Blinkot, u, m. = hlinkám', zvuk malého
zvonku. Bit. 1). 11. 294.

Blisk, vz Vajčák (3. dod.). — B. = vrch
v Nitransku. Ph'ľd. XII. 247.

Bliska, y, f., vz Třaslák (3. dod.).

Bliskavý. B. kvítí, vz Vajčák (3. dod.).

Blískota, y, m. = bledý, hubený člověk
po nemoci. Chodí jako h. Jevíčko. Brt. D. II.
291.

Bliskva, y, f., vz Třaslák (3. dod.).

Bliščák, u, m., vz Fěrtoch (3. dod.).

Bliščlt co = leštiti. Brn. Brt. D. II. 294.

Bliší m. bližší, ž odsuto. Dšk. Jihč. I. 43.

Blíti. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 73.

Blízati = blczati. Brt. D. II. 249.

Blízko. Daleko se strojí, b. zůstane (kdo
mnoho podniká). Mor. Ces. 1. V. 418.

Blíž. Když se nacházím na blíži toho člo-
věka, Nár. bibl. VI. 63. (Pfleg. Mor.). Když
kráčím v jeho blíži. Kald. 24.

Blíže. Protož jiní blíže a pilněji zřiece
k řečem Kristovým. Chč. Mik. 418.

Blížencovy. B. pokolení. Bibl. Dob. Dur.
410.

Bližka, y, f. = větší studánka. Vz Gbel.
II Strakou. Vz Čes. 1. V. 28.

Blížněnec. Sv. vít. 92. O tvaru vz Gb. H.
ml. I. 162.

Bližní. Miluj b-ho jako sebe a dej mu
cihlou. liadimčřský. Bratrstvo lásky b-ho,
vezmi hůl a mršti ho. CT. Tkč. Miluj svojho
b-ho, vezmi skalu, udri ho (o tajném hněvu).
Slov. Zátur.

Blížvedly, dříve Plížebidly. Gern. Př. 34.

Blok. Koupili celý blok domů. Us.

Bloncati o tom, co visíc sem tam se po-
hybuje. Pod koľenama btoncaľe střapce po
hilech podľéščkách. Brt. I). II. 294., 57.

Bľort, u, in. = bľot (3. dod.). Brt. D. II.
513.

Bloštice = ploštice (stinka). Mor. M. me-
dikova.

Bloštičanky, druh jablek (smrdí blošti-
cemi). Mor. M. Hledíková,

Blot, u, m. = plotna. Slez. NZ. III. 197.,
IV. 10., Brt, D. II. 513.

Bloucať = klátiti. Mor. Nár. list, 1896.
č. 100.

Bloud. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 81.

Blouditi. O původu slova cf. Gb. H. ml.
I. 81.

Blovský od Blovice (= blovický). Us.
Vz -ice.

Blsket = hl p shot, strčes. O původu slova
cť. Gb. II. ml. I. 58., 66., 62.

Blščavý. B. oheň. 01. Ezech. I. 27.

Blud. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 46.,
81.

Bludičky. Povesť o nich vz v NZ. III. 32.,
Duť. 813., Phľd. 1895. 32., Vek. Val. L 103.,
Světlonoš.

Blúdivý. B. balvany na Mor. (výklad, od-
kud jsou). Vz Mtc. 1895. 243.

BÍudník, a, m. = bludař. Vel. Kal. 268.

Bludný na čem: na víře. 1416. List, lil.
1894. 230. — B. říčky = sem tam tekoucí.
Krs. Moor. U.

Bludolyzník, u, m., epigonům apliyllum,
druh vstavačovitý. Phľd. XII. 657.

Bluclia, z strčes. blcha, novčes. blecha,

novotvar utvořený dle gt. pl. Vz Gb. H. ml.
I. 295.

Bluchaviště = blechoviště. Vz Gb. H. ml.
I. 295.

Bluchavý = blechavý. Vz Gb. H. ml. I. 295.

Bluma, z střněm. Pŕlume, z lat. pruimm.
Cern. Př. 58.

Bľuncák, a, bľuncala, y, m. — toulavý
člověk, kdo se bľuncá. Brt. D. II. 295.

Bluňk = žbluňk. Nár. bibl. II. 47. (Čela-
kov. Sp.).

Blunkati. (Nenašel ho), ačkoli se až do
večera po ulicích blunkal (toulal). Kld. III.
120.

Bluskati. Blusknouti po něčem. Vek. Val.
I. 49.

Bluva, y, f., bluvančí, n. (laš.), rhamnus
frangula, rostl. Brt. D. II. 506.

Blůza (ženská, jakle) bývá volná, z tenké
látky; kacabajka přiléhá k tělu; kabátek jest
ušit z předu volným vzadu k tělu přiléhající.
Nyní ve Slez. Věstn. opav. 1894 č. 4., 11.

Blvati. O původu slova cf. Gb. H. ml. I.
67., 73.

Blveň. Flajšhans čte Litvén. Neodporuje-li
tomu lat. překlad: barbarus?

Blyha. Ciho (ticho) blyha (blcha = ne-
významný, mlč!)! Phľd. 1895. 187.

Blysk-, blýsk- m. blisk-, blísk-. Vz Gb.
H. ml. I. 29.

Blýsklavičný, fulgoris. B. světlo osvítí tě.
Mně. Ev. vid. 133. Luc. 11. 36.

Blysnouti = blyštěti se. Za ním blysol
dlhý rad kopij. Slov. Phľd. XII. 415.

bm. V bm b přisuto: vobmakat m. omakati.
Dšk. Jihč. I. 22.

bn. Z hn se b odsouvá: gybnąti hynouti.
Gb. H. ml. I. 424. - bn mění se v m: ry-
mík m. rybník. Dač. a Telč. Brt. D. II. 278. —
bn zkratek ve starém rajhradském rukopise
m. braň. Pt.

Bó, vz násl. Bóm.

Bobaky n. papučky — malé koláčky ze
žitného těsta vyplněné mákem a pomazané
medem. Slez. NZ. IV. 499.

Bobinky = duběnky. Brn. Brt. D. II. 295.

Bobkovice, mlýn v Raškovicích ve Frý-
decku. Věst. opav. 1893. 6.

Bôblat = brblati. Jevíčko. Brt, D. II. 295.

Bobonky ze strsrb. babunьska réčь, hae-
resis. Gb. H. ml. I. 124.

Bobovník, v listinách také: Bobonak, Bo-
bonuk, Bobonik, Bobounok, Bobonok, míst.
jm. na Slov. Vz Phľd. XII. 154.

Bobr. Bobři byli v Poděbradsku ještě
r. 1748. Cf. NZ. lil. 407. O pův. cf. Krok.
1894. 97.

Bobrek, vz Trojan (3. dod.).

Bobrky, dle Dolany, jm. polí u Vsetína.
Vek. Poh. 122.

Bobrová, é_; f., míst. jm. na. Slov. Phľd.
XII. 178.

Bobrovček, čka, m., míst, jm. na Slov.
Phľd. XII. 178.

Bobrovec, vce, m., míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 178.

Bobrovina = bobří kůže. Wtr. Krj. I. 364.

Bobrovník = lovec bobrů. Pras. Těš. 39. —
B., míst, jm. na Slov. Phľd. XII. 178.

Bočan (laš., Jicko), bocáň (uh.) atd., vz