Božek, žka, m., os. im., z Bohuslav. Cern.
Př. 26.

Božekovati, vz Božekati. List. fil. 1895.
464.

Božetěch, a, m., os. jm. u Kosmy, Deo-
carus.

Božetěcha, y, f., Deocará, os. jm. u Kosmy.
Vz Mus. 1894. 117.

Boží. O tvarech cf. Gb. H. ml. 1.126., List.
fil. 1895. 326. Neváží sobě nic prikázanie bo-
žieho přestúpiti. Chč. m. s. III. 52. Hneď si
boží (hned tě zabiji, jsi syn smrti). Us. Phľd.
1894. B. ve významu ironickém: b. dárek = člo-
věk k ničemu. Cf. Kla. Sklad. 61., 66. B. dílo
je nám milo; Vuľa b. všecko lomí; Všecky
věci v b. moci; Aněla (anděla) božího vem
na řbet a p. Mariju pod pažu, tak projdeš
celý svět. Mor. Čes. 1. V. 417. — B. tělo.
Prší-li na b. tělo, nelze vymísiti těsto, nebo
je řídké. Val. Vek. Val. í. 163. — B. hod.
Vz NZ. II. 601., IV. 330.—B. peniaz = zá-
vdavek. Phľd. 1894. 316. — B. oheň = živý,
způsobený třením dřeva o dřevo. Zbrt. Pov. 91.
Božice v lekovadle. Vz Zbrt. Pov. 62.
Božíček, čka, m. = kdo boží (prosí). Laš.
Brt. D. II. 295.

Bóžik. Má b-ka vo vačku (má štěstí při
kupčení). Novohrad. Phľd. 1896. 252.

Božimucková, é, f., přezdívka, NZ. IV.
306.

Božiti = prositi. Vz předcház. Božíček.
Božskovoň, diosma. Cf. Ott. VII. 580.
Božstvo. Toho slova u Přer. neužívají.
Brt. I). II. 374.

Božút, a, m., obec v Požúnsku. Phľd. XII.
246.

br. V br b přisuto: břinkovka. Dšk. Jihč.
I. 22. — br m. vr: brabec, bráborat. Ib. 24. —
br m. vř: břasa m. vřes. Ib. 24.

Brabantka také druh krmné řepy. Hlasy
z vých. Čech. 1893. 7./4.

Brabčinky = ptáčnice, drobné třešně. Brt.
D. II. 295.

Brabec španělský, vlaský = ťuhýk. Mor.
Mtc. 1893. 303.

Brabenář. B-ři vybírali mravenčí vajíčka
(kukly) a prodávali; také připravovali mra-
venčí líh, jímž hojili bolesti kloubů a nastu-
zeniny. NZ. IV. 236.

Brabenčí med = stromové klí. ČT. Tkč.
Brabisko, a, n. = mraveniště. Záp. Mor.
Brt. D. II. 295.

Brábník, a, m. = brávník. Mor. Mtc.
1893. 305.

Brabouk, a, m. = pavoule. ČT. Tkč., Dšk.
Jihč. L 9., 25. — B., brablouk = brouk.
Záp. Mor. Brt. D. II. 295.

Brabtati = breptati. U Hrozenk. Brt. D.
I. 29.

Břaclav, Břecislav, Břeclav. Reg. III.,
Pulk. 142. a. O původu slova cf. Gb. H. ml.
I. 104.

Brača, e, f., území v Hontě. Phľd. XII.
342., 75.

Brada. O původu slova cf. Gb. H. ml. I.
32. B. (vous) v XV. a XVI. stol. Cf. Wtr.
Krj. I. 38., 56. Bradu holiti (pověra). Vz Zbrt.
Pov. 100. — B., vz Ščiplavec (3. dod.). —
B. kozí. Vz Slunečník (3. dod.; rostl.). —
B. kozí, houba, vz Tanečnice (3. dod.). —

B. == špatná, pozadní koudel. Jevíčko. Brt,
D. II. 295.

Bradatice z něm. Barte (širočina). Čerň.
Př. 69.

Bradatka, y, f. = sekera tesařská a ko-
lářská. Hrš. Nach. 503. Cf. Bradatice.

Bradavice. Hojení b-vic na Mor. Vz Mtc.
1894. 334., Duť. 29., 291., Vek. Val. I. 131.

Bradavičný kůň (který má bradavice. Lé-
čení lidové). Vz NZ. III. 328.

Bradavkonosný, papillentragend. Sterz.
II. 491.

Bradavkovitý. B. výrůstek. Vstnk. II. 569.

Bradavky, vz Tanečnice (3. dod.).

Bradholič, e, m., o odsuto. List. lil. 1895.90.

Bradka kozí. Dle List. fil. 1893. 393. aqui-
lena a calaripa, 1440.

Bradleny, Bradlné, Bralné, zaniklá ves
v Kunšt. Mtc. 1895. 329.

Brádno, a, n., míst, jm. v Gemerskú. Phľd.
1894. 61.

Bradýřka, y, f. Cf. Bradýř. Arch. XII. 375.

Brah, u, m., acervus, Schober, m. Böhm,
m. O původu slova cf. Gb. H. ml. I 77.

Brách, bracháčelc nadávka čes. Bratřím
v XVI. stol. Wtr. Živ. c. L 52.

Bracha, fern, k Brach.

Bracht, u, m. Vz Koleda (3. dod.).

Brachyblast, u, m. Že ta šupina plodní
jest b. ČI. L. Jos. 46. B. borovice. Ib. 8.

Brajan, a, m., obec v Tekovskú na Slov.
Phľd. XII. 342.

Brajgl. Světz. 1893. L/12.

Brak, břakyňa, břečinek, pyrus, rostl. Brt.
D. II. 506.

Braktea, vz Ligula (3. dod.).

Brakteát, u, m. = plecháč, z lat, bractea
= lištka, cetka, plíšek, mince ze stříbrného
plechu, sedm jich vážilo asi tolik co náš stří-
brný desetník. Exc. Byly v oběhu do července
r. 1300. Vstnk. III. 489.

Břakyně, vz Brak (3. dod.).

Bralisko, a, n., zdrobn. bralo. Pokr. Mrt.
X. 11.

Bralné, vz Bradleny (3. dod.).

Bralo, a, u., místo bradlo, d před I vy-
padá. Pastr. L. 147. B. = skalisko na vysokém
vrchu. Pokr. Mrt, X. 90. B. místo bradlo. Gb.
H. ml. I. 410.

Bramboračka, y, f. = prodavačka bram-
bor. Us.

Bramborák, a, m. = prodavač brambor.
Us.

Bramborciti = namítati, překážeti. Ma-
cecha vždycky v tom něco b-la a kde mohla,
cestu jí založila. Cern. Zuz. 21.

Bramboria, e, ť. = kořalka. Brt. D. II. 486.

Bramborka, y, f., byl rybník v Poděbr.
NZ. IV. 100. — B-ky pečené při svatbě ve
Vlásenicích na Táb. = šišky pečené z mouky,
kulaté, velikosti menších bramborů. Vykl.
Svat. 61.

Bramborníček, v Kelci: malý lúčník. Mtc,
1893. 305.

Bramor, vz Brousek (3. dod.).

Braň, strslov. branь; o strč. sklonění. Cf.
Gb. H. ml. I. 32. a Gb. Km. -i. 22. Když to
zvědě, že ti ľude k bráni (k obraně, k od-
poru) řiedie. Alx. V. 2013.