Bemidace, o, f. D, v pouštích = obnažo-
vání zorně. Vz Mus. 1893. 456., Donace,

Denysdor, u, m., bud. nástroj vynalezený
od Prok. Divise. V z KP. Vílí. 10.

Depak m. kdepak, Brt. D. II. 234.

Depiiť trávu = deptati. Phľd. 1896. 137.

Depekorace. Cf. Ott. VIL 311. a.

Deprvej = teprve. Val. Brt. D. I. 64.

Děravý. D, koláč = pleteme, ľhľd. 1894.
203. I), čepec = malá čepička síťkovaná n.
pletená. Wtr. Krj. I. 72. D. majestát moci
nemá, 1540. Čel. Pr. m. I. 379., 380.

Derázek, zku, m. == roždí naplavené
i jiné. Chodí na d. Záp. Mor. Brt. I). II. 305.

Derázka = otep z posekaných větví. Brt,
D. II. 305.

Derazný = drzý, bezočivý. U Myjavy.
Phľd. 1895. 446.

Děreřek, čka, děrek, rka, deroušek, ška,
m. = dědeček atd., d měněno v v. Dšk.
Jihč. 15.

Deregla, vz Šejtrok.

Derele, e, f., vz Cicí (3. dod.).

Dereš. Človeka na dereš hore rubom po-
ložiť; Židovi batoh, sedliakovi d. a pánovi
koč. Slov. Phľd. 1893. 385., 1894. 316.

Derevo = drevo. Phľd. 1895. 629.

Derivator či graduator, u, m., přístroj
telefonní. Vz Ott. X. 392.

Dermatograf, u, m. = tužka, kterou
klinikové na tělo nemocného kreslí obrysy
zvětšených organu, výpotkův a naznačují
směry, kterými třeba vésti řez při operaci
a p. Světz. 1894. 79. a.

Dermatografism-us, u, m. = chorobný
stav, při němž lze na kůži psáti. Cť. Dermato-
graf. Světz. 1894. 79. a.

Dermatol, u, m. = zasejpací prášek (od
pocení nohou). Nár. list. 1895. č. 194.

Děroušek, vz Děreček.

Derviš. Cf. Ott. VII. 336.

Deryždí. Háj. Herb. 16. a,

Děs noční, choroba dětská. Ott. VIL 385.

Desátečný. D. vína. Půli. IV. 14.

Desátek. Cf. Ott. VIL 341.

Desatero. To nebylo v jejím d-ru (toho
nemusila dbáti). Šml. VIL 105.

Desaterolístek. Petar.

Deset. O původu a tvarech cf. Gb. H. ml.
I. 19., 49., 93., 114., Gb. Km. -i. 11.

Desinka, y, ť., potok u Litomš. Nár. list.
1894. č. 156. odp. ťeuill.

Dešita, y, f. = desítka v hart ech. Laš.
Brt. D. II. 305.

Děsiti. Vz Krok. 1894. 137.

Desítinikl, u, m. Nár. list. 1893. č. 300.

Desítinožec. Cf. Ott. VIL 258. b.

Desítisoudce, e, m. Soud d-ců. Tk. X.
625 a j.

Desítiúhelnik, dekagon. Vz Ott. VIL 350.

Deska, dska, slov.: daska, deska, doska.
Cf. o tvarech Gh. H. ml. 58., 170. Pôjdeš na
Dolní zem s daskami (s prkny = umřeš):
Odišiel s doskami na Dolní zem (umřel). Slov.
Phľd. 1894. 193., 258. Na deskách něco kou-
piti (na trhu). Brt. I). II. 344. — D. Desky
zemské. Vz Ott. VIL 359. nn., Čel. Pr. m. í.
746. I), dvorské, ib. 360., krajské 363., zem-
ské 364., moravské 375., slezské 378., těšín-
ské 380. O d. krajských a zemských v zemích

čes. Naps. dr. Jar. Celakovský. 1893. Otisk
z Ott, Nauč, Slov. 21 str. Referat o nich
v Mtc. 1893. 369. — D., deska, u snovadla
tenké podlouhlé prkénko po délce ve dvou
řadách provrtané. Vz NZ. IV. 37. — D.
Desky (ZL), paprsku (dol.), mečíky (han.),
průnlačky u bran. Brt. D. II. 450.

Desmin = vodnatý křemičitan hliiiito-
vápenatý. Vz Ott. VIL 383.

Desný — pravý, t, j. lapavý, chápavý. 1).
ruka = jíž lapáme. Krok. 1894. 139.

Destament, u, m. = testament. Val. Zlín.
Brt, D. I. 64.

Déste = kdijbtjstc. Kruml. Brt, I). II. 207.

Destillace. Vz Ott. VIL 393. a,

Destillat, u, in. Vz Ott. VIL 393. a.

Deščiivka, y, f. = dešťová voda. Vvch.
Mor. Brt. D. II. 305. Cť. Dešťovka.

Děšenec, nce, m., vz Střevo kurí (B. dod.).

Déšť, d/šť, dišf, ďí.šf, džíšč (gt, dĺžda),
d ješ-f (gt. dježďa), dášf (gt. dážd'a). V Gemeri.
Phľd. 1893. 556., 557. Jinde tam: dážď, dežď,
Gb. H. ml. I. 58., dážď, déšť, dýšť, džiždžik,
Pastr. L. 96., dižď, diždž, dožď, doždž, dosť.
Phľd. 1895. 629., 630. O tvarech cf. Gb. H.
ml. L 169. Dážď sa. leje ako z potné (putny);
Z čeho se předpovídá ď. V Cť. Phľd. 1893. 320.,
1894. 171. Když ráno žáby zvučně krehtají,
rychlý déšť, přívaly znamenají. Exc, 1612.
Jak se hvězdy mnoho čisťo, byvo brzy déšť,
slez.; Ranní dážď — ako ženský plač (krátký),
slov.; I)y kury po dešču choďu, bude dluho
pršet., slez. Nov. Př. 445. Za d. prosba s obřady.
Vz Zbrt, Pov. 53. — Cf. Ott. VIL 396.

Deštná, é, ť., řeka v Orlickém pohoří, asi m.
Desná = pravá, z pravé strany někam te-
koucí. Od ní má jm. hora a ves. Čern. Př. 34.

Deštník. O počátku d-ku v XV. stol. vz
Wtr. Krj. I. 186.

Dešťodárný = regenspendend. D. mračna,
Fait. 46.

Dešťoměr, u, m., ombrometr, hyetometr,
pluviometr, udometr. Vz Ott, VIL 399. nn.

Dešťopis, vz Ott, VIL 401.

Dešťosběrný. D. nádoba, Vstnk. IV.
131. (Stě.)-

Dešťovka, y, f. = 1. dešťová voda; 2. žížala.
Vz Ott. VII 401.

Det = vždyť. Tišn. Brt. D. II. 198.

Detail, e, m. Brs. 3. vyd.

Dětel, vz Datel (3. dod.). O pův. cf. Gb,
II. ml. I. 53.

Dětinný. Ješto (hriechy) sú z detina činili.
Alb. 54 b. (List. fil. 1895. 295.)

Dětinský = dětský. D. peřina, Arch. XIII.
125., střevíc. 1413. Wtr. Krj. I. 163. D. =
porodní. D, bába. XVI. stol. Wtr. Živ. c.
I. 58.

Dětný. Vychovati dětné děti. 1504.

Děťovrah, a, m. Ml. Hüb. 404.

Dětský. D, literatura, Ott. VII 419. nn.,
obrna 423., divadelní hry 424., nemoci 425.,
nemocnice 426., sanatorium 426., zahrádky.
427. — D. = sličný. Vlatislav tu krásný,
dětský. Dal. C. 17. 34. — D. = statečný,
Herkuleš byl v udatstvě vybraný, dětský. Alx.
V. 776.

Dětvanský. D. Hata, míst. jm. ve Zvo-
lensku. Phľd. 1894. 61. D. klobouk = malý.