Brána svatební (těstová, všelijak ozdo-
bená). Vz Phľd. 1895. 707.

Branář, e, m. = vlačec, vlačebník, Egger,
m. Sterz. I. 738.

Branislav, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 13.
Braniš, e, m., os. jm. u Kosmy.
Brániti čeho (od čeho). Muož b. lidu
svého od bezprávie. Chč. S. 82. Kto nám jich
b. muož (moci a panovanie nad lidem)? Ib.
111. Aby takového neřádu b-li (mu odporovali).
Arch. XII. 59. — s inft. Bránil jich činiti.
Chč. S. 291. Brání našim dřev bráti. Půh. IV.
103. Brání mi jim toho vydati. Půh. IV. 437.
Aby na Malou stranu přijíti bránili; B-li jim
do města vjeti. Břez. Font. V. 349., 370. Cf.
Zbraňovati (i 3. dod.). — aby — ne. Svým
lidem bránil, aby mi desátku nedali. Půh. IV.
166. Bránil, aby nepřipisoval. Arch. XIII. 413.
Ferd. I. pravil čes. Bratřím: Brániti budeme,
abyste se nescházeli a své ťicifacle strojili. Wtr.
Živ. c. I. 62.

Bránivý. B. (koercitivní) síla = síla, kte-
rou hmota zmagnetování železa odporuje. Vz
KP. VIII. 23.

Branka, zdrobň. brána. Hledí už přes
branku (o mladíku, který už pohledá po děv-
čatech). Mor. Čes. 1. V. 417. — B. = volná
dolejší část dveří. Ott. VIII. 8. a, — Šněro-
vačka s brankou u vdaných žen, opatřená
zpředu šněrováním a přezkami, za něž se
zadrhoval srdcovitě vykrojený punt. NZ. II.
152. — B. kosy = dolejší tyč. Brt. I). II. 452. —
B. či Brána zemská v Náchodská. Hrš. Nach.
679.

Branný n. mýtný. Cel. Pr. m. I. 495.
Brantál, u, m., z Brettnagel, val.; slov.
peřák. Brt. D. II. 513.

Brantovník, u, m., geum urbanum, rostl.
Brt, D. II. 503.

Brány. Popis polních bran (k vláčení). Vz
Brt, D. II. 450. B-ny vléci. Eml. Urb. 111. —
B. = svatební pečivo z bílé mouky: kolo a
dva těstové pruty na zdýl, dva na přič. Pod-
luží. Brt. D. II. 472.

Braový = bravový, v odsuto. Lašsky. B.
maso. Brt. D. I. 110., II. 472.

Břasa, y, f. místo vřes. Dšk. Jihč. I. 24.
Brašok, ška, m. = brášek. Slov. Pastr.
L. 13.

Braštan, u, m. = železný kůl na dělání
děr, do nichž se koly zasazují, laš., z něm.
Brechstange. Brt. D. II. 513.

Bráti. O původu slova cf. Gb. H. ml. I.
70., 77. Bereš, bere odchylkou r za ř analogií
podle beru. Ib. 338. — koho. Žídka bralo
(dopalovalo). Phľd. XII. 547. — co. Ohľad
brať na koho šp. m.: o. mať na koho, hľadať nač.
Phľd. XII. 498. Vziať konec n. počiatok, lépe:
počíti, končiti se. Ib. Rozkaz nazpak vziať m.
odvolati. Brať lieky m. užívati, zkázu = hy-
núť; Je to hezké, keď sa to vezme m. po-
váží. Ib. 499. — co jak. V inom smysle
slovo b. místo: slovu rozuměť. Ib. — co kam.
Velmi si to na srdce bral m. k srdcu při-
pustil; Bóh ho k sobe vzal m. povolal. Ib.
Vziať koho do služby m. najmouti, přijmouti.
Ib. 500. — co odkud. Užitok z čoho b. mí-
sto : míť. Ib. 499. — co zač. I ty také vezmi
za svou nešlechetnost (odplatu). Bibl. br.
Ezech. XXIII. 35. — si co. Jenom si to

vezmi (pomysli)! Us. Tož si ho vezměte,
blázna = podívejte se, jaký to blázen a
p. Brt, D. II. 418. — si koho zač: za
ženu, lépe, oženiť sa, za ženu pojmouti. Ib. —
co na čem. B. si príklad na niečom m. po-
učiť sa z čoho; Podiel na čom b. místo: být
pri čom, účasť pri čom míť. Ib.
Bratimková, jm. polí. Phľd. 1895. 58.
Bratka, y. f., obec v Tekově. Phl'd. XII.
77., 342.

Brátošna, y, f., z něm. Waidtasche, f. Exc,
Cf. Vartošna, Vátošna.

Bratr. O původu slova cf. Gb. H. ml. I.
22., 36. Bratru půjčiti bývá hůře než půjčiti
židovi. Šml. VII. 5. Čeští Bratří. Vz Wtr.
Živ. c. I. 34. nn. — Jednota Českých bratří.
Vz Vlč. Lit. 192. nn.

Bratr. Jdi k mé bratři. Mnč. Ev. víd. 82.
Joh. 20., 17. Cf. dimin. bratříce, Slovač, Čer-
vač, Sedlač = sediáci. B. místo bratřie v E,uk.
Cf. Gb. Kuk. 513., List. f. 1896. 323., Mus. 1896.
247. Vz Bratřie. Bude z toho posmíšek na
sceně, milá bratr. Světz. 1895. 282. b., Wtr.
Bratráně. Půh. III. 92., Brt, D. II. 460.
(druhý bratranec. Zálesí). Tvá bratraně, Elška,
Arch. XIV. 2.

Bratřie. Vz Gb. Km. -a. 34. nn. Bratří
(bratrzye) in fern. sg. collective sumitur pro
fratribus, Gebrüder. Observavi id etiam in
aliis biblis. B. má, fratres mci Matth. 12. 48.
(Dob. Dur. 408.).

Bratřina, y, f. = bratrství. B-ny měly
volené starší. 1516. Wtr. Živ. c. 940., 911.
Bratrovčina, y, f. = bratrovo jmění. Věst,
op. 1892. 44.

Bratrovražda. Quis. Ifig. 49.
Bratrský. B. pravopis č. kralický. Vz Gb.
H. ml. I. 14.

Brav, bravь. O původu slova cf. Gb. H.
ml. I. 32. — B. kanec, vepř. Phľd. XII. 662.,
NZ. IV. 11.

Bravek, vka, m., zdrobn. brav. Cf. před-
cház.

Bravičiar, a, m. = kdo obstarává brav.
Slov. Phľd. II. 172.

Bravník, turdus viscivorus, místy na Mor.

brábník, prskavec, slov. trskot. Vz Mtc. 1893.

305. Místy na Mor. drábník. Brt. D. II. 496.

Bravský, vz Braový, Bravový. B. polévka.

Slez. NZ. IV. 447.

Brázda, sulcus. 1345. Reg. IV. 618. O pů-
vodu slova cf. Gb. H. ml. I. 32. Dělání brázd
kolem osad k odvrácení zlého ducha, zlých
lidí a p. Vz Zbrt. Pov. 125. Hio koníčky po
starej brázde (po starém obyčeji). Slov. Phľd.
1894. 257. — Úzka b. — široká skyba, Mor.
a slez. Čes. 1. V. 417., Nov. Př. 427.

Brázdní kůň = který chodí v brázdě. Gb.
H. ml. I. 411.

Bražiť = chtíti. Nebraží sa mi = nechce
se mi. Slov. Phľd. 1893. 371., 428.
Brblavá = kořalka. Brt. D. II. 486.
Brbloň. Také mor. Dol. Brtch.
Brbolec, lce, m. = hrbolec, masitý vý-
rostek na těle. Val. Brt. D. II. 296.

Brbontat = brblati. Nebrbonci. Brt. D. II.
296.

Brbta, y, m. = učitel. Ve šviháčině. Brt,
D. II. 520.