Předchozí (37)  Strana:38  Další (39) |
|
|||
88
|
|||
|
|||
Crha, Cerha, Kýra, Cuřík, Cuřín, Čurda.
Kbrl. Sp. 14., 12. Cf. Kotk. 15. Cyrillice. Hlaholice jest starší než c. Vz
Mus. 1896. 284. Cf. Hlaholice. Cyrín, a, m., os. jm., z Cyrill. Kbrl. Sp. 12.
Cystalgie, e, f., z řec. = bolesť n. cho-
roba měchýře, Cystalgie, f. Sterz. I. 632. a. |
Cysticerus, vz Měchorep v oku. Vz Schb.
Nád. 50. Cystoblast, u, m. Vstnk. IV. 94.
Cytarice, e, ť. = kytara. Zbrt. Tan. 258.
Cytosin, u, m., v lučbě, Vstnk. IV. 27.
Czoy = co j' = co jest. Czoy Bóh zapo-
věděl. Št. Uč, 128. b. |
||
|
|||
C.
|
|||
|
|||
Praslovanské č. Vz Gb. H. ml. I. 318. —
Č se psalo: c: cechel; cc: lucc; f s: zefen (sečen); cf: klokocf; fc: fceled; zf: zfed (čěd); /z: vtefze (uteče); ch: chubr (čubr); chz: achz; chs: chsryewcze, rostl.; cz: lecz; č : lúč; č: očy; czz: czzlowiek; cž: neczadfkee; cž: tocžis; tff: tffweru věc; tč: nětčeho; czi: v cziele jeho. Vz Gb. H. ml. I. 519. nn. — Jak splývá č s předcházející nebo následující sykavkou. Vz čč, čs, čš, čc, šč, žč a Gb. H. ml. I. 520. — Č se mění v f: točúš, točíš, totíš n. totiž. Točúš z to- a čúš strč. čuješ sentis, staženo v čúš, složeno s to- a změněno v totíš a totiž. Vz Gb. H. ml. I. 524., List. lil. 1880. 295. Dialekticky: čížek —'tížek, říčice — řítíce, papuče — paputě, žluč — žluť. Gb. H. ml. I. 524. Č za ť: päč, radoščó. V Radkovsku na Slov. Phľd. 1893. 374. —
V t v Brn. a v Čech. šmytec m. smyčec. Brt.
D. II. 167. — V c (se mění): cesnek, stra- cenuška m. stračí-. Brt. D. I. 41., 167. — V š, vz čt, tč, dč, čč, pč, bč, kč a Gb. H. ml.
I. 525. Ušitel — učitel, preš (prečo), ušinko- vať. U Revúce. Phľd. 1893. 562. V Bystřičku: žloš m. žluč, Brt. D. II. 73., u Drahan: šme- lák m. čmelák, ib. 102., 113., na Žďár. pa- puša. Ib. 250. Ve skupině čp v Háj. Herb.: věci špavé, špavosť, špění. 147. b., 142. b. — V ć (ve Spiši) t. j. vyslovuje se měkce: ćerci
(čerti), oći; ale: čo, člověk, čas, varkoč. Phľd. 1893. 433. — Č (ť) odsuto v šk m. sčk a v šp m. sčp. Bývalé ščk a ščp změnilo se v šťk a šťp, odsutí stihlo tu tedy vlastně hlásku ť: škavka m. ščkavka, špavý m. ščpavý. Vz Gb. H. ml. I. 526. — Č se přisouvá: špice, strč. šťpicě a to předpokládá ščpice. Vz ib. 526. — Jak se mění a kde odsouvá č v nářečí jihočeském. Vz Dšk. Jihč. 44.—45. — Č v chromečském podřečí na Mor. Vz List. fil. 1894. 93. — Subst. v -č (-ď) mají slabiku kořennou z pravidla krátkou: páliti palič, sá- zeti sazeč, bouřiti buřič; odchylkou: rouhač, hlídač. Gb. H. ml. I. 597. -ca, příp. jm. vlast.: Janča, Vanča. Kbrl.
Sp. 8. Čábelský. Č. les u Milevska. NZ. II. 711.
Také: Čábelky. Čabor, a, m. = člověk neustrojený, roz-
cuchaný. Laš. Brt. D. II. 301. Čabrňák, u, m., druh vína, Ausbruch, m.
Sterz. I. 315. Čacký z čadský, ds v c. Gb. H. ml. I. 407.
|
Čač. Bolo by čač, keby bolo zač. Phľd.
1894. 442. Čačák, cacák, a, m. = kdo si hraje jako
malé dítě. Kotk. 76. Čačatka, vz Čečatka. Mor. Mtc. 1893. 307.
Čačenka, y, f., vz Sirotka (3. dod.).
Čačí baba — slepá baba (hra). Val. Brt.
D. II. 301. Čačka, y, f. Čačky, stříbrňák, putiřička, po-
tentilla anserina, rostl. Brt. 1). II. 506. — Č. == tretka, Phľd. 1895. 126., hračka. Kotk.
163. Čáčňať = ve vodě se broditi. Jicko. Brt.
D. II. 301.
Čáčov, a, m., míst. jm. v Nitransku. Phľd.
1894. 60. Čačuľka, y, f. = fiflenka. Laš. Brt. D.
II. 301. Čadidlovice, trať u Frýdka. Vést. opav.
1893. 6. Čagať něco do sebe = cpáti, hltavě jísti.
Brt. D. II. 301. Čagotat = štěbetati. Val. Brt. D. H. 301.
Čahóny, pl.m. = dlouhé nohy. Brt. D.
II. 301. Čáchnout = udeřiti. Han. Brt. D. II. 301.
Čachr m. šachr. Gb. H. ml. L 513.
Čajati = čekati. Kotk. 96.
Čajka, y, f. = čaj. Tvarožná. Hledík.
Čajkov, a, m., míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 68., 154. Čajovati = čaj píti. Us.
Čakanka. Zasaď si č-ku (čakaj, mlč). Cí.
Mlčanka, Stulpyštek. Phľd. 1893. 700. Čala, y, f. místo včala, včela, v odsuto.
Dšk. Jihč. I. 26. Čalamija, e, f., území v Hontě. Phľd. XII.
75., 342. Čalo = čelo. V Písecku. Kts. 8.
Čaloun ze střněm. schalíne, pokryvka
z vlněné látky tkané. Čerň. Př. 66. Čalusť, i, f. = čelist. Laš. Brt. D. I. 98.
Čama, y, i. = huba. Dám ti po čamě. Je-
víčko. Brt. D. II. 301. Čamárový. Č. kabát. 1561. Wtr. Krj. I.
437. Čamprla, y, f. Hra na č-lu. NZ. III. 26,
|
||
|
|||
Předchozí (37)  Strana:38  Další (39) |