Dibifenylenethen, n, m., v lučbě. Vstnk.
IV. 6.

Dible, ete, n., vz Diblík.

Dibličiti. Tam d-čil dlouho do noci (trá-
vil, o ledačems přemýšlel). Světe. 1898. 181. b.

Diblík 111. diblík ze staršího dieblik. Gb.

II. ml. I. 132. D. = hospodáříčok. 1554. NZ.

III. 433.

Dibromid, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 2.
Dibroinlevulinový. D. kyselina. Vstnk.

IV. 3.

Dicalciumfosfat, u, m., kyselý fosforeč-
nan vápenatý. Vz Ott. VII 475.

Dída, y, ni., vz Dědeček (3. dod.).

Didaskalia, řec. = jakási repertoria pro-
vedených dramat a zprávy o nich. Vz Ott. VII.
483.

Diel, Dziel, vreli v Nitranská. Phľd. 1893.
466., 473., 475.

Dierkastý = dírkovatý. Phľd. 1893. 154.

Dieta (diaeta), z řec. díuixa = správa
ž i nota. — I), z lat. dies = denní plat.

Dietář, c, m. = kdo bere diety. Cern.
Vi. 27.

Dievoťký. D. lavica (kde sedají dievky).
Slov. Phľd. XII. 198.

Dievský. D. dřevo, daphne mezereum,
z něho dělají ličidla. Mtc. 1894. 19. —20.

Dieža, e, ť. = kiad' na zváranie šiat. Slov.
Zátnr.

Difenyljodoniumhydroxyd, u, m. Vstnk.
IV. 7.

Differenciallli. D. slovník vysvětluje od-
chylné významy. Liter. list. XVI. 98.

Differenční. Vz Ott. VIL 515. nn.

Diffuse, e, ť. = prolínání, jest samovolné,
vzájemné se pronikání a míchání dvou těles
kapalných, plynných a tuhých, která na sebe
lučebně nepůsobí. Ott. VIL 518.

Diffusně = šinvě, rozptýleně. Cs. lk. 1888.
53.

Difterie. 0f. Ott. VIL 522.

Digamma. Cf. Ott. VIL 523.

Digesce, e, f., v lučbě cukrovarnícke. Vz
Ott. VIL 523.

Digitalem, u, m., v lučbě. Vz Ott. VIL 525.

Digitalin, u, m., v lučbě. Vz Ott. VIL 525.

Digitin, u, m., v lucbč. Vz Ott, VIL 525.

Digitonin, u, m., v lučbě. Vz Ott, VIL 525.

Digitoxin, u, m., v lučbě. Vz Ott. VIL 525.

Dihydroindol,u, m., v lučbě, Vstnk. IV. 16.

Diliydrometliylketol, u, m., v lučbě.
Vstnk. IV. 17.

Diehlorid, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 2.

Diťliometiťky něco rozděliti. ČI. L. Jos. 17.

Dichotomista, y, m., pl. -sté. Kroj. Psych.
41.

Diehotomovati. Ta osa hned nad zpodem
dichotomuje, 01. L. Jos. 18.

Dík, dika, slov. ďak, ďaká z dejt. Gb. II.
ml. I. 105.

Dikaproyl, u, m., v lučbč. Vstnk. III. 404.

Dikatoptr, u, m. = přístroj k mochani-
ckému okreslení předmětů. Vz Ott. VIL 534.

Dikobraz. Cf. Ott. VIL 534.

Dikolon, u, m. Vz Ott. VIL 535.

Diky. D, barva (dikavá, eisengrün Jg.).
XV. stol. Wtr. Krj. I. 121.

Dikyanid, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 409.

Díl. To je tím dílem — tím, z té příčiny.
N. Město. Brt, D. II. 287.

Dílna říká lid na vých. Mor. jenom dílně
olejové, sice užívá něm. slova verštat. Brt, D.
II. 305.

Dunový. Koleje dunové, Werkstättenge-
leise, ľetľl. 15.

Dílo. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 85.

Dílovedoucí, někdy stačí lépe: správce
dílny. Phľd. XII. 506.

Diluvialní zbytek (předpotopní). Mtc.
1895. 26. — D. doba (ledová či čtvrtihory
starší) nastala po neogenu a nanesla štěrky,
písky a žluté hlíny cihlářské. Mtc. 1895. 323.

Diluvium. Cf. Ott. VIL 546. b.

Dimethyldiamidofenol, u, m. Vstnk. III.
463.

Dimissoř, e, m. = literae dimissoriae (di-
missoralie), list, kterým se cizí biskup zmoc-
ňuje někoho na kněze vysvětiti. Vz Wtr. Živ.
c, L 444. Kuěží nemajících pořádných d-řů.
Snm. L 339.

Dinitroazobenzol, u, m., v lučbč. Vstnk.
lil. 245.

Dinitrofenylhydrazin, u, m., v lučbě.
Vstnk. III. 245.

Dinitrokresol, u, m., v lučbč. Ott. VIL 557.

Dinitrosubstituent, u, m. Vstnk. III. 461.

Dinitrotoluol, u, m., v lučbč. Vstnk. III.
462.

Dioptas, u, m., cf. Ott. VII. 576.

Diorama, cf. Ott. VIL 577.

Dioramatický obraz = dioráma. Dhnl.
exc.

Diorit, u, m., vz Ott, VIL 577.

Diosmosa, y, f., vz Ott, VIL 580.

Dioxim, u, ni. D, benzilu. Vstnk. III. 247.

Dioxykyselina, y, f. Vstnk. III. 454.

Dipenten, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 4.

Diplomatář, e, m., vz Ott. VIL 586.

Diplón, u, m. = diplom. Vz List, fil. 1895.
432.

Dipyridil, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 56.,

IV. 1.

Díra. O pův. slova vz Gb. II. ml. I. 77.
Dial. ďúra, ďoura. Šb. D. 28. Boty byly okolo
děr celé (roztrhané). Nár. list. 1896. č. 107.
ťeuill. — D. jezevčí, jeskyně na Mor. Vz Mtc.
1895 27

Dírkonožci. Cf. Ott. VIL 305. a., IX. 356.

Dírkovatý. D. korále, madreporaceae. Ott.
VIII. 821.

Disciplina = kožený bič. Jiného třískal
d-nou. Wtr. Živ. c. 804.

Disciplinárka. Světe. 1894. 242. a.

Diskont, diskonto. Vz Ott. VIL 605.

Diskovržec, žce, m. Nár. list. 1895. č. 58.

Diskrasit. Vz Ott. VIL 606.

Diskulirovat z diskurieren. List, fil. 1893.
467.

Disňa, ě, f. = svině. Ve šviháčině. Brt. D.
II. 520. Cf. Ušaňa (3. dod.).

Dissikace, e, ť. D. pudy, ubývání vlhkosti.
Mus. 1893. 558.

Dissimilace, e, f. D. v češtině, Naps. dr.

V. Fliijšhans v List. fil. 1893. 464. nn. Vz
llozlišování.

Distanční. D, dovozné, jízda, Vz Ott. VIL
616.