teľom živého. PhĽD. 1894. 674. Vy ste sytí i b.
(s dostatek). Phľd. XII. 165.

Beztělestný, körperlos. B. svátosť. Chč.
Mik. 478.

Beztuký. B. potrava, mager. Vstnk. IV.
153.

Beztykadlý, autennenlos. Sterz. I. 216.

Bezumie. Miloval ho do bezumia. Phľd.
1893. 574.

Bezútěšně. Kká. Puš. Roz. 52.

Bezvědomě, ohne es zu wissen, bewusstlos.
B. zřel jsem v hvězdy. Kvp. 39.

Bezvrchý, berglos. B. krajina. Phľd. 1893.
343.

Bezy, dle Dolany, míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 179.

Bez yroku m. Bez úroku. Mor. Brt. D. I.
104. (lašsky).

Bezzakonník, a, m. Břez. Font. V. 424.

Bezzánětlivý, entzündungslos. B. oko.
Schb. Nád. 8.

Běžeti. — abs. Kto beží (utíká), toho ne-
treba honiť. Phl'd. 1893. 701. - jak. Běhati
na koních dobro (jezditi). 1440. List. fil. 1893.
391. Běžel skok. Žábř. Brt, D. II. 286. Běhá
jak vo pořádní mlíko. Mor. Cos. 1. V. 417.

Běžinka = kurrentka písmo. Dačice. Brt,
D. II. 294.

Běžitě = běžně. B. sem to popsal. Brt, D.
II. 294.

Běžitý = běžný. B. vydání. Brt. D. II. 294.

Bežovce, ves v Turci. Phld. 1895. 383.

bh. Za původní bh je b (praslovanské):
nebes, skr. nabhas. Vz Gb. H. ml. I. 303.

bi mění se v bi před i, í a praejotovanou
samohláskou. Vz Gb. H. ml. I. 422.

Biatec = nápis na starých mincích na Mor.
nalezených. Vz Mtc 1895. 311.

Bibas, u, m., eriobotrya, Wolltraube, f.,
rostl. Vz Ott. VIII. 714.

Bible. Výčet biblí. Vz Jg. II. lit. (rejstřík),
Seyk. Ruk. 267.-273., Vlč. Lit, 89., 230., 278.
Nenadbä ti priam celú bibliu vvložiť. Nov.
Př. 613.

Bibliotypický, bibliotypisch. B. činnosť.
Stč. P. př. 124.

Biblý == blbý. Dšk. Jihč. I. 48. (přesmykn.).

Bibrhorový = bobrový. B. klobouk. XVI.
stol. Wtr. Krj. I. 425.

Bibza. Dostaneš bibzu (nic). Již. Mor. Brt,
D. II. 294.

Bic n. buc — býti. U Polhory na Slov.
Phľd. 1895. 59.

Bicky = angrešt. Okolo Hrušova, Phľd.
1895.443.

Bič. Moje koně a tvoj bič (zvolal pán na
kočiša, keď chcel, aby uháňal). PhľD. 1894.
441.

Bičák. PhľD. 1895. 660.

Bičík, vz Sladec (3. dod.). — B. = pružná
tyč, jíž jest zadní lišeň k fasuňku připevněna.
Brt. D. II. 446.

Bičíkonosný tvar. Vstnk. II. 551., 553.

Bičíkovitý. B. nálevníci. Cf. Ott. VIII. 805.

Bičisko. Ozdoby ovčáckého b-ska na Mor.
a na Slov. Vz NZ. III. 481. nn.

Bičovka = had. Vz Ott. X. 712.

Bída (bieda). O původu slova cf. Gb. II.
ml. I. 71. B. zabíjí nebo dává síly. Cop. 23.
Nebi ho, dosť sa ho bieda nabije (o chudých

dětech); Psota majstr, bieda tovaryš, hrdlo
eksekúcia (nouze člověka učí); Najviac po-
horšenia v dome pochodí z biedy; Bieda všet-
kému naučí, aj kradnúť. Slov. Zátur. Ideš
pomaly, bieda ťa dohoní: ponáhľaš sa, doho-
níš biedu. Phľd. 1894. 194. Mnoho ví, kdo
bídu poznal kdys. Kub. Rol. 115. Di, kaj chceš,
b. idě popředu; Kdo něšidi, něcigani, ten se
bidy něubrani. Mor. Čes. 1. V. 417. Štěstí má
vždy nenávisti dosti, sama bída se s závistí
hostí. Nov. Př. 110. — B. = těžká nemoc.
Laš. Brt. D. II. 486. — B. = nouze, hlado-
věnka, draba verna, rostl., je prý předchůdcem
neúrodného roku, objeví-li se hojně z jara.
Brt, D. II. 502.

Bidět m. vidět, v v b. Brt, D. II. 129.
(Zábř.).

Bídněti. Mus. 1893. 454., Kká, Puš. Roz. 65.

Bídno = bídné. B. si pomůže ke grécaru.
Mor. Hledík.

Bídný od podagry. Kat. z Žer. II. 3.

Biedeť = bíděti. Phľd. 1895. 743.

Bielá, é, f. = ženská. V Trenčínku. Phľd.
XII. 175.

Bielé, ého, n., aluraen. Mtc. 1894. 337.

Bielizeň, zně, f. = bělizna, Phľd. 1895. 585.

Bielobrvý = kdo má bílé brvy. Phľd. 1894.
327.

Biely. Hľadzí bielým (bokom, zazerá). Phľd.
1895. 495. Cf. Bjély. — B., potok v Oravsku.
Phľd. 1894. 61.

Bifurkalní, bifurkal. B. podstata střed-
ních škol (že se učí týmž předmětům dvakrát,
na nižším a vyšším ústavu, ku př. dějepisu,
přírodopisu). Krok 1892. 17.

Biglarka, y, ť. = žehlička. Slez. Věst. op.
1893. 5.

Bíh = běh, doudl. List. fil. 1895. 81.

Bihaj, heliconia, rostl. Vz Ott, XI. 58.

Biják, u, m. = palcát = palice a sochor
pobitý hřeby; sochor, na jehož konci koule
holá nebo špicemi posetá byla n. čtyřhranný
kus železa a p. Wtr. Krj. I. 279.

Bijáreň, rně, í. = jatky. Slov. Phľd. 1892.

^635.

Biľagovaný = bilakovaný, znamenaný.

Zločinec potupne b-ný zákonem. Slov. Phľd.
1893. 584.

Biľagovať = bilakovati Slov. Nár. nov.
1892. Tento dóvod b-li za mizerný. Phľd. 1895.
351. (63.)

Bílá Hora, vz Bílý.

Bílá Hůra, vz Bílý.

Bílední. V b. Vz List. fil. 1895. 293.

Bílení elektr. Vz KP. VIII. 235.

Bíliš, e, m. = béleš. Brt. D. II. 472.

Bílkovinatý. B. potrava. Vstnk. IV. 147.
(93).

Bilna, y, f., míst. jm. v Nitransku. Phľd.
XII. 74. — B. n. Vilna, potok v Novohrad-
sku. Ph"d. XII. 342.

Bílopřízný, Weissgarn-. H. plátno (lépe:
z bílé příze). Lizn.

Bíltek, ltku, m. místo bílek. Lašsky. Gb.
H. ml. I. 397.

Bílý. Cf. Bjély (3. dod.). B. nebo provodní
neděle. Vz NZ. II. 602. B. kámen = opál.
XVI. stol. Wtr. Krj. I. 533. — B. pohlaví
= ženské. Phľd. XII. 175. — On (tam) šel
bíle dni (za bílého dne). Arch. XIII. 369. —