Brykyšový. Vz předcház. B. pláštík. Wtr.
Krj. I. 152.

Bryle = dvě oka v pohunku pluhu. Brt.
D. II. 447.

Brynda, ze špan. brinda = nápoj. Čern.
Př. 63.

Bryndálek, lku, m. = slintáček. Duf. 21.

Brysel = Brusel. Do Bryslu přijeli. Snm.

I. 470.

Brystlmichlink, u, m., řeznické náčiní,
z něm. Věst. opav. 1894. č. 4. 44.

Brzda. O původu slova cf. Gb. H, ml. I.
63. — B. u vozu: fena (luin.), kocour (záp.
Mor.), pes, łancúch (Zlín.), sviňa (vých. Mor.),
svěra, škrhel (Rožn.), zaháňka (N. Město). Brt.
D. II. 446.

Brzdivý. B. účinek noh. Kurz. Z říše vědy.

II. 4.

Brzelka, y, f. = barvivo na vejce (Zábř.).
Brt. D. II. 297. Cf. Prysila.

Brzký. Brzek k smrti. Hus. E. 3. 140.

Brzobohatý, Brzybohatý, ého, m., os. im.
Kbrl. Dmžl. 22.

Brzorád, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Brzymej, e,m., smyšlené jm. Vrch. V. 11.241.

Brzdžiti se. Malé dietě sa brzdží, pořád
je zaslintošené. Slov. Čes. 1. V. 160.

bst, s přisuto: skústi ni. skúbsti a to m.
skúbti. Zábsti. Vz Ob. H. ml. I. 487. — Z bst
b se odsouvá: hřésti z grebsti. Ib. 424.

Z bt se b odsouvá: dláto z dlabto. Gb. H.
ml. I. 424.

Bubačiti = mračiti hp. Rais. Světz. 1893.
327. c.

Bubák, v dětské řeči, puerilis vox. Bl. Gr.
327. — B. = hrozivé mračno. Us. Brt. I). II.
297.

Buben. O původu slova, cf. (íb. H. ml. I.
46. Nebudem dobrý, nebudem, kým ma ne-
obdrú na buben; keď budú na mne (mně)
bubnovať, potom len budem slubovať. Slov.
Zátur. Chwalte gey (Hospodina) w bubnye a
w warhanyceh. XV. stol. Dob. Dur. 200. —
B. = prkenný) plot za kuželkami, který za-
držuje kouli. Phľd. 1893. 688.

Bubenč, chyb. m. Bubeneč. Vest. 1895. 204.

Bubeník. Cť. Zbrt, Tan. 23.

Bubínky (bobinke) = duběnky. Brn. Brt.
D. II. 297.

Bublanina = jídlo z dobrého mléka,
mouky, vajec, pečené na pekáči slaninou na-
mazaném. CT. Tkč.

Bublati. Buble jak kysele pivo v břuchu.
Slez. Nov. Př. 613'

Bubľina, y, ť. = střílovo koření (od střílů),
silene inflata, rošt, Brt. D. H. 297.

Bublinatka, y, ť., utricularia, Antheren-
schlauch, m., v botan. Sterz. 1. 216.

Bublinka = malá šíška jako vlaský ořech
(jídlo). Chod. Čes. 1. V. 240

Bubnový. Elektrický stroj b-vý (má za
iuduktora buben, válec). KP. Vlil.82.

Bubon, u, m. B. na štítě střechy. Takové
jsou všude na Slov. Za to by si a j dom s bub-
nom kúpiť mohol. Phľd. 1894. 314.

Buc, vz Ric (3. dod.).

Bucka, y, ť. = pucka, míč. Dšk. Jihč. I. 23.

Bueko, buko = byco. Slov. Phľd. XII. 137.

Buča, e, f., územie vo Zvolene. Phľd. XII.
248.

Bučák, u, m. = bukový oklestek, bukové
poleno. Val. Brt. D. II. 297.

Buček, čku, m., zdrobn. buk. Už je na
bučku = už má vyhráno. Vých. Mor. Brt, D.
II. 297.

Bučeti proč. Vztekem bučí (řve) jako ší-
lenec. Vrch. Rol. XXVIII.—XXIX. 182.
Bučky, vrch v Gemersku. Phľd. XII. 248.
Bučník (Hočník ?), a, m., trať u Hor. Lhoty
ve Frýdecku. Vest. opav. 1893. 6

Bučoves a Bučovice od Budiše. Čern. Př. 32.

Bucůvka, y, f., esparsetta (prvé semeno
bylo z Bučovic). Tvarožná, Hledík.

Búda, Baude. O pův. cť. NZ. III, 166. —
B. = vrchní šat. Aj o ti c búdy, čo mala na
seba, prišla. Exc, — B. = lešení pro muzi-
kanty v hospodě. Slov. Nár. list. 1896. č. 12.
feuill. — B. vinná = sklep. Mor. Mtc. 1896. 21.

Budek, dka, m., os. jm., z Budislav. Čerň.
Př. 26.

Buden, dna, m., os. jm., z Budislav. Cern.
Př. 26.

Budilo, a, n., Ľudilov, a, m., obec v Zem-
plínsku na Slov. Phľd. XII. 154., 68.

Budislav, a, m., os. jm. Odtud: Budek,
Buden, Budíš, Bun, Buz. Čerň. Př. 26. Cť.
Kotk. 14.

Budiš, e, m., vz předeház.

Budiševes, vsi, f. a Budišovice od Budiše
muže. Čerň. Př. 32.

Budišová, é, ť., obec na Slov. Phľd. XII.
663.

Budivoj, e, m., os. jm. u Kosmy.

Budníěek menší, místy na Mor.: zlato-
hldvek, cisvajs. Vz Mtc. 1893. 304.

Budovati. Byí bych hrady na ty ľudi
h-val, ale včiľ ani krmika. Mor. Čes. 1. V. 417.

Buffetník, a, m., vlastník buffetu. Phľd.
1893. 5S7.

Bugdál, a, m. = čáp. Mor. Mtc, 1893. 307.

Bugliovať = bubnovati. V Novohradskú
na Slov. Phľd. 1894. 745.

Bugran, u, m. = tatarské hedvábí. Wtr.
Krj. I. 115.

Bůh, bóh od bhag, strind. bliadžati = roz-
dělovati, znamená tody B. rozdčlovatele, pána.
Phľd. 1893. 662. B. "vysoko a vidí daleko;
Kde človek nemália, tam Boh pomáha; Keď
je zle, vtedy na Boha volajú; Jako Kubo Bo-
hovi, tak Boh Kubovi; Boh naloží, Boli i od-
loží; Boh omočí, aj osuší. Slov. Phľd. 1893.
566. Keď p. Boh s póla domov príde (zaplatím
i. e. až sklidím obilí). Ib. 1894. 315. Nemilo
Bohu márni peniaze (zbytečně). Ib. 1894. 549.
Bohů podoby, sošky (bohů sochy nositi po
polích). Cť. Zbrt. Pov. 131., 134—136. Do
boha se najedl = dost. Dob. Dur. 354. Co po
mně zůstane, B. ví, komu se dostane. 1564.
AVtr. Živ. c. 927. Starší Panibu miž (než) sv.
Petr; Ani ku ľa ani prach, to mi něuděta žá-
den strach, jak je Pambu se mnu; Kde láska,
tu i B.; kde závisť, tam zlý duch; Blázny
(šprýmy) su blázny a Pambu robi, jak chce;
Nebo něni tak vysoko, aby nás Pambu ne-
slyšel; Člověk si vykládá a Pámbu, rozkládá;
Ber, Michale, coBulidaje; Pambu mu zemléí
na hody (poštěstilo se mu); Pambu káře li-
chotaře; Pambu ma na každého kyj; Kdo
něda česť Panubohu, od toho ji chceť ne-
mohu; Boha se nebojíš, ľudi se nehanbíš; Co