Mor. Hledík. Pejř je na řezavku. Brt. Ü. II.
288. - kdy. To bylo před ty císařský hody
(akkus.); Před vánoce to bylo. Brt. I). II. 28!).
Voda z prameuuov jim za nápoj byla. Háj. 1.

Bytný. Tělo v svátosti chleba a vína bytné.
Clié. Mik. 413.

Bytostný. B. mha, Černý: Ceuci. 51.

Bývací. B. izba, Wohnstube, f. Phľd. 1896.
68.

Bzdínce, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 179.

Bzdinky = podražec, rostl. Tvarožná.
Hledík.

Bzdíti a pzdieti. Cť. Gb. H. ml. I. 324. —
komu. Bzdi tomu, kdo nosa nemá. Phľd. 1894.
257.

Bzďucha, y, f. = pýchavka (houba). Sterz.
I. 925.

Bzejna m. bezina (presmykn.). Dšk. Jihč.
I. 49., List. fil. 1895. 74. Dle List. fil. 1896.
160. nikoli m. bezina, nýbrž z bzina —
bъzína — bzýna — bzejna.

Bzenčák, u, m. = brambor pěstovaný
u Bzence. Freust. Čes. 1. V. 280.

Bzenice, míst. jm. na Slov. Phľd. 1894. 179.

Bzenov, a, m., míst. jm. na Slov. Phľd.
1891. 179.

Bzíiice, míst. jm. na Slov. Phľd. 1894. 179.
V Nitře 26. 61.

Bziné, ého, n., míst. jm. na Slov. Phľd.
1894. 179.

Bzinka, y, ť., cť. Bezinka. — B. = ne-
dozralá trémě. Záp. Mor. Brt. D. II. 297.

Bzňata m. Vzňata. Gb. H. ml. I. 429.

Bzodnout m. bodnout, z vsuto. Brt. I).
II. 250.

Bzová, é, ť., míst. jm. na Slov. Phľd. XII.
179.

Bzovík, a, m., klášter v Honte. Phľd. XII.
342., 179., 75.

Bzu = bdím. Vz Bdíti (3. dod.). Gb. H.
ml. I. 401.

Bzunět. Mucha, komár bzuní (bzučí). Brt.
D. II. 297., Dšk. Jihč. I. 45.

Bžunknouti. Honza ani nebžonkl (ne-
mukl. Hau.). Brt. I). II. 297.

C staroslovanské. Vz Gb. H. ml. L 315. —

C jest souhláska měkká. Cf. ib. 469. — Jak
znělo a psalo se c: c: bradavca, slunce; cli:
nemochi budeš; cc: mravenecc; cz: zerniczu;
zc: chzceme; cs, cf: mocs, nocs, rucfye; tf:
potftivy; tc: ovotce; tz: v Dohalitzych; v pra-
vopise Husově, bratrském a novočes. je c. Cf.
Gb. H. ml. I. 469., 497. — Vznik a změny
souhlásky c. Vz ib. 499. — C, následuje-li č,
mění se v č: lecčemu leččemu, necky necčice
neččice a z toho nečtice. Vz ib. 500. — C se
mění a) v ť: Břetislav, František za starší:
Břecislav a Francišek; cihla, dial. tihla, císař
tiesař. Cf. ib. 501.; b) v č: Žatec, gt. Žatče.
Na Tišnov., mor. Kruml. a Žďársku: dečky
m. decky (vždycky), dečke, dyčky; u Dačic
a Telče ve slově plíčník m. plícník. Brt. D.
II. 187., 210., 250., 279.; c)v s ocelka, oselka
(val.). Brt. 1). I. 64. Cf. dc, tc, cc, ct a Gb.
H. ml. I. 503. U Litovle, Konic a Jevíčka po
b a p: vrabse, kopse, strapse, do vubse m.
vrabce atd. Brt. D. II. 113. U Zábřehu:
s kopse (s kopce), dal babse (babce), řidčeji
po v: jikavse, ale: vovce, v polívce atd. Vz
ib. 130. — C se prisouvá dial.: jednúc, po-
druhúc, nekerúc (někdy), zasejc, neškulic. Vz
Gb. H. ml. I. 504. — Cizí c zůstává: cedule,
cíl, cukr; nebo se mění v hlásku jinou ze-
jména v č: čep, čibr, čjsterna. Vz Gb. H. ml.

I. 503. — V jihozáp. Čech. mění se v: c, z,
s, ch. Vz Dšk. Jihč. I. 42. — C v chromeč-
ském podřečí na Mor. Vz List, fil. 1894. 96. —
O c cf. Gb. H. ml. I. 469. — é m. ť: ćicho
m. ťicho. Laš. Brt. D. I.106. V jihozáp. Cech.
mění se é v č a c. Cf. Dšk. Jihč. I. 42.

Cabala, y, f. = obecní vězení. Brn. Brt, D.

II. 298.

Cabaňas, druh doutníků. Us.

Cabina, y, f. = cabka, fena, klevetnice,
Brt, D. II. 293.

Cabka, y, ť. = cabina (3. dod.).

Caboch, u, m. == porětroň. V Kozlově u CT.
Tkč.

Cabrnatý = chlupatý. Zábř. Brt, D. II. 298.

Cabrny = kozí chlupy. Zábř. Brt. D. II.
298.

Cáby, les u Moravky ve Frýdecku. Vest.
opav. 1893. 6.

Cacák, a, m. = čačák. Kotk. 76.

Cacao, vz Kakao.

Cacaový, vz Kakaový.

Cafaľét, u, m. = kapesní šátek. Hodslav.
Brt. D. II. 466. Cf.. Facalit (přesmykn.).

Cafor, u, caforeh, rku, m. = utržený kus
sukně, cancor; C., a, m. = dítě za matkou
stále chodící. Jevíčko. Brt. D. II. 298.

Cagar, u, m. = placka ze snědé mouky.
Hranice. Brt, D. II. 472.

Cahél, u, m. = rozparek u sukně. Telč.
Brt. I). II. 464.

Cahoň, ě, m. = čahoun. Brt. D. II. 298.

Cahorty = caviky, okolky. Brt. D. II. 298.

Cahy = zvuk, jímž se kozel odhání. Brt,
D. II. 29á.

Cachta = rozbité velikonoční vejce. Čes. 1.
V. 72.

Cachtavý sníh. Rais. Světz. 1893. 245. a.

Cáchy. 1495. Arch. XI. 501. V Cáchách.
1529. Arch. XII. 410.

Cajn, u, m. = cín, zastr. Gb. H. ml. I. 213.

Cajpurky = salcpurky, solnohradské hru-
šky, jinde cibuliny. Hranice. Brt. D. II. 514.

1. Cák, z: co pak. Gb. II. ml. I. 565., 91.

2. Cák, u, m. = kravský cecek (záp. Mor.);
kaluži»a na podlaze. Brt. D. II. 298.