Čáp (3. (dod.). B. žabě něpovi, že ju z błata
vyloví (nepřítel se nepřizná, že chce škoditi).
Mor. Čes. 1. V. 417.
Boct = bůsti. Dšk. Jihč. I. 39.
Bočan, vz Cáp (3. dod.).
Bočena, y, f., jni. kraví. B. ho kopla (ne-
podařilo se mu). Slov. Phľd. 1893. 567.

Bočení = protiva mezi ponětími, mají-li
různé známky. Krok. 1895. 288.

Bočkář, e, m. = svazník, Bandhobel, m.
Sterz. I. 386.

Bočná (i. e. světnice; vedlejší s.), Neben-
zimmer, n. Slov. Phľcl. XII. 131. a j.

Bodák. Vz Kopí (oštěp), Halapartňa, Par-
tisána.

Bódan, a, m., vz Čáp (3. dod.).
Bodcovati hůl = bodcem opatřiti. Světz.
1894. 471 b.

Bodice = Chabodice, míst. jm. Phld. XII.
179.

Bodlák. Vidí ho v stavení rádi jako bodlák
v záhoně. Kár. list. 1894. č. 169. odp. feuill.
Bodle, bodličky = jehličí. Brn. Brt. D. II.
295.

Bodlo, a, n. = oětíp. Buší bodlem; Prsa
mu prohnal bodlem. Kub. Rol. 64 a j.

Bodo Mat,, spis. okolo r. 1740. Phľd. 1895.
353.

Bodok, dku, m., obec v Nitransku. Phľd.
XII. 154.

Bodorová, é, ť., obec v Turci. Phľd. XII.
154.

Bodovice (v listinách: Bodá, Bodo), obec
v Turci. Phľd. XII. 154.
Bodřiti koho. Cf. Vbodriti (3. dod.).
Bodro (čile, rychle). 13. striasol som ostatky
driemoty. Phľd. 1894. 231.

Bodrok, a, m., rieka v Zemplíne. Phlľd.
XII. 342.

Bodrosť je z rus., v česť. by musilo zníti
bedrosť. Vz Gb. H. ml. I. 505. List. f. 1896.
315. Ale cf. Bodrý (2. dod.), Mus. 1896. 241.
Bodrý = veselý. Vskočil som s postele
úplne zdráv a bodrý. Phľd. 1893. 104.
Bogdáł, vz Čáp (3. dod.).
Boggin, u, m. = čtyrkolové přední ložisko
lokomotivy. Nár. list. 1896. č. 46.
Boh, a, m., z Bohuslav, os. jm. Čeru. Př. 26.
Bohaboj, e, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.
Boháč. Pro b-ča (euí'em. m.: pro Boha)!
Mor. Hledíková. Daj boháčovi celý poklad,
chce od tebe též i podklad; Svět b-čum bo-
hatý. Mor. a slez. Čes. 1. V. 417.
Bohádka = pohádka. Valaš. 63.
Bohatý. Keď umre bohatý, zvie to aj čert
rohatý a keď umre chudobný, nevie to ani
sused uholný (vedlejší). Slov. Phľd. 1894. 720.
Umře-li b., zvoní zvony: zlato-dukáty; chu-
dému: hadry-lunty. Hledík.

Bohajtýr z tatar., maďarsky bátory — od-
vážný. Čerň. Př. 47.

Bohatýrstvo, a, n. Vrch. Rol. XVIL—XXII.
205.

Bohdákati = drnovati se. 1500. List, til.
1895. 135.

Bohdáł, vz Čáp (3. dod.).
Bohdan. Odvozeniny vz v Kotk. 12.
Bohdánka, y, f., jm. pole. Phľd. 1895. 58.
Bohemarius. Cf. Vlč. Lit. 33., 47.
Bohemista, y, m. Mus. 1895. 488.

Bohobojně. Št. N. 226., Št, Kn. š. 161.

Bohocta. Mus. 1895. 519.

Bohoň, ě, m., mase. k ,bohyně' (vykladačka).
Vek. Val. 1. 96.

Bohonoše v dod. 1418 oprav v: 1438.

Bohorovně, gottälnilich. Quis. Iíig. 34.

Bohovati = předpovídati, hádati a léčiti.
Mtc. 1896. 21.

Bohověrec, rce, m. Jg. v Zápis., Ztk.
115. (3. vyd.).

Bohovitý = boží. Chodzil k nemu každý
b-tý den. Slov. Phľd. XII. 56. Cf. ib. 697.

Bohožrout, a, m., nadávka kališníkům,
že často přijímali tělo Páně. XVI. stol. Wtr.
Živ. c 918.

Bohtati oprav v: hohtati. Flš.

Bohumín, nesprávně m. Bohunín. Pras.
Těš. 12.

Bohuň, ě, Bohunek, ňka, m., z: Bohuslav.
Kbrl. Sp. 9.

Bohunčí, n., míst, jm. v Těšínsku. Pras.
Těš. 9.

Bohunice, obec v Požúnsku. Phľd. XII.
154.

Bohuslav, a, m. Odtud: Boh, Bohuše, Bo-
huš, Božek, Bušek. Cern. Př. 26. Cf. Kotk. 12.

Bohuš, e, m., Bohuše, vz předcház. Bohu-
slav. Kbrl. Sp. 8.

Bohyně. Strčes. sklonění. Vz Gb. Km. -i.
5. nu. — B. = dobrá čarodějnice. Vz Mtc.
1894. 14. nn. B. zanáší se z pravidla prosto-
národním lékařstvím, hadačstvím pomáhajíc
vždy lidu; bosorka jest zpravidla záškodnou
čarodějnicí. Vz Vck. Val. I. 96.

Bohynin. Bohynina svatyně. Quis. Mg. 7.

Bohzná. Namýšľaš si b. (= Bůh ví) čo!
Phľd. 1895. 209.

Boch, a, m. = Bůh. V Gemeri. Phľd. 1893.
557.

Bochánkovitý. B. výčnělek. Schb. Nád. 5.

Bochánek, nku, m. = žemlička. Rožnov.
Brt, D. II. 472.

Bochníček, čku, m. = buchta na veliko-
noční svátky. Dačice. Brt. D. II. 472.

Boj. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 71. A tu
sta boj mezi sebú vzala. Machb. 10. 78.

Bojan, a, m., míst, jm. ve Spišskú. Phľd. XII.
75., 247. — B., os. jm. Odvozeniny vz Kotk. 12.

Bojano v, a, m., míst, jm. O lidové etymo-
logii vz Čerň. Př. 31. Jdi do B-va (říká se
bojácným). Cern. Př. 20.

Bojaryně, ě, f. = bojarka. Lerm. II.. 136.

Bojislavič, e, m., os. jm. Phľd. 1895. b(}.

Bojnice, zámok v Nitre. Vz Phľd. XII. 154.

Bojovati bojem. 1418. List, lil. 1895. 212.
B-váše s tovaříšky tak v učení jakožto v řeči
i v skutku (zápasil). Alx. Nach. kap. V.

Bojovný, Kriegs-. B. přístroj. Břez. Font.
V. 455.

Bojský m. božský. Gb. H. ml. I. 516.

Bok. Naspíš sa na tri boky do rána (dost).
Slov. Phľd. 1892. 593. — Něco na bok odlo-
žiti = uhospodařiti. Phľd. 1896. 233. — B.
= buk. V Týnci, Kruml. Brt. D. II. 95., 205.

Bokovní řetěz, Ausbindekette, f. Sterz. I.
313.

Bokvič, e, míst. jm. v Nitře, Phľd. XII. 74.

Bokvička, v, f. = tykev. Brn. Brt. 13. 11.
295.

Bol, u, m. On změní místo, bol však dál