1894. 509. Blány ženské = kožich, v XV. stol.
Ib. 147. — B. — kabát modrý z koudelnélio
plátna. Duť. 206. — B. dělohy dočasná či pa-
davá pravá, membrána decidua vera, v těho-
tenství; b. pad. pozdější, ni. d. serotina; b. p.
vchlípcná, in. d. reflexa. Ott. VII. 251.

Blanař. 1566. L. posíl. II. 17.

z Blankenfeldu Ant. Frt,, kněz a spis.
f 1781. Vz Mus. 1893. 257.

Blankvers = pětitaktová akatalektická n.
šestitaktová katalektická řada iambická, Vz
List, fil. 1894. 349. Jednotvárný b. Zubatý
v Kald. 9.

Blankytoměr, u, m., Cyanonieter, in. Sterz.
I. 631. a.

Blanokřídlý. Vz Ott. VIII. 639. a,

Blašta, y, m., vz Bláha (nahoře).

Blaťák. Blaťáci = obyvatelé po řece Blatě
u Plumlova a Prostějova a po levém břehu
řeky Valové u Tovačova, Brt, I). II. 11. —
B. = obyvatelé kolem třeboňských rybníků.
Oester. Mon. (Böhm.) I. 491.

Blatna a Blatno. Vz Dob. Dur. 163.

Blatná, é, f., vrch u Slaviče ve Frýdecku.
Vest, opav. 1893. 6.

Blatnato, kothig. Bylo tam b. Phľd. 1895.
145.

Blatnička = kačice. BI. Gr. 173.

Blatný. Pod Blatným, les pod Kalužným
ve Frýdecku. Vest. opav. 1898. 6.

Blato, vz násl. — B. = rybník v Poděbr.
(zaniklý). NZ. IV. 100.

Bláto. O původu slova cť. Gb. H. ml. I. 34.
Nič to preto, vyschne blato, bude leto (o na-
ději). Slov. Zátur.

Blaze nám těch sluh, které ... Chč. S. 167.

Blázen. Nieto väčších bláznov nad kňaza,
rechtora a baníka; lebo kňaz ten oblieka na
vrch čo druhý na spodok (kosili); rechtor,
ten spieva, keď druhý plačú a baník, ten hlädá,
kde si nepoložil. Slov. Zátur. Bláznov nesejú
a rodia sa. Slov. Phľd. 1894. 196. Na blázny
netřeba hnoje voziti. Vek. Val. I. 108. Dakedy
múdry pochybí, dakedy zas blažen trafí. Phľd.

1895. 187. Bláznům šťastí více nežli pravda
slouží. Nov. Př. 154.

Błazgo, Macho, a, n. = veliké bláto. Val.
Brt, 1). II. 294.

Bláznica, e, ť. = blázinec. Brno. Brt. D.
II. 294.

Bláznice — bláznivá žena. GR, N. 20. 43.,
Mus. 1895. 117.

Blázninec, nce, m., kontaminací dvou
tvarů: blázinec, m. a bláznice, f. List. fil. 1896.
157.

Blázniti nelíbilo se Bl. (Gl. 260.), dopo-
ručoval blázniti. Blázniti jam videtur obso-
lescere. Ib.

Bláznivec, vz Ščiplavec (3. clod.), rostl.

Bláznivý. B. pesnička = světská. Phľd.
1895. 26.

Blažeácia, slávnosť sv. Blažeje. Slov. Phľd.
1898. 538.

Blažej z: Blasius. Čem. Př. 27. Na sv.
B-je kamínek se ohřeje. Duť. 242.

Blažek, žka, m., vz Bláha (nahoře).

Blažíeek, čka, m., vz Bláha (nahoře).

Blažík, a, m., vz Bláha (nahoře).

Blažka, y, m., vz Bláha (nahoře).

Blázně, Rúd 6a, 43a.

Blbina, y, f., Blödsinn. To je b. Nár. list,
1893. č. 323.

Blčati. Jedno blčalo ohnivými farbami.
Phľd. XII. 645.

Bleďák, u, m. — bledočcrvené víno, Bleich-
art. Sterz. I. 515. a. — B. = svetlomodré
sukno. Val. Brt. D. II. 294.

Bledavý. B. pletivo. Cl. Zrůd. 24.

Bledolící Medor. Vrch. Rol. XVII.—XXII.
123.

Bledý jak: na smrť b. Pokr. Mrt, z. 85. —
B. = velmi svetlomodrý. Val., slov. Brt, D. II.
294.

Bleha, Bléha, y, m., vz Bláha (nahoře).

Blecha. O původu slova cf. Gb. H. ml. I.
63. O strčes. sklonění a tvarech, vz ib. 297.,
298. a Gb. Km. -a 11. Jak zapuzují na Slov.
blechy. Vz Phľd. XII. 565. Kožešina na chy-
tání blech v XV. stol. Vz Wtr. Krj. I. 159.
B. na ruce, psaní na cestě. Us. Tkč. — Hra
na blechu. Vz NZ. III. 26.

Bleistift (za Blejno stojící) polož za Ble-
chatý a v dod. za Blejno stojící polož za Ble-
chový.

Blejskavka, y, f. (Žďár) = oklajka,
úkłajka (Podluží), alburnus lucidus, rošt. Brt.
D. II. 497.

Blekot, u, m. = svinská veš, tetlucha, ae-
tlmsa cynapium, rostl. Brt. D. II. 499.

Blen. I on má svoj blen; To je blenom
jeho života. Phľd. 189B. 651., 647.

Blén (blín). O původu slova cť. Gb. H. ml.

I. 28. B., jusquianus, rostl. 1440. List, til.
1893. 395. a.

Blenkati se = toulati se, choditi bez cíle.
Mor. Kotk. 67.

Blenorrhoický, blenorrhöisch. B. zánět
kloubů. Cas. čes. lék. 1838. 54.

Blesk. O původu slova cť. Gb. H. ml. I.
40., 71. Pověry o něm vz Brt. D. II. 294.

Bľeskač, e, m. = oko. Co na mňa ty b-če
pořád vyvaluješ? Jicko. Brt. D. 294.

Bleskočištič, e, m. = polírník. XVIII. st.
Zbit. Tan. 260.

Bleskometec, tce, m., Blitzschleuderer, m.
Steinm. II. I. 1884.

Bleskosvod. Cf. KP. VIII. 7.

Bleskovod. Cf. KP. VUI. 7. Stožárový b.
u telegr. vedení. Vz KP. VIII. 298.

Bleskutný. B. oštěp. Vrch. Rol. XXIII.
až XXIX. 146.

Blésti. O tvarech cť. Gb. H. ml. I. 101,

Bľeščit = špatně svítiti, blinkati. To svetlo
edém bľéščí. Brt. D. II. 294.

Blesivý. B. deka. Nár. list. 1895. č. 330.

Bleška (han.), ťrgál, ťrkačka, frčka (laš.)
= čamrda. Brt, D. II. 470.

Blézačka, lézačka, y, f. = karlátky na
měkko rozvařené. Jevíčko. Brt. D. II. 296.

Blézati = lízati, b přisuto. Brt, D. II. 129.

Blcha, y, ť., zastar. = blecha.

Bliaška, y, ť. Ihla kompasu je b-kou při-
kryta. Ihla vystúpi zpod b-ky a ukáže sa ako-
náhle to, čo ju nesie, odchýli sa od smeru,
ktorý b. ukazuje. Slov. Phľd. 1893. 113.

Blim m. blín. U Kojet. Brt. D. II. 46.

Blín. B. při prosbě za déšť. Vz Zbrt, Pov.
54.

Blinčet — zníti. B-čí mi v uchu. Brt, D.

II. 294.