připnutá brošňou, pod ní visí perly. V Honte.
Phľd. 1894. 811.

Brnkať. Nedám si na nos b. Phľd. 1894.
257.

Brno. Něm. Brünn ukazuje k dřívější vý-
slovnosti Brino. Gb. H. ml. I. 292. — B. Máš
ľeknice jak brno = silně naškrobené. Jicko.
Brt. D. II. 296.

Brod. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 61.,
83. Kalné brody — valné lovy. Us. — B.
= město. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520.

Broďák, u, m.= rybníček k brodění koní.
Tvarožná. Hledík.

Brodník, a, m., obec v Nitře. Phľd. XII.
248.

Brodošija lúka v Trenčíně. Phľd. XII.
248.

Brodský = chléb. Ve šviháčině. Brt. D. II.
520.

Brok. Pšenice ťažká ako b. Phľd. 1893. 506.

Brokát (zlatohlav a stříbrohlav), v něm
jsou zlaté a stříbrné květy vetkánv. XV. stol.
Wtr. Krj. I. 112.

Brokátový. B. stoupy = stoupy na bronz.
Vz Ott. VIII. 46.

Bromacetylen, u, m., v lučbě. Vstnk. III.
406.

Bromamidofenol, u, m., v lučbě. Vstnk.
III. 4(51.

Bromamidokresol, u, m., v lučbě. Vstnk.
III. 462.

Brommaleinan, u, m., v lučbě. Vstnk.
III. 406.

Bromnitrobenzol, u, m., v lučbě. Vstnk.
III. 461.

Bromnitrotoluol, u, m., v lučbě. Vstnk.
III. 462.

Bromojantarový. B. kyselina. Vstnk.
III. 2.

Bromovati co. Vstnk. IV. 3.

Bronet, zuvorkommen. Loos, Pastr. L. 104.

Broňka, y, f. = koflík. XVI. stol. Mus.
1893. 49.

Bronov, a, m. = Broumov. Mus. 1893.
250.

Broný, albus; mate se s braun = hnědý.
Gb. 11. ml. I. 246.

Bronzový. B. doba. Cf. NZ. III. 471.

Brosk, brozg, u, m. (collek.) = pupence
na květ na stromech na podzim. Brt. I). II.
509. — B. = puky na kvet, na zárod, a nie
puky jalové, na list. Stromy sú samý b. (budú
kvitnúť). Slov. Phľd. XII. 173.

Brouhat se = broditi se vodou, rosnou
travou. Záp. Mor. Brt, D. II. 296.

Bronk, dle Mkl. z lat. bruclius. Čerň.
Př. 51.

Brousek na broušení kos: bramor, ka-
mének, kamýšek, oselka, osla (val., laš.). Brt.
D. II. 453.

Brož, e, m., os. jm., z Ambrož. Exc.

Broža, Brože, Brožek, Brožík, Brožka,
Brožnák, Broužek. Vz Ambrož (3. dod.).

Brslůvka, v, f., jm. lesa na Mor. Půli.
III. 641.

Bŕsť = břísti. Slov. Pastr. L. 85.

Bršľica, vz Andělíčka (3. dod.). — B.,bršoľ
(las.), karhátek, aegopodium podagraria, rostl.
Bit. D. II. 499.

Bľšoľ, vz předcház. Bršľica,

Brtné od nich (i. e. rolí) odprodal. Půh.
IV. 517.

Brtnička, potok na záp. Mor. Mtc. 1895.
334.

1. Brtník, a, m., custos apum. 1057. Mtc.
1895. 134.

2. Brtník Ant., hospodářský spisov, † 1894.
Brn v dod., chybně m. bru, od Ber, bru.

Vz Ber. Flš.

Brucel, brunclík, brusľak, prucel, prucník,
pruslak, prsljak. Slov. NZ. III. 403.

Bruclek z Brustfleck. Vz Plech (šat), Wtr.
Krj. I. 460.

Bručný = bujný. Záp. Mor. Brt. D. II. 297.

Brůdňa, ě, f. = místo, kde se dobytek
brodí. Olom. Brt, D. II. 297.

Brůha, vz Ambrož (3. dod.).

Bruch, vz Břicho. Slov.

Břuch. Tvrdá hlava, měkký b. Mor.

Bruchorečnický kúsok. Slov. Phľd. 1893.
379.

Brumbál, a, m. = brumbdr, chrobák. Dšk.
Jihč. I. 9.

Brumbár = brumbál. Vz Brumbál.

Brumejzl, u, m. = drndačka, z Brumm-
eisen. Zbrt. Tan. 240.

Brumlák či osnovák, druh kolovratu. ČT.
Tkč.

Brunatný, z střhněm. brůn. Mkl.

Bruncľek, vz Kordule (3. dod.).

Brunclík, vz Bruel (nahoře).

Bruncvík. Vz Vlč. Lit. 23.

Bruncvík Zachar., farář. Vz Mus. 1893.
264.

Břúněti. Hrubohlasá barbora (basa) brúni.
Slov. Phľd. 1894. 571. Chroust břuní (brnčí).
Břuní mi v uších. Co pořád břuníš (brbleš).
Jevíčko. Brt. D. II. 297.

Bruno, zaniklá ves na Mor. Mtc. 1896. 45.

Brunšov, a, m. = čásť Dobřichovic na pra-
vém břehu Berounky. Ott. VII. 718.

Brus. O původu slova cf. Gb. H. ml. I.
75. — B. = poloha v Poděbr. 1748. NZ. III.
520.

Brusič. Brusiči skla, Vz Mrš. 256.

Brusľak, vz Brucel (nahoře).

Bruslek, u, m. = vesta; b. ženský = kor-
dule. Slez. Věst. opav. 1894. č. 4. str. 8., 9.

Brustľak (Jicko) = bruncľek. Brt. D. II.
513.

Bruškvorec, vz Šišvorec, (3. dod.).

Bruštinky = brusinky. ČT. Tkč.

Brutfana, y, f. = plechový pekáč, z něm.
Bratpfanne. NZ. IV. 10.

Bruzovičky, skup. chalup u Bruzovic ve
Frýdecku. Věst. op. 1893. 6.

Bruzovka, y, f., potok u Bruzovic ve Frý-
decku. Věst. opav. 1893. 6.

Brůža, dle Bača, z Ambrož. Kbrl. Sp. 9.

Brůžek, žka, m., vz Ambrož (3. dod.).

Brva, o původu slova cf. Gb. H. ml. I. 63.

Brych, a, m., os. jm., z Brikcí. Kbrl. Sp. 14.

Brýcha, y, m., os. jm., z Brikcí. Kbrl.
Sp. 14.

Brychcín, a, m., os. jm., z Brikcí. Kbrl.
Sp. 14. Cf. Brichcín.

Brychta, y, m., os. jm., z Brikcí. Kbrl.
Sp. 14.

Brykyš, prukyš, e, m. = sukno nizozemské.
Wtr. Krj. I. 115., 396.