Crha, Cerha, Kýra, Cuřík, Cuřín, Čurda.
Kbrl. Sp. 14., 12. Cf. Kotk. 15.

Cyrillice. Hlaholice jest starší než c. Vz
Mus. 1896. 284. Cf. Hlaholice.

Cyrín, a, m., os. jm., z Cyrill. Kbrl. Sp. 12.

Cystalgie, e, f., z řec. = bolesť n. cho-
roba měchýře, Cystalgie, f. Sterz. I. 632. a.

Cysticerus, vz Měchorep v oku. Vz Schb.
Nád. 50.

Cystoblast, u, m. Vstnk. IV. 94.

Cytarice, e, ť. = kytara. Zbrt. Tan. 258.

Cytosin, u, m., v lučbě, Vstnk. IV. 27.

Czoy = co j' = co jest. Czoy Bóh zapo-
věděl. Št. Uč, 128. b.

Praslovanské č. Vz Gb. H. ml. I. 318. —
Č se psalo: c: cechel; cc: lucc; f s: zefen
(sečen); cf: klokocf; fc: fceled; zf: zfed (čěd);
/z: vtefze (uteče); ch: chubr (čubr); chz:
achz; chs: chsryewcze, rostl.; cz: lecz; č :
lúč; č: očy; czz: czzlowiek; cž: neczadfkee;
cž: tocžis; tff: tffweru věc; tč: nětčeho; czi:
v cziele jeho. Vz Gb. H. ml. I. 519. nn. —
Jak splývá č s předcházející nebo následující
sykavkou. Vz čč, čs, čš, čc, šč, žč a Gb. H.
ml. I. 520. — Č se mění v f: točúš, točíš,
totíš n. totiž. Točúš z to- a čúš strč. čuješ
sentis, staženo v čúš, složeno s to- a změněno
v totíš a totiž. Vz Gb. H. ml. I. 524., List.
lil. 1880. 295. Dialekticky: čížek —'tížek,
říčice — řítíce, papuče — paputě, žluč —
žluť. Gb. H. ml. I. 524. Č za ť: päč, radoščó.

V Radkovsku na Slov. Phľd. 1893. 374. —

V t v Brn. a v Čech. šmytec m. smyčec. Brt.
D. II. 167. — V c (se mění): cesnek, stra-
cenuška m. stračí-. Brt. D. I. 41., 167. —

V š, vz čt, tč, dč, čč, pč, bč, kč a Gb. H. ml.
I. 525. Ušitel — učitel, preš (prečo), ušinko-
vať. U Revúce. Phľd. 1893. 562. V Bystřičku:
žloš m. žluč, Brt. D. II. 73., u Drahan: šme-
lák m. čmelák, ib. 102., 113., na Žďár. pa-
puša. Ib. 250. Ve skupině čp v Háj. Herb.:
věci špavé, špavosť, špění. 147. b., 142. b. —

V ć (ve Spiši) t. j. vyslovuje se měkce: ćerci
(čerti), oći; ale: čo, člověk, čas, varkoč. Phľd.
1893. 433. — Č (ť) odsuto v šk m. sčk a
v šp m. sčp. Bývalé ščk a ščp změnilo se
v šťk a šťp, odsutí stihlo tu tedy vlastně
hlásku ť: škavka m. ščkavka, špavý m. ščpavý.
Vz Gb. H. ml. I. 526. — Č se přisouvá:
špice, strč. šťpicě a to předpokládá ščpice.
Vz ib. 526. — Jak se mění a kde odsouvá č
v nářečí jihočeském. Vz Dšk. Jihč. 44.—45. —
Č v chromečském podřečí na Mor. Vz List.
fil. 1894. 93. — Subst. v -č (-ď) mají slabiku
kořennou z pravidla krátkou: páliti palič, sá-
zeti sazeč, bouřiti buřič; odchylkou: rouhač,
hlídač. Gb. H. ml. I. 597.

-ca, příp. jm. vlast.: Janča, Vanča. Kbrl.
Sp. 8.

Čábelský. Č. les u Milevska. NZ. II. 711.
Také: Čábelky.

Čabor, a, m. = člověk neustrojený, roz-
cuchaný. Laš. Brt. D. II. 301.

Čabrňák, u, m., druh vína, Ausbruch, m.
Sterz. I. 315.

Čacký z čadský, ds v c. Gb. H. ml. I. 407.

Čač. Bolo by čač, keby bolo zač. Phľd.
1894. 442.

Čačák, cacák, a, m. = kdo si hraje jako
malé dítě. Kotk. 76.

Čačatka, vz Čečatka. Mor. Mtc. 1893. 307.

Čačenka, y, f., vz Sirotka (3. dod.).

Čačí baba — slepá baba (hra). Val. Brt.
D. II. 301.

Čačka, y, f. Čačky, stříbrňák, putiřička, po-
tentilla anserina, rostl. Brt. 1). II. 506. —

Č. == tretka, Phľd. 1895. 126., hračka. Kotk.
163.

Čáčňať = ve vodě se broditi. Jicko. Brt.

D. II. 301.

Čáčov, a, m., míst. jm. v Nitransku. Phľd.
1894. 60.

Čačuľka, y, f. = fiflenka. Laš. Brt. D.
II. 301.

Čadidlovice, trať u Frýdka. Vést. opav.
1893. 6.

Čagať něco do sebe = cpáti, hltavě jísti.
Brt. D. II. 301.

Čagotat = štěbetati. Val. Brt. D. H. 301.

Čahóny, pl.m. = dlouhé nohy. Brt. D.
II. 301.

Čáchnout = udeřiti. Han. Brt. D. II. 301.

Čachr m. šachr. Gb. H. ml. L 513.

Čajati = čekati. Kotk. 96.

Čajka, y, f. = čaj. Tvarožná. Hledík.

Čajkov, a, m., míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 68., 154.

Čajovati = čaj píti. Us.

Čakanka. Zasaď si č-ku (čakaj, mlč). Cí.
Mlčanka, Stulpyštek. Phľd. 1893. 700.

Čala, y, f. místo včala, včela, v odsuto.
Dšk. Jihč. I. 26.

Čalamija, e, f., území v Hontě. Phľd. XII.
75., 342.

Čalo = čelo. V Písecku. Kts. 8.

Čaloun ze střněm. schalíne, pokryvka
z vlněné látky tkané. Čerň. Př. 66.

Čalusť, i, f. = čelist. Laš. Brt. D. I. 98.

Čama, y, i. = huba. Dám ti po čamě. Je-
víčko. Brt. D. II. 301.

Čamárový. Č. kabát. 1561. Wtr. Krj. I.
437.

Čamprla, y, f. Hra na č-lu. NZ. III. 26,