Dědislavov, a, m., míst. jm. ve Spiši.
Phľd. XII. 154.

Dedkovati. (Tancující) dedkují, se klanějí
atd. Zbrt. Tan. 117.

Dědóšek, ška, m., vz Dědeček (3. dod.).

Dědoušek, ška, m., vz Dědeček (3. dod.).

Dědovice, zaniklá ves v Blansku na Mor.
Mtc. 1896. 46.

Defektiva. Cf. Ott, VI. 149., Schodný.

Definice = výměr. Vz Krok 1896. 83.

Deliace, e, f., z lat. = obnažování půdy
větrem. Vz Mus. 1893. 457., Denudace (násl.).

Deflogistovaný vzduch (kyslík). Vstnk.
IV. 124.

Degenerativní process nemoci. Schb. Nád.
13.

Dehet. Cf. Ott. VII. 161.

Dehetník, na Dehetníku, v urbáři Deh-
tinky, na mappě Dehetnice, paseka v Zelecho-
vicích. MzO. 1890. č. 25. str. 24.

Dehorgyna = georgina. Záp. Mor. Brt.
D. II. 514.

Dehtinky, vz předcház. Dehetník.

Déch == debech (kdybych). Kruml., Tišn.,
Brt, D. II. 207., 187.

Déchme = dybychom. Kruml., Tišn. Brt.
D. II. 207.

Dechoměr, u, m., Athemmesser, m. Sterz.
I. 258.

Dejčany, dle Dolany, míst. jm. v Nitře.
Phľd. XII. 74.

Dějiny. Vz Ott. Nauč. slov. D. Europy.
Ib. VIII. 496. nn.

Dejmovat koho = říkati: Dej mně (lou-
diti). Záp. Mor. Brt. D. II. 304.

Dejnožka, y, m., os. jm. Vz Kbrl. Dmžl. 22.

Dejvice. O pův. Cf. Krok 1895. 178.

Dekadentism-us, u, m. Nár. list, 1894.
č. 284.

Dekanka, y, f. děkanova žena. Wtr. Živ.
c. 648.

Dékat — říkati dé (dej), loudit i. Záp. Mor.
Brt, D. II. 305.

Dekatovací stroj, Decatiermaschine, f.
Sterz. I. 653. a.

Dekatovaě, e, m., Decatierer, m. Sterz.
I. 653. a.

Deklamator při zem. deskách. Čel. pr.
m. I. XLIII.

Deklinisté = žáci pokročilejší, kteří již
deklinovali. Vz Hrš. Nách. 411.

Delako, vz Daleko (3. dod.).

Dělati co. Co dělati! (něm. frase. Lid
říká: Jaká tu pomoc! Jaká tomu rada! Brt.)
Co dělá N. ? Sedla a válce (sedí a povaluje
se). Mor. Nov. Př. 547. — nač. Nedělá ješče
na ruku (má ruku bolavou). Brt. D. II. 288. —
o čem. Dělá vo (o) domě (poklízí), o lesi,
o dříví, vo hnoji. Ib. —jak. Dělá ke zdravě
(za stravu). Ib. Z peněz u někoho d. Arch.
XIV. 19. a j. Dělá, div dušu nevybľuje. Mor.
Ces. 1. V. 418. Dělá to na dłúhé motání (po-
malu). Mor. Ces. 1. V. 418.

Delava, y, f., míst. jm. ve Spiši. Phľd.

1894. 61.

Delegraf, u, m. = telegraf. Zlín. Brt. D.
I. 15.

Deleký = daleký. U Mal. Polome. Phľd.

1895. 439.

Delikvent, a, m., místo delinkvent. List,
fil. 1893. 466.

Deliny = prkenná podlaha. Brt. D. II. 434.

Děliti. To se mi smrťó děli = protiví do
duše. Brt. D. II. 305.

Dělnice = dílna. Arch. XIV. 462.

Delník n. deník, u, m. = kůlna bez patra.
Jemnicko. Brt, D. II. 436.

Dělnišce, ete, n. = místo v lese, kde te-
saři kácejí a pracují, rubisko. Vých. Mor.
Brt. D). II. 305.

Dělo, po staročesku by se řeklo puška.
Bl. Gr. 175. D. kartáčově, varhanové. Ott,
VIL 241. — D. = zásyp. K vytopení peci na
jedno dělo pohanky třeba 15 polen; Najedno
d. berou 3 metr. centy pohanky. Mor. NZ.
III. 226.

Dělolijectví. Cf. Ott. VIL 254. nn.

Dělostřelecký. Každý sborový a divisní
pluk d-ký dělí se v době míru na plukovní
štáb, 4 batterie, muniční kadr a náhradní
dep. kadr; mimo to u mnohých pluků jest
ještě jízdná batterní divise (skládající se z di-
visního štábu a dvou jízdných batterií) a dílem
i pohorská batterie; polní dělostrelectvo ra-
kouské skládá se od r. 1893. ze 14 sborových
a 42 divisních pluků a z pohorské batterní
divise. Nár. list. 1893. č. 344.

Dělostrelectvo. Cf. předcház. Dělostře-
lecký.

Dělovina. Cf. Ott, VIL 260.

Dělový. D. lodice. Vz Ott. VIL 259.

Děložní. Zánět sliznice d., endometritis.
Vz Ott. VIII. 605.

Delů m. dolů. U Domžl. Šb. D. 15., Dšk.
Jihč. I. 37.

Demagnetisace, e, f., Entmagrnetisierung,
f. D. železa. Vstnk. III. 18.

Demanovský. D. jeskyně u Sv. Mikuláše
na Slov. Vz Phľd. 1894. 123.

Démat = douti. U mor. Kruml. Brt. D.
II. 219.

Dembina, y, f., rybník u Bartultovic ve
Frýdecku. Věst. opav. 1893. 7.

Deml Jan Rud., nar. 1833., prof. v Olom.
v. v. Vz Ott, VIL 278.

Demografický = lidopisný.

Demokratie. Cf. Ott. VIL 280.

Démů m. domů. II Domžl. Šb. D. 15.

Den. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 169.
Nemá ani dňa, ani noci (kdo pořád pracuje).
Phľd. XII. 254. Aký dobrý deň, taký pán
Boh daj. Ib. 1894. 509. Osef být čím deň
(= dál) horší. Val. Brt, 1). II. 305. Deň si
dať = ustanoviti den k svatební smlouvě.
Phľd. 1895. 526. Noc chval' ráno a doň večer.
Mor. Ces. 1. V. 420. Ak deň za rohy nechytíš,
za chvost ho neudržíš. Slov. Nov. Př. 433.

Denár. Cf. Ott. VIL 288. nn., Mtc. 1896.
17. nn.

Denaturovaný. D. sůl. Phľd. 1894. 649.

Dění, n. = oddělení tilu. Dle počtu dění
je úl jednak, dvoják, troják, štverák. Val.
Brt. D. II. 305. Cf. Brť.

Deník, u, m., vz Dělník (3. dod.).

Denivka, hmyz. Vz Ott. VIL 300. a., XI. 91.

Deňka, rod hlodavců. Vz Ott. VIL 300. a,

Dénko, a, n. Uvázati šátek na d. Vz
Skybka (3. dod.).

Denník. Vz Ott. VIL 301.