Čerečany, dle Dolany, obce, v Nitře, ľhľd.
XII. 74., 342.

Cereg, a, m., území v Nitře. Phľd. XII.
342.

Čeřeň = síť o půl oblouku. Rybák drže
č. v ruce, brodí se s ním ve vodě. Strážnice.
Brt. D. II. 498.

Čeřeny, dle Dolany, míst. jm. slov. Phľd.
XII. 74.

Čerep, mor. Brt. D, I. 41.

Čeres, u, m. = opasok chlapský. Slov. Phľd.
1894. 307.

Čereslo, slov. vedle obyč. črieslo. Gb. II.
ml. I. 29.

Čerešňa, slov. a mor. Brt. D. I. 41.

Čerevo, mor. Brt, D. I. 41.

Čerchaný m. čechraný (přesmýkn.). Zbej-
šov. Brt. D. II. 210.

Čerchliti = hrabati V Opovážili se mi les
stína ti a č. 1680. L. posíl. 73.

Čerien, a, m., skála, v Liptove, Phľd. XII.
342.

Čermáček, čka,, m., vz Červenka (3. dod.).
Čermák, a, m., vz Červenka, (3. dod.).

Čermel, a, m., obec v Nitře. Phľd. XII.
342., 74.

Čermula, y, f., území v Liptově, Phľd.
XII. 74., 342.

Černá, é, f., potok u St. Hamrů ve Frý-
decku. Vést. opav. 1893. 6.

Černákov, a, m., obec a řeka v Turci. Phľd.
XII. 154.

Černavka, y, ť., Schwarzbach, potok, dříve
Kanovnice: NZ IV. 101.

Černera, y, ť., obec v Turci. Phľd. XII.
312., 74.

Černičí = malinník ostružník. Duf. 276.

Černičné, ého, n., pole a, paseka, na Vy-
zovsku. MzO. 1890. č. 25. str. 24.

Černidlo. Ku Kat. z Žer. přidej: 66. —
Č., melampyrum, rostl. Brt. D. II. 505. —
Č. z capuchu = saze. NZ. II. 646.

Černigal, a, m. = umouněnec. Las. Brt.
D. II. 302.

Černíkov, a, m., les u Šonova ve Frý-
decku. Věst. op. 1893. 7.

Černína, vz Vranec (3. dod.).

Černobýl, vz Zelina (3. dod.). Léčení
č-lem. Vz Vek. Val. I. 155.

Černohlávek, vka, m., sylvia atricapilla,
místv na Mor. černohlávka, turecká pěhza,
lebkáček, pták. Vz Mtc. 1893. 304., Brt. D.
II. 496. — Č., parus palustris, pták. Brt. D.
II. 495.— Č., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22. — Č.,
vku, m., vz Svalník (3. dod.).

Černohlávka, y, f. = černohlávek, sylvia

atricapilla, Mtc, 1893. 304. — Č., rostl. Vz
Trank (3. dod.).

Černohorec, rce, m., nové slovo. Gb. H.
ml. I. 341.

Černohouz, e, m., os. jm. Čerň. Př. 26.

Černohouzy m. Černoúsy. Čerň. Př. 35.

Černoknežník. Výklad a pověsti o č-cích.
Cf. Mtc. 1893. 216. nn., Zbrt, Pov. 89., Vck.
Val. I. 102.

Černoplodlý. Vz násl. Čiernoplodý.

Černoseky m. Žernosěky, ž v č. Gb. H.
ml. I. 517., Čern. Př. 33. (lom mlýnských ka-
menů).

Černoušek, ška, m. = černovlasé děcko.
Čch.

Černová, é, f., míst. jm. v Liptově, Phľd.
1894. 61.

Černožlutěti = rakouského smýšlení na-
bývati. Nár. list, 1893. č, 315.
Černý. O původu slova cf. Gb. H. ml. I.

64. Černý, črn. Ib. 163. Hra na černé bílé -
ano ne. Vz Duť. 83. C. mše = smuteční. Kld.

IV. 221. — Č. = do černa, Č. polévka, Brt.
D. IT. 473. Č. oči jako granáty. Na, Zďársku.
Nár. list. 1894. č, 219. ,odp. feuill. Č. chléb —
bílé zuby. Ib. č, 219. C. kuchyně (učouzená).
V ní bylo ohniště s komínem. Vz NZ. II.
575. — Č. = s ponětím strachu. C. muž. Vz
o něm v NZ. III. 49. — Č. v bot. Č. tráva
či železník = vřes, calluna. Dml. List. 28.
Č. kořen, vz Čemerka (3. dod.), Kostival
(3. dod.). — Č. Hora u hory Šulova; Č. Po-
tok, přítok Morávky ve Frýdecku. Věst, opav.
1893. 7.; Č. zem = vrch a trať ve Frýdecku.
Věst. op. 1894. 20.

Čerpati. O původu slova cf. Gb. H. ml. I.
64., 77.

Čerstv, později čerstev. Št. Uč. 105. a.

Čerstvý. O původu slova cf. Gb. H. ml.
I. 64. — v čem. V práci čerstvá co kráva
na ledě. Zbrt. Tan. 174.

Čert. O původu slova cť. Gb. H. ml. I. 64.
C.: černý anděl, čmert, čerchman, čechman,
čerman, čechmant, červ. Čes. 1. V. 449., Čern.
Př. 42. Kde ťa neprosia, nech ťa čerti ne-
nosia ; Ked' sa modlí, na čerta sa obzerá (o po-
krytci); či ho č. vie, kde ho psi jedia, Slov.
Zátur. Nedaj čertu do dediny. Phľď. 1892. 611.
Čert, keď iného nemôže, aspoň zasmradí;
Krivý čert najhorší (znamenaného se střez);
Keď ťa č. hudcom stvoril, hraj! (Hleď si svého
řemesla.) Phľd. 1893.566., 699. Starý č, horší;
Má čerta v nose, len nevie, v ktorej dierke
(kto sa nevedomým stavia); Za peniaze choť
aj čertovi dieťa kolísať; Ani č. nenie taký
čierny, ako ho maluj ú. Ib. 1894. 194., 257.,
442., 511. Č. ani vtedy nespí, keď chrápe. Ib.
XII. 559. Kdo na koho s dechem, čert na
něho s měchem; Z č-ta anděł nebude, dyby
ho v devíti kostetoch světil; Keď č. vzal za-
hrádku, nech vezne ai branku. Mor. Čes. 1.

V. 418. Čerta měchem nezabiješ. Ib. Kdyby
nebylo čertů v pekle, jižby dávno kněží hla-
dem zemřeli. Rváč. Č. nespí, podaj mu vlas,
uchytí ťa, celého; Keď č, nespí, aj anjel sa
obzerá; Čertov si bol, č. ťa vzal; Letel ako
anjel a padol ako č.; Kdo druhému berie ru-
kami, tomu ide, č. brať s vrecom; Toho č.
z koča ztratil; č. je čertom, ešte sa mu mu-
sela hovädzina tri hodiny vreť (o náhlivém);
Vari ťa čerti ta metali; Vari ťa č. nadhodil;
Uteká ako č. s krivou dušou. Slov. Nov. Pr.
22., 26., 100., 349., 535., 576., 621., 653. C.
nechce býti myslivcem, poněvadž v lese dva-