Otec náš dobré pameci. Arch. XIV. 47. Proci
(proti) listu něco učiniti. 1448. Arch. XIV.
37. V inft.: Chci práv býci, něco učinici, dáci,
upomínaci, mluvicí, držeci. 1448. Ib. 12., 37.
a j. tam. Daci = dáti. Evanč. 131. Gr. 274.

ci- se u Brna a Letonic mění v ce-: ce-
bola m. cibule. Brt. D. II. 161., 155.

cí- mění se u Jemnice někdy v cij-: cijtit,
cijnek; u Brna v cé-, ale jen v několika slo-
vech: cétit, cép, cén. Vz Brt. D. II. 267., 161.

Cíbik, u, m. = nať. Cibulový c; Na c. vy-
trubovati. Slov. Phľd. XII. 662.

Cibule, střhněm, zibolle a to z lat. cae-
pula. Gb. H. ml. I. 423. C. v strčes. léčení.
Vz Zbrt. Pov. 62. Má na pláč stále zaděláno
jako c. Nár. list. 1894. č. 196. odp. feuill.
Léčení c-lí. Vz Vck. Val. I. 154. Hádanka:
Sedí panna na vratách o devíti kabátách a je
tak zima, že je celá siná. Brušp.

Cibulina, y, f., vz Cajpurka (3. dod.).

Cibulný. C. semeno. Snm. I. 376., Kat
z Zer. 181.

Cicí. Vzal bobo cicí (dorele; prs. Matka
přestala kojiti.). Us. Phľd. 1894,. 440.

Cicmati se — mazliti se. Na Žďársku. Nár.
list. 1894. č. 234. odp. feuill.

Cicurálek, vz Cicoral (2. dod.). Wtr. Krj.

I. 513.

Cicúška, y, f., vz Banátka (3. dod.).

Cíčko. Čuč ti psíčko cíčko! Slov. Nov. Př.
648.

Cídič. Hra na c-če bot. Vz Duť. 81.

Cíditi, cízen, nč. cíděn, ď m. z podle cí-
dím atd. Gb. H. ml. I. 401.

Ciepky, vz Krosno (3. dod.).

Ciev, f. = ceva. Vz Gb. Km. -i. 18.

Cifra, cifrování = malba; variace hudební
i taneční. Na mor. Slov. Brt. D. II. 299.

Cifrovaný. C. je také tanec, hudba. Slov.
Pokr. Mrt. z. 91. C. stehlík = pomalovaný,
barvený. Ib. Phľd. 1893. 146.

Cifrovati = malovati, zdobiti stěnu ; vyší-
vati; variovati nápěv písně; tančiti pěkně,
ozdobně, s variacemi. Brt. D. II. 299.

Cigán, vz Cikán. Bodaj ti cigáni zuby ku-
vali. Nov. Př. 621.

Cigániť. Tak cigáni, až sa mu z hlavy
kúri (len sa tak práši za nim). Slov. Nov.
Př. 543.

Cigánka, vz Barbora (3. dod.).

Cigánský, vz Tanec mor. (3. dod.).

Cigarretka, y. f. Us.

Cigarrník, u, m., Cigarr-Spitze. Phľd.
1894. 423.

Cígr, u, m. = mošna. Dšk. Jihč. I. 30.

Cihla. Má tváře červené jako cihla (ne-
hezky červené); Není e. podle hlíny, ale podle
vypálení (zkušeností člověk hodnoty nabývá).
Nár. list, 1894. č. 182. odp. feuill. Vaše plány
jsou cihly ze sněhu. Šmil. VII. 55. Nepálené
cihly: bandúr (Jicko), kot (dol.), kotovica
(dol.), pucina (Zábř.), sploščka (Brn.), trupla
(záp. Mor.), vepřorica (dol.), žmach. Brt. D.

II. 433.

Cihlička byla vynalezena ku konci XVI.
stol. Wtr. Krj. I. 509.

Cihlna = cihelna. Arch. XIV. 290.

Cichnář = kramář; prodával čichy. 1434.
Pras. Řem. 24.

Cichravo m. sichnivo, s v c Brt. D. II. 148.

Cik, u, m. = těžení (u soukenníků). Arch.
XIV. 456.

Cikán. Má hlavu jako cigán (černé ku-
čery). Na. Žďársku. Nár. list, 1894. č, 219.
odp. feuill. Neboj sa tak čierneho cigána ako
bieleho (i. e. potměšilce). Slov. Zátur. Keď
niekdo z domu vychádza a stretne sa s kňa-
zom, to znamená nezdar cesty; pakli s cigá-
nom, to šťastie; Keby si cigáň halušky cenil,
nikdy by ich nejedol. Slov. Phľd. 1894. 132.,
442. Šlape si jak cigán v erteplách (pyšně).
Čejč. Hledík.

Cikání, n. = ťukání vejcem o vejce o ve-
likonocích nejprve špičkami, potom zadky.
U Roušína. ŇZ. IV. 324. Vz Cikati.

Cikániti. NZ. II. 602.

Cikánka, jm. slepičí. CT. Tkč.

Cikánský. Vyprovodili ho c-ským fiřponom.
Nov. Př. 590.

Cikati = močiti. Mtc. 1894. 102. — C. = ti-
kati, ťukati vejci. Vz Cikání (3. dod.).

Cikcakový. C. ornament. NZ. III. 566.

Cikl, u, m. V Ciklu, trať ve Frýdecku.
Vést, opav. 1894. č, 4. 20.

Ciklín, z něm. Ziehklinge. Gern. Př. 75.

Ciknouti, vz Cikati. — C. Tomu cikne
(dědí, svědčí). Znoj. Brt. I). II 299.

Cíkora, y, f. = cichorie. Dšk. Jihč. I. 36.

Cíl = terč. Kouká jako do cíle. CT. Tkč.

Cilinka, Cilka, y, ť. — Caecilie. List. til.

1893. 465., Nár. list. 1894. č. 234. odp. feuill.
Cilkom = celkem Phľd. 1895. 629.
Cimbál, vl. timballo, špaň. timbal (z arab.

altabal, attabl = kotel). Cern. Př. 76. —
C. = veliký krajíc chleba. Brušp. Hledík.

Cimrman, a, m. = tesař dolní, jenž stroje
řídil a o bezpečnosť podchycováním atd. dbal.
Arch. XII. 462.

Cimrmanka, y, ť., v horn. = tesařská
sekera, Arch. XII. 441.

Cillirovat = bíti, cepovati koho. Vých.
Mor. Brt, D. II. 299.

Ćin = tin = stín, laš. Gb. H. ml. I. 509.

Cincanej = činčaný. Dšk. Jihč. I. 44.

Cinci m. činči. Dšk. Jihč. I. 44.

Cinglísek, cinglousek, sku, m. = zvonek.
Dšk. Jihč. I. 30.

Cinchen, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 26.

Cink = hudební nástroj. 16. stol. Mus.

1894. 234.

Cinkač, e, m. C. na smetí (že se má vy-
nášeti smetí z domu na vůz). Nár. list, 1896.
č. 53.

Cinkouhlový. C. článek při galvan. bat-
terii. KP. VIII. 61.

Cinnamylkokain, u, m. Vstnk. IV. 26.

Cinobř, m. 1554. Kosmogr. List, fil. 1893.
458.

Cinovatý. C. lotr, duplovaný lotr (kurva).
Bl. Gr. 298.

Cínový. C. (čistcové) nádobí v XVI. stol.
Vz Mus. 1893. 62.

Cintir, u, m. = cinter. Slov. Phľd. 1895. 377.

Cintor, u, m. = kostel. Ve šviháčině. Brt,
D. II. 521. Cí. Cinter.

Cintorín = hřbitov. Slov. Phľd. XII. 296.

Cipavý. C. hlas (jaký mají kuřata). Kotk. 99.

Cipele = čižmy. Nové c Phľd. 1895. 622.,
585.