Březulka, y, f. = březová voda. Jicko.
Brt, D. II. 296.

Brežditi se, lucescere. Dob. Dur. 372.

Brh, u, m. = chýše. O původu slova cť. Gb.
H. ml. I. 77.

Brhel, brhél = brhlík. Mor. Mtc. 1893.
303. O původu slova cf. Gb. II. ml. I. 63. —
B. (Birhel) Jan, kněz a spis. † 1753. Vz
Věstn. op. 1893. 26.

Brhlík, a, m., sitta caesia, místy na Mor. :
brhel, brhél, lezavka, mazák, zamazák (u Nov.
Strašecí v Čech.), že zamazuje blátem otvor
v dutém kmeni ke hnízdu. Vz Mtc. 1893. 303.

Brchoľit se = k odchodu se chystati. Vých.
Mor. Brt, D. II. 296.

Bridel (Bridelius) Fridr., spis. Vz Mus.
189B. 316.

Břiditi. Budeš ty mne (mně) remeslo bri-
diť. Phľd. XII. 201. Ktorému sa takáto me-
thoda bridí a predsa je prinútený dľa nej
pokračovať. Nár. nov. 1892. 22./10. Bridilá
sa mu hra, rhľd. 1893. 690.

Bříditi se = strachy se blázniti. Brt, D.
II. 296.

Břietný. B. meč. Vz Gb. Ruk. 568.

Břiezda. Sedlo b-dou dekovati. Arcli. XIV.
460.

Brigada dělostřelecká = sborový delo-
střelecký pluk a tři divisní pluky dělostřelecké.
Nár. list, 1893. č. 344.

Břih, u, m. = břeh. Hřich pod břih a złe
skutky pod treskutky (střemchy). Mor. Čes.
l. V. 419.

Brich, a, m., os. jin., z Brikcí. Kbrl. Sp. 9.

Břicháctví, n., Bauchdienerei, f. Nár. list,
1894. č. 221. 1.

Břichatky. Cf. Ott. IX. 942. (houby).

Břichatý. Břichatá = těhotná. Griz. 84. b.

Brichcí, m., os. jm., vz Brikcí.

Brichcín, a, m., os. jm., z Brichcí = Brikcí.
Kbrl. Sp. 12.

Břicho. Léčení bolesti břicha. Vz Zbrt.
Pov. 100. Na Slov.: Phľd. XII. 564. Má v bruše
kosti (nerad se ohýbá, lenoch). Phľd. XII. 56.
Má brucho pred sebú (o těhotné). Phľd. 1895.
495. Urež ucha, nastav brucha (nepočúvaj a
hľaď si živnosti). Ib. 1893. 702. Huba je velká
komora a bruch němá dna; Kdo svůj bruch
nazbyt tuči, tyn (ten) se něrod uči. Slez.;
Brucho mu na chrbát vylezlo (o hladovém).
Slov. Nov. Př. 141., 220., 596. To nenie ani
do ucha ani do brucha, slov.; Slyši bruchem
a ni uchem. Slez. Nov. Př. 611., 613. — B.
vlaské, vz Vlaský (3. dod.).

Břichořez. Cf. Ott. IX. 10.

Brija, e, f. = omáčka ze sušených, švestek.
Mor. Glos. Cf. Bryja,

Brikcí: Brychcí, Brixi; Brychcíu; Brejcha,
Brych, Brejška, Brejšl, Brejník, Brychta. Kbrl.
Sp. 14. Cf. Kotk. 13.

Břila, y, f., místo břidla, Šb. I). 53.

Břilky, f., druh hrušek. Brt, I). II. 325.

Brillantin, u, m. — druh bílé, jemné,
většinou bavlněné tkaniny hladké, do které
jsou vetkány drobné kvítky n. arabesky. Ott,,
Lizn.

Brillonet, u, m. = polobrillant. Vz Ott,
VIL 912.

Břímě. O původu slova cť. Gb. H. ml. I.
27. Bremä je nám ľahšie, keď ho sdieľajú

i iní. Phľd. 1894. 11. Narodili se v jednom
břemeně = jsou blíženci. Laš. Brt. D. II. 296.

Břinkanec, nce, m. = rána, udeření (po
tváři). Brt, D. II. 296.

Břinkavky, druh třešní. U Čejce. Hledík.

Břinkotně. Hřmotně a b. se octli na ko-
ních. Lerm. II. 122.

Briollet, u, m., drahokam. Ott, VIL 912.

Brisance třaskaviny. Vstnk. III. 5.

Brisantní explose třaskaviny. Vstnk. III. 5.

Břísti. O původu slova cť. Gb. H. ml. I.
66., 83.

Bristrý = bystrý. B. voda, Slov. Mtc. 1895.
157.

Břišeň, šně, f. Stříbrné dvě břišně u sedla;
Krunýře i pásy proseknou, břišně zvrhnou,
sedla pokotí. Kub. Rol. 79., 171.

Britannika, druh doutníků. Us.

Břitko. Břitko ho vysmiala. Phľd. 1895. 231.

Břítov, z sthněm. fríthof = hřbitov, zastr.
Pass. 398. Dosud u Chodů; přesmyknuto řbitov
a hřbitov, ne od hřbieti. Gb. H. ml. I. 441.
Cť. List. fil. 1895. 432., 1896, 159.

Břitva = nožík. Břitvu odpásél (ztratil).
Phľd. XII. 57.

Brixi, vz Brikcí.

Bříza. O původu slova cť. Gb.H. ml. 1.27.
Prúty lámané z brezy, ktorá stála na boží
telo pri oltáriku, berú sa a pchajú, aby hrom
do takého domu neudrel. Phľd. 1894. 133.

Brjačislav, a, m., os. jm. u Kosmy.

Brk, brko. O původu slova cf. Gb. H. ml.
I. 64.

Brkalec, lce, m., vz násl. Brkalo.

Brkalo, brkalec = koleso, svíjačka, na kte-
rou jdou vyvařená pradena příze. Slov. Phľd.
1894. 85. 88., 1894. 85. Také koza, tere-fere.
V Liptově. Ib.

Brlavý = křivý. Také slov. Loos., Pastr.
L. 86.

Brlenka na cestě od Litomyšle k Brnu,
asi místo staršího Brněnka, Vz Čerň. Př. 34.

Brlina = trám z kury neotesaný. Brt. D.
II. 432.

Brloh. O původu slova cf. Gb. H. ml. L 64.

Brlý = hbitý, pilný. B. do práce. Jicko.
Brt. D. II. 296.

Brmbat = bumbat (v dětské řeči). Brt. D.
II. 296.

Brň. Brně značilo celý šat, později jen
drátěné pletivo vůbec, pancíř, krunýř, plech.
Wtr. Krj. L 240., 241. Cť. Gb. H. ml. L 67.

Brně, ěte, n. = nalezenec z Brna vzatý.
Duť. 147.

Brnění, z střlat. prania, odtud i krunýř.
Čerň. Př. 67., 68.

Brněnice = brněná zbroj, z drátu pletená.
Wtr. Krj. I. 601.

Brněný. B. košile či sukně = z drátu
pletená (pancíř v užším smyslu). Vz Wtr.
Krj. L 241., 601. B. obojek (z drátěného
pletiva). Ib. 597. Prsten dílem b-ným, vz Zá-
ponový.

Brněti. Cť. Gb. H. ml. L 66. Již železa
brnye (řinčí). Alx. V. 1394. — B. = bez ustání
mluviti. Brní jako chroust na niti. Zďár. Brt.
D. II. 296.

Brngác, e, m. = stužka šíkom a letačkami
vyšívaná, složená na mašľu a v prostriedku