Břcie = brzce. Gen. 17. 16. — Gb. H. ml.
I. 349.
Brcnouti do koho = drcnouti. Dšk. Jihč.

I. 8.

Brco, a, n. To už to moje b. kašle. Phľd.
1896. 290.

Brčavý. B. pentlc = sprostá, Brt, D. II. 362.
Cf. Klebitorský (3. dod.).

Brčeti = drnčeti, chrastiti a p. Řetěz zlatý
mu okolo hrdla brčí. 1460. Wtr. Krj. I. 146.

Brekavý. B. vlasy. Phľd. 1894. 374.

Brdárka. Horská b. Phľd. 1895. 146. Ci-
frované brdárky (jídlo). Čes. 1. V. 251., Phľd.
1896. 44.

Brdlavý. B. chůze = vrtlavá. Kotk. 53.

Brdo. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 63.
O b. u tkadl. stroje cf. NZ. IV. 40. — B.,
stráň. 1510. Dml. List. 17.

Brdu, břdeš, vz Břísti.

Brebełka, y, f. = veš. Brt. D. II. 296.

Brebełuša, e, f. = veš Brt. D. II. 296.

Breberka, ze špan. brebaje = nápoj. Cern.
Př. 63.

Brebešky = mravenci. Záp. Mor. Brt. D.

II. 296.

Břeclav. Také užívají tvaru B-va. List.
lil. 1895. 322.

Brečina, y, ť., území na Slov. Phľd. XII.
247.

Břecinek, nku, m., vz Břak (3. dod.).

Břečtan. Vz Ott, X. 1017.

Břečtaní. Jako b. k révě se pne. Zbrt,
Tan. 317.

Břed m. vřed. Dšk. Jihč. I. 24.

Břeh. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 27.,
77. Drží se jich tvrdě jako břehu. Chč. S.
164. Na brehu ležal a vody žiadal (lenoch).
Slov. Nov. Př. 546. — B. = bahno, bažina.
Ta stonu (utonula) v hlubokém březe. Alx.
V. 1820. (Krok 1893. 12.).

Břehovna, -prevozná, y, f. = lodička z jed-
noho dřeva vydlabaná, dle Dob. verbum fictum.
Dob. Dur. 390.—391.

Břehulka, vz Břeliule. Místy na Mor. ji-
řík, Juřík. Mtc. 1893. 302. — B. = stráň
hon/. Vých. Cech. Ces. 1. V. 80.

Břehůvka, y, f., trať u Dobré na Frý-
decku. Vest. opav. 1893. 6.

Brehy, obec v Trenčínsku. Phľd. XII. 247.

Břehy, trať v Lískovci na Frýdecku. Vest.
op. 1893. 6.

Brechati. Čo ten povie, ako keď pes
brečíme; Co řekne, to brečíme. Slov. Nov. Př.
611., 612.

Brechovati. Phľd. 1893. 371.

Brejcha, v, m., os. jm., z Brikcí. Kbrl.
Sp. 14., 9.

Brejchati, vz Brychati. VKrkonš. Gb. H.
ml. I. 347.

Brejlatý. Světz. 1893. 345.

Brejle. Již Nero měl skla konkávne brou-
šená. Teprve po r. 1290. užívali skla jednot-
livého, jímž na zraku mdlý po papíře jezdil,
jako my lupou. Toho roku vynalezl b. Flo-
renťan Salvino. Vz Wtr. Krj. í. 133. B., skle-
něné oči. V XVI. věku. Vz Wtr. Krj. 392.,
430. Je to vidět i bez brejlí. Světz. 1893. 307.
b. Nevidomému darmo nastrkovat brejle (ra-
diti tomu, kdo nechce rozuměti). Světz. 1893.
511. a.

Brejlíce, e, f.=lunetka, branidlo, Drechsler-
docke, f. Sterz. I. 697. b.

Brejlový. B. sklo. Vz Mrš. 76., 100.

Brejník, a, m., os. jm. Vz Brikcí.

Brejška, y, m., os. jm. Vz Brikcí.

Brejšl, a, m., os. jm. Vz Brikcí.

Brekař, e, m. B-ři = obyvatelé kozlovští.
ČT. Tkč.

Břemenatý. Lid nespravedlností b-tý, šp.
m.: lid nepravostí obtížený. Bl. Gr. 210.

Břemíčko, a, n. = břeménko. NZ. III. 44.

Břen, a, m., cobitis barbatula, ryba. Brt.
D. II. 497.

Brensa, y, ť. = brzda, Bremse. Exc.

Břesat = čerstvé mluviti; b. se = nuzně
žíti. Brt. D. II. 296. Cf. Vybřesati.

Bresk, u, m. = svítání; trpká chuť. O pů-
vodu slova cf. Gb. H. ml. I. 40.

Bréskat mléko = uliti ho tolik, že se
zbytek hospodyni na nic nehodí. Záp. Mor.
Brt. D. II. 296.

Břeskný. Cf. Gb. Ruk. 568.

Břest, u, m. = drapač (val.), ulmus cam-
pestris, rostl. Brt, D. II. 508.

Břešťan = brečtan (č v §) Dšk. Jihč. 1. 45.

Břetislav, Břecislav, Břacislav, a, m.
= zvuk chvály. Pulk. R. 39. b. 0 tvarech a
původu slova cf. Gb. H. ml. I. 104. _vB., jenž
od těžení má své jméno (Ktesikles). Cern. Př.
25. (Mkl.). Odvozeniny vz v Kotk. 13.

Bretnal, e, m., z něm. Brettnagel, m.
Kopa b-lí. 1670. Pras. Item. 40.

Břev, gt, břvi = lávka. Hod. 81. a u ji-
ných starých spisov. Gb. H. ml. I. 167., 66.

Břevnec, vence, m. = břevno. Vykopávají
tam žebra veliká jako břevence. Bl. Gr. 174.

Břez m. vřes. Dšk. Jihč. I. 24.

Březák, u, m., vz Kozák (3. dod.).

Březalka, jinak: pryzila, pryzule. Cern.
Př. 56.

Březek, zku, m. = vřes. Dšk. Jihč. I. 24.

Březen. Co se v březnu vylíhne n. narodí,
má pevné zuby a je stálé. CT. Tkč.

Březí. O původu slova cf. Gb. H. ml. I.
27. - B. = březové ratolesti. Na Chodsku.
NZ. III. 398.

Březince, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 70.

Březiní, n. = modrý rozchod, calluna
vulg., rostl. Brt. D. II. 500.

Březistý dobytek = na hřbetě bílý. Val.
Brt. D. II. 296.

Březka, y, f. = připálená jako bříza, jm.
kraví. CT. Tkč.

Brezná, é, f., míst, jm. na Slov. Phľd.
XII. 70.

Breznica, e, f., obec v Tekove. Phľd. XII.
247.

Brezno, a, n., míst, jm. na Zvolenskú.
Phľd. 1894. 61.

Březnový. B. mihy, letní deště. Val. Vek.
Val. I. 162.

1. Brezová, obec v Nitře. Phľd. XII. 248.,
70., 60.

2. Brezová, é, ť. Vavřinec z B-vé. Vz Vlč.
Lit. 130., 242.

Březovo. České B. na Slov. Phľd. XII. 69.

Brezovský. B. nárečie, ku př. povec m.
pověz. Vz Phľd. 1893. 239.

Březový. B. řasy = barušky. Dostal b-vé
kaše (byl bit). Slov. Nov. Př. 591.