okrouhlý, vybíjeným zcmencom opásaný. Na
Dětvě na Slov. NZ. III. 400.

Děuadzí = dělací. D, deň. U Jastrabie.
Phľd. 1893. 427.

Deuteroalbumosa, y, ť., v lučbě. Vz Vstnk.
III. 14.

Deuteromerit, u, m. = zadní odstavec
polycystidy. Vstnk. II. 535. Hlav. Obrz. 8.

Deva, zlatovlasá bohyne pohanských Slo-
vanu. Vypr. I. J. Hanuš. Pojed. Učené společn.
1860. — D. v Ilkk. a v strč. spisech. V z Mus.
1896. 210., Mus. Fil. 1896. 234.

Devadesát m. devatdesát. Gb. H. ml. I. 398.

Deváseľ, má prý devět žil, devět sil proti
devíti nemocem. Phľd. 1893. 468.

Devasilie, e, f., vz Běl (3. dod.).

Devaterník, u, m., vz Běl (3. dod.).,
Samolístek (3. dod.)., Ott. XL 57.

Děvče, slovo pozdější. Gb. Kuk. 566. Cf.
ib. H. ml. I. 113. Něpořodno divka zaslúži do
chlivka, slez.; Dievky — vývleky (z domu). Slov.
Nov. Pí\ 394., 400."Děvče do domu, půl cha-
lupy z domu (narodí-li se děvče, matka na ně
stráda). Duť. 5. S dievčaťom sa do 9. roku
teš, do 16. češ, do 20. střež a po 20. dolož
tomu, kdo ti vezme ťarchu z domu, až ju
pozbudeš. Phľd. 1895. 524.

Dever. O původu slova cť. Gb. H. ml.
I. 22.

Devěsil, u, m., vz Běl (3. dod.).

Devesilé, n., vz Běl (3. dod.).

Devět, Cf. Gb. H. ml. I. 114.

Devín (hrad), dle Kosmy podle děv.; dle
Herm. Jir. z litev. devas = bůh, tedy D. =
hrad boží, středisko kultu. Mus. 1894.117., 111.

Devina, y, f., vz Divizna (3. dod.).

Devínska ves, míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 376.

Devita, y, ť. = devítka r kurtech. Las.
Bit, D. II. 305.

Devítihlásek, ska, m., vz Sedmihlásek
(3. dod.).

Devítisilí, devítisilník = devUsil. Brušp.
Hledíková.

Devítiuhelník, oprav v: devíti úhelník a
vz Ott, VIII. 625.

Děvka. Když d. před paní chodí a paní
za děvkou, nebývá dobře (tak, kde tělo předčí
nad duši). Bl. Gr. 316.

Devla, y, f. = hodná urostená dievka, žar-
tovne v dobrom smysle; v zlom smysle = ne-
cudná dievka, cikánka. Slov. Phľd. XII. 317.

Devlisko, a, n. = necudná dievka. Slov.
Phľd. XII. 317. Cf. předcház. Devla.

Devocian, a, m., z lat. D. de voce zpívá.
Bl. Gr. 229.

Děvojsťvo. Byla s mužem svým sedm let
Oil svého d. Ev. seit. 9. Luc. 2. 26.

Devonský útvar. Vz Ott, VII. 442.

Dextran. Vz Ott. VII. 444.

Dextrin, uhlohydrat, Vz Ott. VII. 444.

Deyl .Jan, dr. a oční lékař v Praze, spis.,
mír. 1855. Vz Ott. VIL 444.

Dež = kdež. Pass. 528.

Dežma. Kto nedá kňazovi dežmu. Phľd.
1894. 625.

Dežomný. I), obilí. Phľd. 1895. 136. Cť.
Dežma, Dežmovní.

dh. Původní dh změněno v d: dým, řec.
uvnós, skr. dhamas. Gb. H. ml. I. 303.

Dchnouti. O původu slova cť. Gb. II. ml.
I. 86.

Dchoř, spodobením tchoř. Cť. Gb. II. ml.

I. 323.

di mění se v dži: chodžič (choditi). V Rat-
kové. Phľd. 1893. 559.

Diabas. Cť. Ott. VIL 449.

Diabel. Zde jest ia dvojhláskou, o tam a
o tvarech vz v Gb. II. ml. I. 131., 132.

Diabetes. Vz Vstnk. II. 484. nn.

Diabetik, a, m., chorý diabetem. Vstnk.

II. 484.

Diacetylglycerinový. D. kyselina, Vstnk.
IV. 4.
Diacetyljantarový. D. kyselina, Vstnk.

III. 411.

Diadochit, zásaditý sulfatofosťat železitý.
Vz Ott. VIL 452.

Diafaiiometr. Vz Ott. VII. 453.

Diafragmaticky dýchati. Hlasy z vých.
Čech. 7/4 1893.

Diagnostik, a, m. = rozpozná'vatel ne-
moci. Hlasy z vých. Čech. 20/1 1893.

Diagnostikovati = nemoc rozpoznávati,
vyšetřovati. Schb. Nád. 23. a j.

Diagometr. Vz Ott. VIL 454.

Dialekt. O čes. d. cť. Oestr. Mon. (Böhm.)
I. 482. nn.

Dialektolog, a, m. Mus. 1895. 488.

Dialkyl, u, m., v lučbě Vstnk. IV. 2.

Dialogit. Vz Ott. VII 459.

Diamagnetický. D. látka = která magne-
tem se odpuzuje. KP. VIII. 20.

Diamagnetičnost. KP. VIII. 15.

Diamantování, n. = rozčleňování ná-
stěnné rustiky kvádry o hladkém, do facetty
seříznutém povrchu. Ott. VII. 466.

Diamidofenol, u, m., v lučbě. Vstnk.
III. 461.

Diamidokresol, u, m., v lučbě. Vstnk.

III. 462.

Diamidolátka, y, f., v lučbě. Vstnk.

IV. 16.

Diamyl, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 410.,
404.

Diaspor, hydrát hlinitý. Vz Ott, VIL 471.

Diastolický šelest srdeční. Vstnk. III. 469.

Diazoamidolátka, y, ť., v lučbě. Vstnk.
IV. 17.

Diazobenzolainid, u, m., v lučbě. Vstnk.
IV. 14.

Diazobenzolbromid, u, m., v lučbě. Vstnk.
IV. 11.

Diazobenzolnitrat, u, m , v lučbč. Vstnk.
IV. 14.

Diazobenzolový. D. kyselina. Vstnk. III.
13., IV. 11.

Diazohmota, y, ť., v lučbě. Vstnk. IV. 14.

Diazoimid, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 13.,
IV. 15.

Diazokyselina, y, ť. Vstnk. IV. 14.

Diazolátka, y, ť, v lučbě. Vstnk. IV. 10.

Diazomethaii, u, m., v lučbě. Vstnk.
IV. 13.

Diazonaftalin, u, m., v lučbě. Vstnk.
IV. 14.

Diazosloucenina, v, f., v lučbč, Vstnk.
IV. 13.

Dibiček, čku, m. = ždibec. Ivaně. Bit,
D. II. 305.