se kvasí. Vrch. Rol. XXIII—XXIX. 221. —
Na zemi všecko mine, štěstí jako boly. Vrch.
Tryz. 116. Dobre sa oblakov nechytá od bolu;
Dobre sa od boli na steny nedrápe. Slov.
Nov. Př. 581.

Bola, y, f. B. uvařená z polovice červeného
n. žlutého vína, do něhož se vytlačí pomeranče
a citron. NZ. IV. 446.

Bola, y, f. = boule; bole, pi. (val. bóľa)
== porodní bolesti. Brt. D. II. 486.

Boľačka. Léčení b-ček (ran) na Mor. Vz
Mtc. 1894. 340.

Bolakovat = 1 a ľ nesprávně vyslovovati.
Brt. I). II. 295.

Bolasť = bolesť. Slov.

Bolefooř, vz Boliboř (3. dod.).

Bolehlav v strčes. léčení. Vz Zbrt. Pov. 62.

Bolehost = mocného hosté mající (strsl.
bolij = dobrý, mocný). Čerň. Př. 25. Tohoto
výkladu neschvalují List. fil.

Bolech, a, m., os. jm. Vz násl. Boleslav.

Bolek, lka, m., os. jm. Vz násl. Boleslav.

Bolekřísný = který bol křísí. B. cit. Koll.,
Nár. list. 1894. č. 188. 3.

Bolelucký Mat. Ben., spis. Ott, IV. 281.,
Mus. 1895. 314.

Bolen, a, m., os. jm., z Boleslav. Kbrl.
Sp. 11.

Bolencovat se, vz Colencovat se (3. dod.).

Bolení = kolika. Brt. D. II. 486.

Boleočko, a, n. U Třebechovic. Na Mýt-
sku voloočko, na Rychnov, buličí oko. Gern.
Př. 55.

Boleslav, mě. M. mladý. BI. Gr. 57.
(XVI. stol.)._v Pal. v Mus. 1834. 406. vykládá,
že jest gt. Čáslavi, B-vi, Chrudimi. Dob., Ne-
jediý a j. učili, že gt. jest Čáslavi atd., ač za
staré doby i Čáslavě atd. Cf. List. fil. 1895.
321., 220. Do B-vi. Dal. J. 29. V Břez. Font.
V. obyč. B-vě. Do B-vě. Arch. XII. 238., XIII.
257., BI. Gr. 339. Vyhnaný z B-vi. 1543. Snm.

I. 574. — B., a, m., os. jm. Odtud: Bolech,
Boleška, Bolek, Bolka, Bolen, Bolín, Bolina;
Bouša, Bouše; Boch?, Bošina? Kbrl. Sp. 14.

II. Cť. Kotk. 12.

Bolesně m. bolestně. Pastr. L. 147. Vz
T (3. dod.).

Bolesť. Jaká bolasť, taká masť. Slov. Phľd.
1893. 567. B. musí na svět, potom se ulehčí.
Světz. 1893. 33. B. můž-li vybouřit se, spíš
se snese. Vrch. Rol. XLII. 178.

Bolestný = bolest trpělivě snášející. Ghč.
(Vlč, Lit, 175.).

Boleška, y, m., vz předcház. Boleslav.

Bolešov, a, m., míst, jm. na Slov. Phľd.
XII. 100.

Boleti. Koho nebolí, lehko povolí. Phľd.
1895. 188.

Boliboř, Boleboř = zaniklá ves na Mor.
Mtc. 1895. 333.

Bolín, a, m., os. jm. Vz předcház. Boleslav.

Bolina, y, m., os. jm. Vz předcház. Bole-
slav.

Bolístka, y, f. = bolesť, bolačka, Brt. I).
II. 486.

Bolka, y, m., os. jm. Vz předcház. Bole-
slav.

Bolnomyslný. B. touha, Ml. Hüb. 171.

Bolný trn, schmerzerregend; jinde bolavý,

,! schmerzhaft, Gb. Ruk. 566. B. otok, ervsi-
pelas. Brt. D. II. 486.

Bolšák, u, m. = ? Vyjdeš na b., potom
už v ľavo. Phľd. 1895. 303.

Bóm, bó = budu, bude. Trnav, různořečí
na Slov. Vz Phľd. 1893. 239.

Bombasin, vz Bomesin (3. dod.).

Bonťbík, gombík, u, m. = kulatý knoflík
při župičce. Brt. D. II. 470.

Bomesin, u, m. = látka smíšená z hedvábí
a bavlny. XV. stol. Wtr. Krj. I. 115., 366.
V. má bombasin. Cf. Pomezin.

Bon. Pro bona sv. (m.: pro Boha). Us.

Bonifác. Odvozeniny vz v Kotk. 13.

Bonz, e, m. = kněz buddhistický, Bonze,
m. Sterz. I. 536. a,

Bopomozi zamítá Bl., ale posud to slý-
cháme na Volyňsku. Mus. 1895. 176.

Boráčový. B. kabát (dle barvy). Hrš. Nach.

Boraluminiový. B. bronz. Živa IV. seš. 7.

Bořan, a, ni., os. jm., z Bořivoj. Kbrl.
Sp. 14.

Borcova, é, f., obec v Turci. Vz Phľd. XII.
154.

Borcúch, a, m. = malé břímě. Jicko. Brt.
D. II. 295.

Borejť = bodejť, d v r. Šb. D. 22.

Bořek, rku, m., trať u Dobré ve Frýdecku.
Vest. opav. 1893. 6. — B. Adam, svob. pán
z Tvorkova atd., psal česky, f 1694. Vz Vést,
op. 1892. 20.

Bořek, řka, m., os. jm., z Bořivoj. Kbrl.
Sp. 14.

Bořena, y, f., místo Božena (z v ř). Gb.
H. ml. I. 517.

Boreš, rše, m., os. jm., z Bořivoj. Kbrl. Sp. 14.

Borievčie, borovčie, n. = jalovci. Phľd.
1895. 602.

Boríháj, e, m., vrch na Slov. Phľd. XII. 130.

Bořihněv, a, m., zaniklá ves na Mor. Mtc.
1895. 331.

Bořík, a, m., os. jm., z Bořivoj. Kbrl. Sp. 14.

Bořinov, a, m., dvůr u Ujcova, Mtc. 1895.
331.

Bořita, y, m., os. jm., z Bořivoj. Cern.
Př. 26.

Bořiti = zápasiti a p. Bol som prinútený
boriť sa so všetkými ťažkosťami; Sudca darmo
sa s ním boril (namáhal, ničeho se od něho
nedověděl). Slov. Phľd. XII. 555., 361.

Bořivoj. Odtud: Bořek, Bořík, Bořan, Boř-
kovec; Boreš, Borník, Kbrl. Sp. 13., 14., Bořita,
Čorn. Př. 26. Cť. Kotk. 13.

Bořivosť. B. Táborských spojenců. Vlč.
Lit. 132.

Borjuta, y, m., os. jm. u Kosmy.

Bořkovec, vce, ni., os. jm., z Bořivoj. Kbrl.
Sp. 14.

Boroč, e, f., míst. jm. v Nitransku. Phľd.
XII. 154.

Borolirádek, dříve Borhrádek, u lidu Bole-
hradek. Čerň. Př. 33.

Borová, é, ť., vrch u Lubna ve Frýdecku.
Vest. opav. 1893. 6.

Borovčie, vz Borievčie.

Borový, ého, m., odnož Lysé Hory ve Frý-
decku. Vest. opav. 1893. 6.

Borsucí od borsuk. B. Nimrod = chytající
borsuky. Slov. Phľd. 1893. 474.