Buh černým stvořil, djabel nezbeľi. Mor. Ces.

I. V. 417. Bôh dopúšťa, ale neopúšťa; Človek
si jo v tom sám sebe (sobě) pán Bolí. Slov.
Nov. Př. 12., 162.

Buch. Kde buch, tam tresk (o tlachalu).
ľbľd. 1894. 550. Neotváraj na každý buch
vráta (buď mlčanlivý). Slov. Pliľd. 1894. 256.

Búcha. Má hluchú buchu v nebu (o na-
hluchlém). Slov. Pbľd. 1894. 314.

Buchadlo, a, n. Kv. 4. 63.

Búchaná, é, f. = sláma, také: krivá. V c
švibáčině. Brt. I). II. 520.

Buchanka = nástroj k připravování lnu
a konopí. V Liptove. Cf. Sedalnica, Tlkáč.
Pbľd. 1894. 85., 312.

Búchať do sveta = mluviti nerozmyslně,
stříleti p. Bohu do oken. Slov. Phľd. 1894. 550.

Buchkať. I'an (len) a konope b. (otlou-
kati, třepatí). V Liptovskú. Phľd. 1894. 85.

Buchlovice = pec. Drychmati na b-cích.
Ye švibáčině. Brt. I). II. 520.

Buchlo vský. Vyšívání na b-skou vazbu.
U Kunovic, NZ. IV. 228.

Buchnout do vody = spadnouti. Brt. D.

II. 297.

Buchotati. Kudy vlak b-tal (buch buch
dělal a p.). Světz. 1893. 38. a.

Buchta. Selka buchty peče, až z nich
máslo teče. Nebo: Selka peče_v dolky, selka
peče dolky (o mlácení o šesti). ČT. Tkč, Selka
peče buchty, sedlák jí; selka peče buchty,
sedlák jí (mlácení o devíti). Ib. — B. vařená
-= kynutý knedlík. Chod. Ces. 1. V, 240. —
B. mastená = vyrážkový knedlík. Ces. 1. V.
329.

Buchtěnice,_ve, f. B-ce jim dávala (buchty
do zad). Wtr. Ziv. c. I. 11.

Buchtička. Hra na buchtičky. ČT. Tkč,

Buchtovatosť, i, f. Byrokratická b. Jan
Váňa. Pláč. 14.

Buchyně do zad. Světz. 1893. 26. a,, Wtr.
St. Pr. 113.

Buk. Suk, dub, buk (říkej rychle po sobě).
CT. Tkč. Ako s buka spadol (náhle přišel).
Slov. Phľd. 1894. 98. — B. = hora v Gemeri.
Phľd. XII. 248. — B. = dobre. Ve šviháčině.
Brt. D. II. 519.

Bukač, e, m., vz Volavka (3. dod.).

Bukál. Vánoční chození s b-lem (bukačem)
v Berouně r. 1777. Vz NZ. III. 147.

Buko, a, n. Cf. Bucko, byco. Phľd. XII. 137.

Bukovany, zaniklá ves na Mor. Mtc.
1896. 45.

Bukovec, vce, m., přítok Holčiny ve Frý-
decku. Vest. opav. 1893. 6.

Bukovina, y, ť., potok v Turci. Phľd. XII.
248.

Bukovňák, u, m. = bueák houba (3. dod.).

Bukovská, é, ť., trať u I). Lhoty ve Frý-
decku. Vest. opav. 1893. 6.

Bukový. B. hlava = tvrdá. Slov. Nov.
Př. 566.

Bukréta = pierce (kytka). Slov. Phľd.
1895. 27.

1. Bukvice, vz Babí bruch, Hruščia
(3. dod.). — B., primula auricola, rostl. Brt.
1). II. 506. — B., vz Babí rúch (3. dod.).

2. Bukvice, e, f., území v Nitře. Phľd.
XIí. 248.

Búl' = bolesť. Má veliký b. v hlavě. Las.
Brt. D. II. 486.

Buláček, čku, m. —- hlinená miska. Je-
víčko. Brt. D. II. 297.

Bulata, y, f. = ocelová sekera lesklá a
velmi ostrá. Kabt, 30.

Buľbul, bylbyl, a, m., vz Drozdec.

Bulhus oka, zenice. Schb. Nád. 54. aj.,
Ott.

Bůle, e, f. = vňle, Dšk. Jihč. I. 24.

Bulharský jazyk = slovanský. BI. Gr. 340.

Buličí oko, trollius = upolín. U Rychn.
Com. Př. 55. Cf. Boleočko.

Bulka hra, prý od vi. buglia = hromada
(lidí). Čerň. Př. 78.

Bulový. B. práce, Boulearbeit, f. Sterz.
541. a.

Bumha, y, f. = pití. Obrátili peníze na
bumbu. 1589. Wtr. Živ. c, 506. Ptají se, jak
se po včerejší bumbě _va ublinkání nachází při
zdraví. Lonin. (Wtr. Ziv. c. 931.).

Bumtavý = nemluvní/. Loštice. Brt. D.
II. 297.

Bun, a, m., os. jm. Cť. Budislav (3. dod.).

Buňa, ě, ť. = větší bob kropenatý. Jicko.
Brt. I). II. 297. Cf. Buna = bob, z Bohne.
Brt. I). II. 513.

Bimčochy = punčochy. XVI. stol. Wtr.
Krj. 1. 484.

Buňkáé, e, m., vz Volavka (3. dod.).

Buňknouti. Udeřil ho, až buňklo jako
v konev. Wtr. St. Pr. 112.

Bunoš, e, m., potok v Nitře. Phľd. XII. 248.

Buoch slanin. Arch. XIII. 335. Cf. Buch.

Búr, a, m. = sedlák (nadávka XV. stol.).
Chč. (Vlč. Lit. 171.).

1. Búra, y, f. = severák. Phľd. 189S. 130.

2. Búra, y, m., os. jm., z Burian. Kbrl.
Sp. 14.

Búřa, vz Bouře.

Búracá, potok v Turci. Phľd. XII. 248.

Buranda, y, m., os. jm., z Burian. Kbrl.
Sp. 14.

Burčík, a, m., os. jm., z Burian. Kbrl.
Sp. 14.

Burda, y, m., os. jm., z Burian. Kbrl. Sp.
14., 10.

Burdéř, burdýř = rapír nejtěžšího rázu
XVI. stol. Wtr. Krj. I. 612. B. = veliký meč
dvojruční, Schlachtschwert, n., ale obyčejně
= veliký rapír. Wtr. Krj. I. 177., 272., 608.,
Arch. XIII. 352.

Búře, vz Bouře.

Burek, řka, m. = vyrezaný kanec. — B.
To je b. (člověk tlustý, vykrmený). Laš. Brt.
I). ÍI. 297.

Bureš, e, m., os. jm., z Burian. Kbrl. Sp.
14., 8., 9.

Bürger Kajetán, dominikán, nebyl farářem.
Vz Mus. 1893. 258.

Burian, a, m., os. jm. Odtud: Buriánek,
Burjan, Burjánek; Burka, Burčík; Bureš,
Bursa, Buršík, Bura; Burda, Buranda;
Bursa, Buršík, Burijšek, Buryška. Kbrl. Sp.
14. Cf. Kotk. 14.

Buriánek, nka, m., vz předcház.

Buřič. Vyvrž b-čc a přestane svár. Bl.
Gr. 302.

Burina = plevel. Phľd. XII. 646.

Buřival, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.