Burjan, a, Burjánek, nka, m., vz před-
cház. Burian.

Burka, v, m., os.jm., vz předcház. Burinu.

Burkať — bouliti, zvi. ze sna. Han. Brt.
D. II. 297.

Burkhard. Odvozeniny vz v Kotk. 14.

Burleskár, c, m. Vlč. Bás. 25.

Burleskní. B. provedení ballady. Vlč. Bás.
25. B. či komické epos. Ib. 79.

Burmistr. 1745. Mtc 1895. 142.

Burmus = Worms. 1544. Sum. I. G12.

Bursa, y, f., = zábava s hudbou, spevem
a tancom. Na Zvolenskú, ľliľd. 1894. 615. —
B., y, m., os. jm., z Burian.

Buršík, a, m., os. jm., z Búria n. Vz Burian.

Bursnéř, e, m. Augustin, bursuéř (klá-
šterní). 1410. Arch. XIV. 393.

Bursovati = baviti se bursou. Vz předcház.
Bursa,

Buršík, a, m., os. jm. Vz předcház. Burian.

Buřval, a, m., os. jm. Kbrl. Dm/1. 22.

Burysek, ska, Buryška, y, ni., vz předcház.
Burian.

Burytáše. Gatě s b-šami (druh šňůr). Val.
Vek. Val. I. 34.

Bussola. Cf. KP. VIII. 27.

Bůsti. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 87.

Buša, dle Bača, os. jm. u Kosmy.

Buščeves, vz Knčžmost (3. dod.).

Bušek, ška, m., vz předcház. Bohuslav.

Buši kvitek, vz Sirotka (3. dod.).

Bušíce, ves v Tekovskú, Phľd. XII. 154.

Bútlayý. B. vŕba. Pliľd. XII. 269.

Batovice za Butoves oprav v: Butovice.

Butvěti = puchřeti. Kotk. 108.

Buvol, správně buvol. Gb. H. ml. I. 246.

Buz, c ť. předcház. Budislav.

Buzenč, e, m., také Buzeíiee, nce, m.,
žriedlo vo Zvolene, ľhľd. XII. 342., 74., 75.

Buzinka, y, ť., míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 179.

Buzovec, vec, m., míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 179.

Buzylen, u, m., v lučbě. Věstn. III. 13.

Bůžek. Domovní bůžkové. Vz Zbrt. Pov.
105., 134.

1)V. Z br v odsuto: oblíkat. Dšk. Jihč. 1.26.

Bvab, u, m. = bôb. V Revúce. Phľd. 1893.
554.

Býčí jáma na mor. Val. Vz NZ. IV. 273.

Býčinec, nce, m., svah hory Sulova ve
Frýdecku. Vést. opav. 1893. 6.

Byď m. bydl, gt, pl. od bydlo. Ž. gloss.
108. 10.

Bydlec. 01. Lev. 16., 29., Pror. Jer. 1. 14.

Bydleti novotvar m. bydliti. Gb. II. ml.
I. 219. Vz Bydliti.

Bydliti. Vz Bydleti. Lépe bydliti než
bydleti. Bl.Gr. 276.' Bydliti. Ev. seit. 41. Luc.
19. 5., Mus. til. L 48.

Bydlo = jmění. To je moje coluo b. V Pri-
vidzku na Slov. Phľd. 1894. 308. To je b., čo
na ňom vidno (= nemá ničoho krome šiat na
seba). Ib. 1893.56. — B. = kačice, kuřitka, kury,
kokot, husy. Slez. NZ. IV. 447. — B. = živ-
nosť. Dobré b. — hladidlo, zlé b. — strašidlo.
Vek. Val. I. 109.

Bydlovisko, a, n. = bi/dlište. Senohrady
na Slov. Phľd. 1894. 86.

Bychme vedle staršího bychom. Ž. klem.
88. a. Vz Gb. H. ml. I. 250., By.

Bychstře = bystře, ch vsuto. Oest. M on.
(Böhm.) I. 495.

Byk, vz Valach (3. dod.).

Býk. Je v domě pro parádu, jako b. v chlévě
(o pyšném, zahálčivém chasníku). Exc. Na
býko! (volání na býka). Phľd. 1893. 634. Hnali
býka hore vývozom a poháňali ho per útku
(skáče se do řeči tomu, kdo lže). Slov. Nov.
Př 521.

Býkove = zpropitné. Každý mistrovský
syn, který by se (po dosažení mistrovství)
v jednom roce pořád sběhlém neoženil, bu-
doucně b-ho toliko jeden achtel piva oddávati
povinen bude. 1681. Pras. Řem. 57. a j.

Býkovec = býk ve zverokruhu. 1440. List.
lil. 1893. 391.

Byl, i, f. = lodyha (uh.). Brt. I). II. 509.

Býľ, byľka, vz ľarúť (3. dod.).

Bylbyi, vz Drozdec (3. dod.).

Byľka, y, f., zdrobn. od býľ = proutek,
párátka. B. z vence. Slov. Phľd. XII. 174.,
429. Cf. Býľ (3. dod.). — B. = troška, špetka,
málo. B. soli. Ib. 174. Of. Býľ, Parúť.

Býložravci, vz Ott. IX. 802.

Byret, vz Biret.

Bys, a, m., os. jm. u Kosmy.

By-si. Cf. List. til. 1896. 332.

Bystrá, é, f. = trať na Frýdecku, Vest.
opav. 1894. č. 4. 20.; potok v Turci. Phľd.
XII. 248. (70.).

Bystré, e, f., pustá ves v Blansku na Mor.
Vz Mtc. 1896. 46.

Bystré, ého, n., trať ve Frýdecku. Vést.
opav. 1894. č. 4. 20.

Bystrica, e, i.,potok v Turci. Phľd. XII. 248.

Bystrice, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 70..
XIV. 121. Je z Bystřice = bystrý. Vek. Val.
I. 110.

Bystrické údolí v Tyrolsku, Pusterthal.
NZ. IV. 249.

Bystrička, y, f., míst, jm. na Slov., Phľd.
XII. 70.; obec v Turci, ib. 148.; les v Ilož-
novsku. Dmi. List. 28.

Bystrý, ého, m. (Bystré, n.), přítok lííšky
ve Frýdecku. Včst. opav. 1893. 6.

Byš, e, m., os.jm. Odvozeniny vz Kotk. 14.

Bystu bohu. í b., to len tí z hory! Phľd.
XII. 721.

Byť = byť i. Mohli do dnes státi, byť ten
jed nebyl mezi ně vliť; Polezu po ní (po moci),
byť jim kázala stolice trojice svaté zvrátiti;
Buoíi muož pomoci z bláta, byť kto do hrdla
v něm vězel. Chč. S. 77., 145., 313.

Bytča, e, f. Vel. B., míst. jm. v Treučan-
sku. Phľd. 1894. 61.

Bytedlně. Kat. 2722.

Bytelný = silný. B. člověk. Dmžl. Světz.
1894. 351. c.

Býti. O původě slova cť. Gb. H. ml. I. 73.,
38. Bcjti. Arch. XII. 408. B. má tvary s by,
bud, byd: zbude, zbyde. Vz Gb. H. mL I. 281.
Jest kdy se klade a kdy vynechává. Vz Bl.
Gr. 103. Jsem, dle strsl. jesmъ mělo by býti
jesm, ale utvořilo se snad z jesem jsem. Cť.
sedm — sedem. Gb. H. ml. I. 151. O tvarech
jsem atd. cf. ještě ib. 152., 537. O tvarech na
Mor. cf. Brt. D. II. 32., 83., 139., 197., 220.,
227., 260. Ať bele, kerý bele (ať byl kdokoli).