Čejž, e, m. = čížek. Místy na Mor. Mtc.
1893. 307.

-ček, příp. vlast, jmen: Matějček. Kbrl.
Sp. 8

Ček, šek, u, m. Check, bon (poukázka po-
kladní n. bankovní). Sterz. 600. b.

Ček, a, m., vz předcház. Čejka,

Čeká, y, f., vz předcház. Čejka.

Člekaná. Ku Kat. z Žer. přidej 145.

Čekanec statku svěřenského. Cel. Pr. m.

I. 068.

Čekanka. Léčení č-kou. Vz Vek. Val. I.
154.

Čekati vedle čakati. Gb. H. ml. I. 148.

Čekerec, rce, m., vrštek v Honte. Phľd.
XII. 154.

Čekliť = ščegliť. Slov. Phľd. XII. 319.

Čeklivosť, i, f. Cf. Štěklivosť. ľhľd. XII.
319.

Čeklivý, vz Šteklivý. Phľd. XII. 319.

Čeladenský. Vz Tanec mor. (3. dod.).

Čelakovský v. čelákovický. Vz -ice —
Č. Fr. Lad. Cf. Krok. 1892. 240.—241.

Čelár, ščeldr, a, m. = včelař. Slov. Phľd.
XII. 319.

Čeleď. O původu slova cť. Gb. H. ml. I.
77. Přehlasováno z: čeľaď. Ib. 93., 100. O strč.
sklonění vz Gb. Km. -i. 25.

Čeledín. Na Místečku = hoch od 14 let;
na Hradišťsku = chasník svobodný. Brt. D.

II. 458.

Čeledně = společně. C. s nimi bydle. Chč.
S. 55.

Čelední. Toto slovo nelíbilo se Blahosla-
vovi. Vz El. Gr. 327.

Čelednosť = společnost. Jako kdyby ru-
íiani_v č. s pannami poctivými přijali. Chč. S.
55. Č. = pomocníci s učedlníky a sluhami ve
sboru bratrském naproti správci jeho. XV. stol.
Wtr. Živ. c. I. 477.

Čelestno: čelusno (záp. Mor.). Brt. D. II.
435.

Čelisť. O strčes. sklonění cf. Gb. Km. -i. 32.

Čelo. Načo čelom do múru ? Kto má silné
č., probíja stenu. Phľd. 1893. 702., 597. —
Č. do tahu (náčiní na tažný dobytek). Chod-
sky. NZ. III. 21. — Č. či hlavice u sedla,
Wtr. Krj. I. 290. — Č. = příční deska, která
se zastrkuje v předu i v zadu vozu, vozí-li
se hlína n. štěrk a p. Brt. D. II. 445.

Čeiner = a) nechuť způsobená pokažením
žaludku; b) Rausch, opití; c) Katzenjammer,
m. Vyspal sa z č-ru. Ad a). Č. z jedenia do-
stane sa pod kožku v podobe hrčiek, ktoré
Qvlaženými palcami alebo bankami roztierajú.
Č. treť, rozohnať. Trop,: Pretrel mu č. = pri-
viedol ho k rozumu. C. znamenalo asi omá-
menie a otupenie nervov, narkosu povstalou
omamujicími pôžitky a potom pokazenie ža-
lúdka a následnou mdlobu. Keď sa kôň ochváti
a býva lenivý, je priam ako by mal čemer.
Phľd. 1894. 491. nn. Hojení č-ru na Slov. Cf.
Mtc. XVIII. 209. Léčení č-ru na Val. Vz Vek.
Val. I. 130.

Čemerica, liek od čemeru. Phľd. 1894.
492. — Č, helleborus, rostl. Vz Ott. XI. 68.—
Č., ki/chavka, veratrum lobelianuni, rostl. Brt.
D. II. 508.

Čemerka, y, f. = černý koreň, kýehanka,
sr. Ducha koření, helleborus, rostl. Brt. D.
II 503.

Čemerná, é, ť., území v Zemplíne. Phľd.
XII. 248.

Čemický Kar. a Jan, básn. Vz ľhľd. 1895.
315.

Čemná, é, ť., potok v Zemplíne. Phľd.
XII. 248.

Čemusný = čerstrý, čilý. Kotk. 55.

Čenský = ťažký. V Horn. Spišskú. Phľd.
1894. 256.

Čep v stavitel. C. na pokos, šikmočelný,
rybinový (u vodních prací), křížový, hřebenový
(ostřieh). Vz Ott. VIII. 1. b. — Č. n. krk
= slabší zářez vratidla zapadající do vyříz-
nutého otvoru postranic stavu tkadleovského.
NZ. IV. 38. — Č. = čípek. Hojení spadlých
čepů, angina tonsillaris. Vz Mtc. 1894. 331. —
Č., vz Oko (3. dod.).

Čepák, u, m. = kubana, úzkohrdlý džbá-
nek. Mor. a slov. NZ. III. 430.

Čepan, a, m., vrch v Nitransku. Phľd. XII.
74., 342.

Čepcovitý, haubenartig. Č. forma. Wtr.
Krj. I. 81.

Čepčín, a, m. = území v Turci. Phľd.
XII. 74., 342.

Čepec. Popis čepce vz Brt. I). II. 465.
Čepce a klobouky ženské v XV. stol.; čepce
a čepice žen z lidu; č. rohatý, baňatý, cípatý,
hranatý v XV. věku. Vz Wtr. Krj." I. 107.,
96., 48., 80., 381. Vyšívání na č. val. Vz Vek.
Val. I. 42. Musel sa v čepčeku narodiť, keď
je taký šťastlivý (v dítěcí kožce). Slov. Nov.
Př. 503.

Čepek, pku, m. C. do sklenice = zátka.
Brt. D. II. 302. — Č. = čípek, mandle. 1b.

Čepeni nevěsty na Slov. Cf. Čes. 1. V. 255.
a Phľd. 1895. v posl. seš.

Čeperie, e, f., praeparanda. Us. Cení. Pr. 49.

Čeperka, y, f., les u Miletína, NZ. IV.
275.

€epice, čapka, čiapka, čapica, čepka. Cf.
Brt. D. II. 468., Čepec (předcház.). Č. a
klobouky lidu obecného v XV. stol. Vz Wtr.
Krj.87.,"l30. nn. V XVI. stol. (také dámske).
Vz ib. 386., 417. Č. za doby husitské. Ib. 55.
Původ č-ce, NZ. III. 401.

Čepička, v, f., vz a) skrušinka, b) houba
(3. dod.).

Čepní. Č. peníze, Zapfengeld. 1469. Čel.
Pr. m. II. 24.

Čepohlavý. Č. husa, U Žleb. NZ. II. 614.
Čepov, Čapou, a, m., ostrov v Tekově.
Phľd. XII. 154.

Čera = včera. Dšk. Jihč. I. 26.

Čercisko, a, n. Žena z periska zedla by
č-ka a chlap z hôr ešče skôr. Slov. Phľd.
XII. 56.