Borša, dle Baša, os. jm. u Kosmy.

Bořucí, ího, m., les a potok u St. Hamrů
ve Frýdecku. Vest, op. 1893. 6.

Borůvkář, e, m., obyvatel zhorský (nej-
lepším jejich ovocem jsou borůvky). ČT. Tkč.,
Nov. Př.'48G.

Bory, území v Nitraiisku. Phld. XII. 247.

Bosák Klim., spis. Cf. Bl. Gr. 286.

Bosáž, e, f. = rustika, zdivo z kamenů
na drsno zpracovaných se značnými sparami,
Bossage, f. Sterz. I. 539.

Boskati. Duša moja, mäkky chlieb, boskal
bych ťa, zjiedol bych ťa, mal bych (bol by)
hriech. Slov. Nov. Př. 528.

Boskem. Kovaľova kobyla a ševcova roba
(žena) najvěc se boskem nachoďu. Mor. Ces.

I. V. 417.

Boskovic L. = J. Pilnáček.

Boskovice od Bozka, totiž Bohuslava. Od-
kud dle pověsti lidové? Vz Čern. Př. 29.

Boský m. božský. Gb. H. ml. I. 516., Dšk.
Jihč. I. 43. (ž odsuto).

Boslav, a, m. (zkažené z Bohuslav. Gb.

II. ml. I. 232). Pass. 25.

Bosmanček, zdrobn. bosman. Vz Phľd.
1896. 120.

Bosonožka, y, f. = bosé divče, Barfussele.
Sterz. I. 390.

Bosoráctvo, a, n., Hexerei, f. Phľd. XII.
264.

Bosorka, vz Bohyně (3. dod.).

Bosrman = ogrman. Zátur.

Bostvi, n., místo božství. Gb. H. ml. I. 516.

Bosý; bos, a, o. Hus. Chodí obutý a bo-
sého ho vydraží (o tom, kdo chodí v deravej
obuvi). Phľd. 1895. 495. B. chození (Bosáků).
Chč. S. 254.

Boša, dle Bača, os. jm. u Kosmy.

Bošác, e, m., míst, jm. na Slov. Phľd. XII.
664. a j.

Bošáca, míst, jm. na Trenčansku. Phľd.
1894. 61.

Bošácký. B. dolina na Slov. Phľd. XII.
652 nn.

Bóšat = spáti (v dětské řeči). Jevíčko. Brt.
I). II. 295.

Bota. Boty byly obuv dlouhá, vysoká; mí-
valy vysoké přilehlé holeně, kdežto škorně
mohly býti šněrované i shrnovací. Vz Wtr.
Krj. I. 54., 162., 492. B. rybníkářské, mysli-
vecké či lovecké, rejtharské atd. Ib. 492. Nalil
mu vody do bot (rozhněval ho). Phľd. XII.
542. Jsou prý mu úzké boty (je v úzkých).
Světz. 1894. 447. c. — Přiňsé, na kuří buty
(na mizinu, choditi bos). Mor. Ces. 1. V. 420. —
B. španělské = mučicí nástroj. Vz Hrš. Nach.
311. — B. = pivní plechovec. U Plzně. Škar. 27.

Botanomantika, y, f. = věštění z rostlin.
Phľd. 1894. 715.

Botečky, vz Stračí (3. dod.).

Bóteré (vóteré) = v úterý. List, til. 1894.
93., Brt, D. II. 129. (Zábř.). Vz násl.

Bóterek, rku, m. = úterek. List, til. 1894.
266. V Chromecku.

Botka m. otká, Gb. H. ml. I. 424. Dře-
věná její rukověť sluje otčísko nebo otisko.
Záp. Mor. Brt. D. II. 448. — B. = modrá
houba. Roste v řádkách. ČT. Tkč.

Botnání kůže (kyselinami minerálními,

bílou tekutinou, červenou tekutinou). Vz KP-
VI. 658. nn.

Botoš, e, f. = huménka, obuv z ratkov-
ského sukna, z maď. Cf. Kapce. Na Slov. NZ.
III. 405.

Boubele, vaječník či vejrovec, ozdoba v ar-
chitektuře na oblých římsových profilech. Vz
Ott. X. 241.

Boubelový. B. či vejčitá okrasa. Mus.

1893. 49.

Bouda, strhněm. buode. Cf. Gb. II. ml. I.
264., 423. — B. = vlastenecké divadlo na bý-
valém Koňském trhu. Vlč. Bás. 2. — B. Má
búdu (dívka, které šátek z předu na hlavě
odstává). Búdu nosí vydané. Slez. Vést, opav.

1894. č. 4., 11. Cf. Búda (3. dod.).
Boudalec, dříve Bohdalec. Cern. Př. _V34.
Boudnice, e, f. = koutnice. Duí. 185., Ces.

1. V. 225.

Soudniček, čka, m., pták. Vz Sykavka
(3. dod.).

Boudový. B. vůz. Světz. 1895. 482. a.

Bouchar, u, m. = svítek z husích vajec,
mléka a mouky. Na Žďárskii. Nár. list, 1894.
č. 127. odp. feuill.

Bouchavka, y, f. = pukavka, bouchačka.
Brt, I). II. 375.

Bouchavý. B. slovo. Nár. list, 1894. č. 150.
str. 2.

Boule. Zahánění b-lí na mor. Horácku. Vz
Duť. 295.

Boulovatý = pln boulí, beulig. Sterz. I.
481. b.

Boulovitý, beulicht. Sterz. I. 481. b.

Boulový. 13. nemoc prasat. Zbrt. Pov. 92.

Bouprisám. Phľd. 1894. 522.

Bouquets, druh doutníků. Us.

Bourá, y, ť. = barevná příze, Žďár. Brt.
D. II. 295.

Boxiře zaháněná troubením. Vz Zbrt. Pov.
119. Znamení, z nichž lze souditi, že bude b.
Vz Duť. 245. ltamrí bouřku přitahuje jiných
devět. Duť. 363. Je-li bouřka před Juřím, bude
ještě zima; Časné búření (bouřky) — pozdní
hlad (bude úroda); Je-li bouřka ráno, bude
i večer (vrátí se). Vek. Val. 1.162., 164. Zámky
z oblakov sú nastavené — bude búrka. Slov.;
Když osel jest lenivý, budě burka. Slez. Nov.
Př. 445.

Bourgeoisie (buržoazí, ťr.) = měšťanstvo,
třída měšťanská. Cf. Ott. IV. 499.

Bouřlivosť. Pak hlasu utajila b. Vrch.
Rol. L—VI. 79.

Bouřný. B. gradient = značný až i přes
5 mm. měřící. Sté. P. př. 92.

Bouša, dle Bača, Bouše, os. jm., z Bole-
slav. Vz Kbrl. Sp. 11.

Boxovač, e, m., Boxer, m. Sterz. I. 406.

Boxovati, boxen. Sterz. I. 406.

Boz, a, m., míst, jm. na Slov. Phľd. XII. 179.

Bozen, a, m., os. jm. u Kosmy.

Bozkov, a, m., míst. jm., od Božka (IJohu-
slava). Dle lidové etym. od: božský kov. Cern.
Př. 30.

Boža Vůla, potok a trať ve Frýdecku.
Vest, opav. 1893. 6.

Božec. Cf. Zbrt, Pov. 62. B., eclampsie,
všeobecné křeče spojené s bezvědomím. Vz
Ott, VIII. 468. a.

Božej, e, m., os. jm. u Kosmy.



	22

	Borša, dle Baša, os. jm. u Kosmy. Bořucí, ího, m., les a potok u St. Hamrů ve Frýdecku. Vest, op. 1893. 6. Borůvkář, e, m., obyvatel zhorský (nej- lepším jejich ovocem jsou borůvky). ČT. Tkč., Nov. Př.'48G. Bory, území v Nitraiisku. Phld. XII. 247. Bosák Klim., spis. Cf. Bl. Gr. 286. Bosáž, e, f. = rustika, zdivo z kamenů na drsno zpracovaných se značnými sparami, Bossage, f. Sterz. I. 539. Boskati. Duša moja, mäkky chlieb, boskal bych ťa, zjiedol bych ťa, mal bych (bol by) hriech. Slov. Nov. Př. 528. Boskem. Kovaľova kobyla a ševcova roba (žena) najvěc se boskem nachoďu. Mor. Ces. I. V. 417. Boskovic L. = J. Pilnáček. Boskovice od Bozka, totiž Bohuslava. Od- kud dle pověsti lidové? Vz Čern. Př. 29. Boský m. božský. Gb. H. ml. I. 516., Dšk. Jihč. I. 43. (ž odsuto). Boslav, a, m. (zkažené z Bohuslav. Gb. II. ml. I. 232). Pass. 25. Bosmanček, zdrobn. bosman. Vz Phľd. 1896. 120. Bosonožka, y, f. = bosé divče, Barfussele. Sterz. I. 390. Bosoráctvo, a, n., Hexerei, f. Phľd. XII. 264. Bosorka, vz Bohyně (3. dod.). Bosrman = ogrman. Zátur. Bostvi, n., místo božství. Gb. H. ml. I. 516. Bosý; bos, a, o. Hus. Chodí obutý a bo- sého ho vydraží (o tom, kdo chodí v deravej obuvi). Phľd. 1895. 495. B. chození (Bosáků). Chč. S. 254. Boša, dle Bača, os. jm. u Kosmy. Bošác, e, m., míst, jm. na Slov. Phľd. XII. 664. a j. Bošáca, míst, jm. na Trenčansku. Phľd. 1894. 61. Bošácký. B. dolina na Slov. Phľd. XII. 652 nn. Bóšat = spáti (v dětské řeči). Jevíčko. Brt. I). II. 295. Bota. Boty byly obuv dlouhá, vysoká; mí- valy vysoké přilehlé holeně, kdežto škorně mohly býti šněrované i shrnovací. Vz Wtr. Krj. I. 54., 162., 492. B. rybníkářské, mysli- vecké či lovecké, rejtharské atd. Ib. 492. Nalil mu vody do bot (rozhněval ho). Phľd. XII. 542. Jsou prý mu úzké boty (je v úzkých). Světz. 1894. 447. c. — Přiňsé, na kuří buty (na mizinu, choditi bos). Mor. Ces. 1. V. 420. — B. španělské = mučicí nástroj. Vz Hrš. Nach. 311. — B. = pivní plechovec. U Plzně. Škar. 27. Botanomantika, y, f. = věštění z rostlin. Phľd. 1894. 715. Botečky, vz Stračí (3. dod.). Bóteré (vóteré) = v úterý. List, til. 1894. 93., Brt, D. II. 129. (Zábř.). Vz násl. Bóterek, rku, m. = úterek. List, til. 1894. 266. V Chromecku. Botka m. otká, Gb. H. ml. I. 424. Dře- věná její rukověť sluje otčísko nebo otisko. Záp. Mor. Brt. D. II. 448. — B. = modrá houba. Roste v řádkách. ČT. Tkč. Botnání kůže (kyselinami minerálními,	bílou tekutinou, červenou tekutinou). Vz KP- VI. 658. nn. Botoš, e, f. = huménka, obuv z ratkov- ského sukna, z maď. Cf. Kapce. Na Slov. NZ. III. 405. Boubele, vaječník či vejrovec, ozdoba v ar- chitektuře na oblých římsových profilech. Vz Ott. X. 241. Boubelový. B. či vejčitá okrasa. Mus. 1893. 49. Bouda, strhněm. buode. Cf. Gb. II. ml. I. 264., 423. — B. = vlastenecké divadlo na bý- valém Koňském trhu. Vlč. Bás. 2. — B. Má búdu (dívka, které šátek z předu na hlavě odstává). Búdu nosí vydané. Slez. Vést, opav. 1894. č. 4., 11. Cf. Búda (3. dod.). Boudalec, dříve Bohdalec. Cern. Př. _V34. Boudnice, e, f. = koutnice. Duí. 185., Ces. 1. V. 225. Soudniček, čka, m., pták. Vz Sykavka (3. dod.). Boudový. B. vůz. Světz. 1895. 482. a. Bouchar, u, m. = svítek z husích vajec, mléka a mouky. Na Žďárskii. Nár. list, 1894. č. 127. odp. feuill. Bouchavka, y, f. = pukavka, bouchačka. Brt, I). II. 375. Bouchavý. B. slovo. Nár. list, 1894. č. 150. str. 2. Boule. Zahánění b-lí na mor. Horácku. Vz Duť. 295. Boulovatý = pln boulí, beulig. Sterz. I. 481. b. Boulovitý, beulicht. Sterz. I. 481. b. Boulový. 13. nemoc prasat. Zbrt. Pov. 92. Bouprisám. Phľd. 1894. 522. Bouquets, druh doutníků. Us. Bourá, y, ť. = barevná příze, Žďár. Brt. D. II. 295. Boxiře zaháněná troubením. Vz Zbrt. Pov. 119. Znamení, z nichž lze souditi, že bude b. Vz Duť. 245. ltamrí bouřku přitahuje jiných devět. Duť. 363. Je-li bouřka před Juřím, bude ještě zima; Časné búření (bouřky) — pozdní hlad (bude úroda); Je-li bouřka ráno, bude i večer (vrátí se). Vek. Val. 1.162., 164. Zámky z oblakov sú nastavené — bude búrka. Slov.; Když osel jest lenivý, budě burka. Slez. Nov. Př. 445. Bourgeoisie (buržoazí, ťr.) = měšťanstvo, třída měšťanská. Cf. Ott. IV. 499. Bouřlivosť. Pak hlasu utajila b. Vrch. Rol. L—VI. 79. Bouřný. B. gradient = značný až i přes 5 mm. měřící. Sté. P. př. 92. Bouša, dle Bača, Bouše, os. jm., z Bole- slav. Vz Kbrl. Sp. 11. Boxovač, e, m., Boxer, m. Sterz. I. 406. Boxovati, boxen. Sterz. I. 406. Boz, a, m., míst, jm. na Slov. Phľd. XII. 179. Bozen, a, m., os. jm. u Kosmy. Bozkov, a, m., míst. jm., od Božka (IJohu- slava). Dle lidové etym. od: božský kov. Cern. Př. 30. Boža Vůla, potok a trať ve Frýdecku. Vest, opav. 1893. 6. Božec. Cf. Zbrt, Pov. 62. B., eclampsie, všeobecné křeče spojené s bezvědomím. Vz Ott, VIII. 468. a. Božej, e, m., os. jm. u Kosmy.