nější jest. Ib. XLIII. 9. Cti (= důstojností,

úřady) mravy mění. GR. Nov. 23. Česc za česc
a bryndzu za proše. Phľd. 1895. 187. Dvojí
cti hodný titul kněžský, že kněží jsou rytíři
boží a služebníci Kristovi. Koranda. Wtr. Živ.
c. l. 470.; jedné cti hodný v učení, druhé cti
v slově božím. U Bratří. Ib. 484.

Cestě = častě; komp. čestějí. Št. Ř. 123. a.
Kdež čestě skytú lirále. Alx. H. 8. 24.

Čestmieř. XV. stol. V Paměti přibyslav-
ské. Vz Mus. 1893. 429., 435. Myslilo se, že
tento tvar jest chybný a mělo prý by býti
Cstimír. Athen, III. 428., 435.

Čéška = čečel, Kniescheibe. GR. Nov. 121.

Češko = těžko. To č. dostac. U Prešova.
Phľd. 1894. 307.

Češkovice, pustá ves v Blansku na Mor.
Mtc. 1896. 46.

Češpivo, a, m., os. jm., Kbrl. Dmžl. 22.
Češtinář, e, m. = učitel češtiny. Blý. Mus.
1895. 495.

Četena, y, f., území ve Spiši, Phl'd. XII.
75., 342.

Četín, a, m., potok v Nitře. Phľd. XII.
73., 342.

Četka, y, f. = tetka. Malá Polom. Phld.
1895. 439.

Četo. ,Císť má ,četo' ve smyslu ,hodlám,
trvám'. Já četo že do Brna štere míle; jinak
,čto'. Tišn. Brt, D. II. 195.

-čí m. ščí (sg. -ský): moravčí, malenovčí.
Zlín. Brt, D. I. 115.

Čí. Co je čího, nech stát (= cizí). Brt. D.
II. 302. Co čího nech, vyspíš se jak měch.
Mor. Čes. 1. V. 418.

Čiahať = sáhati. Do všetkého chce č. Slov.
Phľd. XII. 695.

Čiapať = pištěti. Kurence čiapú. Slov. Phľd.
XII. 317.

Čiastočne = částečně. Slov. Phľd. XII. 162.

Čibřiti = brečeti. Han. Brt. D. II. 302.

Čibr, čubr. O pův. slova cf. Gb. H. ml. l. 46.

Čičatka, y, f., vz Čečetka (3. dod.).

Čičavka, y, f., vz Čečetka (3. dod.).

Čičevice, ves u Vodňan. XV. stol. Čel.
Pr. m. II. 307.

Čičorečka, y, ť. = krúpky, coronilla varia,
rostl. Brt. D. II. 501.

Čičrati se v zemi = hrabati. Slov. Čes.

l. V. 160.

Čičurky — okolky, předsudky, titěrnosti.
Na takové č. nic nedám; To jsou samé č.
U Žleb. NZ. II. 615.

Čída, y, f. = stádo koní na pastvisku.
Kromž. Brt. D. II. 302.

Číditi. Budete se v tom (v té práci) c.
= střídati. Vck. Poh. 80.

Čiernoplodý. Č. malinník. Slov. Phľd. XII.
418.

Čierný, ého, m. = vrch v Nitře. Slov.
Phľd. XII. 248.

Čierný Hronec, míst, jm. na Zvolensku.
Phľd. 1894. 61.

Čierťaže, míst, jm. na Slov. Phľd. XII. 69.

Čiesť = čásť. O pův. slova a strč. sklá-
nění vz Gb. H. ml. I. 53., 104., Gb. Km. -i. 33.

Čifár, a, m., míst. jm. v Nitransku. Phľd.
XII. 74.

Číhařství, n. = špehounství. Šf. (Phľd.
1895. 437.).

Čich. Čich je to chlapec? Vod čichho
chlapca? Čichmo chlapcovi? S čich's chlapcem.
Brn. Brt. D. II. 173.

Čichavec, vz Ott, X. 626.

Čík, a, m. Cf. Slíž (3. dod.). — Č., u, m.
= ječmenné zrno, modré puchýře na, horním
pysku prasečím; musí se vyřezati. Brt, D. II.
491.

Číka, y, f. = čejka. V Podluží. Mtc. XVIII.
245.

Čikutať, vz Čikútkať.

Čikntavka, y, f. = škytavka. Slov. Phľd.
XII. 319.

Čikutka, y, f. = škytavka. Slov. Phľd.
XII. 319.

Čila, y, f., lépe: nerv. Krok 1892. 369.
Číla, y, f. = včela. Sev. vých. Čech. Oestr.
Mon. (Böhm.) I. 494.

Čilý. Já sem ho čilá = mám k němu cit,
srdce. N. Město. Brt. D. II. 302.

Čimil, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 16.
Čimír, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 16.

Čin přemítání ničí v zárodku. Brab. 28.
Cítil, bez činů nářek vésti a s prázdnou dlaní
jak se málo cení. Vrch. Rol. XL. 130. Přišel
po činu = pozdě. Brt,

-čina m. -ščina: slovenčina, polčina m. slo-
venščina. Gb. H. ml. 1. 512.

Činčur. Slze č-rem mu tekly. Na mor.
Slov. Nár. list, 1896. č. 72. feuill.

Činiti. Kdežto Jan křest činieše. Ev. seit,
4. Joh.. 1. 28.

Činka, y, f. či kšaft = jedna ze čtyř dře-
věných tyček, z nichž skládá se brdo. NZ.
IV. 40.

Činlivý. Č. člověk. Ml. Hüb. 21. Šf. (Mus.
1895. 73.)

Činoplodný. č. síla. Šml. II. 173.

Činorodý. Č. podporovatel. Mtc. 1895. 15.
Č. pomoc. Nár. list. 1894. č. 261. odp.

Činovatina = vzorky na plátně vytkané,
plátno vzorkované. Wtr. Krj. I. 357.

Činovatý. Č. faleš. Wtr. Živ. c. I. 19.

Čínský. Č. zeď. Vz popis v Ml. Hüb.
379.

Činž, e, m. Půh. V. 113.

Činžový. Pokažte mi peníz č. Ev. seit. 40.
Mat. 22. 19. C. groš = úrok č. plat roční,
jejž rolník pánu svému platil. Dml. List. 26.

Čipka = tkanice u karkulky. Vest. opav.
1893. 4.

Čipkov, a, m., potok v Nitransku. Phľd.
XII. 151.

Čipky m. ščipky a to m. štipky, něco uštíp-
nutého. Phľd. XII. 319.