Dłabák (pluh), vz Hłaďák (3. dod.).

Dlábco. Phľd. XII. 56.

Dłabovka, y, f. = levá kleč pluhu (ruko-
věť). Brt.D. II. 448. (val.).

Dlagoň, ě, ni., nadávka klukům. Již. Mor.
Nár. list. 1896. č. 151. odp. lenili.

Dlaň. O strč. sklonění vz Cxi). Km. -i. 23.
Na holej dlani ostal; Bude radšie vši pásť a
holú dlaň lízať, jako by měl robiť. Slov. Phľd.
1894. 440.

Dlask, coccothraustes vulgaris, místy na
Mor.: ďtesk, dlesek, lesek, glezg, střešňdk,
iřeshák, košíkář. VzMtc. 1893. 306., Ott. VIL
676. — D. Ant., čes. spis., nar. 1818.1b. 677.

Dláto, vz Ott. VII. 677. O pův. cf. Gb. II.
ml. I. 77., 34.

Dláviti. Dláviac do seba (hltaje). Phľd.
XII. 353.

Dlažba. Vz Ott. VIL 678. im. — D. = slabší
stavební dříví. NZ. II. 646.

Dlaždice, dlažice = desky k dláždění. Vz
Ott. VIL 681.

Dlažebné = poplatek za užívání dlažby
povozy. Vz Ott. VII. 681.

Dláživo, a, n. Pfiastermaterial, a. Petrl. 19.

Dlažka = podlalia. D. hliněná, cihlová.
Slez. NZ. III. 197.

Dle z dblja, gt. dle. Cf. Gb. II. ml. I. 169.
Dle = propter, vedle, podlé = secundum. List.
fil. 1894. 155. (Gb.), Gb. Ruk. 561., Mus. 1896.
228. I řečechu toho dle jemu; Toho dle ony
sudce budú vaši; Toho dle po jich plodu po-
znáte je. Ev. seit. 4. Joh. 1. 22., 18. Luc. 11.
19., 81. Mat. 7. 20. Bděte toho dle. Ev. vid.
134. Mat. 25. 13. Cf. Dob. Dur. 408. Dle člo-
věka bůh člověk rodí se, hominis causa. 1418.
Hyrnn. (List. fil. 1895. 214.). Psal mu dle bytu
= o byt; Šel tam dle němčiny = aby se na-
učil němčině. N. Město. Brt. D. II. 287.

Diech. Nebť sě na dlech TMti dobře to
bude hoditi (pošleš-li jim zvěřinu). Arch. XIV.
146.

Dlesek, ska, ni., vz předcház. Dlask.

Dlesk, a, m., vz předcház. Dlask.

Dlhá Lúka, míst. jm. na Slov. Phľd. XII.
376.

Dlho = dlouho. Pastr. li. 85.

Dlhokaputník, a, m. Phľd. 1896. 247.

Dlí. Na d. tresť črnú položichu = po délce,
ne napříč (v Rkk.). Mus. 1896. 275.

Dlijana. Trunk na sv. D-nu (od dlíti) —prí-
pitok na rozchodnou. NZ. III. 236.

Dlíti čím. Aby jeho smrtí nedlila. GR.
Nov. 51.

-dliv- m. -liv-: mlčedlivý. Gb. H. ml. I. 409.

-dlko, z toho odsutím l : -dleo a z toho -tko:
zrcadlko, zrcádko, zrcátko. Gb. H. ml. L 367.

-dlný, l vsuto. Tato příp. se ujala: vra-
žedlný, spravedlný. Gb. H. ml. I. 366.

-dlo. Subst, v -dlo mívají slabiku kořeunou
zkrácenu. Vz Gb. H. ml. L 594.

Dlóhajzilý = velmi dlouhý. Brt. D. II. 78.

Dlopa. Proschlé seno dává se v kabince,
klapince n. v lapu, čapu, dlopu, dlopku t. j.
kopu. Val. Vek. Val. I. 20.

Dlopka, y, f., vz předcház. dlopa.

Dloubati. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65., 77.

Dlouhohřívý kůň. Lerm. II. 52.

Dlouhokrácení, n. D, slabik. Vz List,
fil. 1894, 20.

Dlouholebost. Vz NZ. III. 356.

Dlouholebý. D. lid. NZ. III. 356.

Dlouhonosec Vz Ott, VIL 683.

Dloiihopřáný. D. vláda. Zvič. Milt. 17.

Dlouhorepý rak. Vz Ott. IX. 923.

Dlouhoretka. Vz Ott. VII. 683.

Dlouhorohý skot, Vz Ott. VIL 683.

Dlouhorožka, eucera, z druhu včel. Vz
Ott. VIII. 794.

Dlouhososákovitý hmyz. Nár. list. 1893.
Vz násl.

Dlouhososka. Vz Ott. VII. (583.

Dlouhošijka. Vz Ott. VII. 683.

Dlouhožitný = dlouho žijící. D. stromy
(cypřiš a, j.). J. Goll v Baudei. 78:

Dlouhý. Velmi si dluh. Brig. F. 74. a j. —
D. jako bidlo, jako habán, jako kolohnát,
jako slonbidlo. Nov. Př. 605. — D. Jan, čes.
lékař, 1808.—1888. Vz Ott, VII. v doplňcích.—
D. Frant., čes. spis., nar. 1852. Vz Ott. VII
685.

Dlouze = dlouho. A tak dlúzě budú zpie-
vat, doněvadž . . . Sp. Kar. 84.

Dloužanácký = velice dlouhíj. Brt. D. II.
305.

Dloužení. O d. slabik vz lil. Gr. 260. D.
hlásek v Kosinografii (1554.). Vz List, til. 1893.
454. I), samohlásek v Gb. H. ml. I. 86. nu.
D, způsobem starým: b v i, b v y, e v é n.
a. Cf. Stupňování. D, způsobem novým: e v é,
o v ó, a v á atd. Vz ib.

Dloužka slabiky = trvající dvě doby;
polodloužka trvající 1 '/₂ doby. Hnčvkovský.
List. fil. 1894. 190.

Dlška, y, ť. = délka. Slov. Phľd. 1894.
86. Senohrady.

Dlugomil, a, m., os. jm. u Kosmy.

Dluh. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65. D. smrti
zaplatil. 1426. Sum. I. 99. Nestaraj sa, ženo
má, už som dluhy splácil, od kmotra som vy-
poščal, židovi som vrácil. Slov. Phľd. XII. 56.
Kdo se dluží, dluhy plať. NZ. IV. 391. Za-
plať dluhy, budeš jako druhy; Na díuhy _viie-
teče (těší se lehkomyslný dlužník). Mor. Ces.
1. V. 418. Zena má muži dluh platiti a muž
ženě (tělesně s ní obcovati). Břez. Font. V.
458.

Dluhopis. Cf. Ott. VIL 687.

Dlúhopustý. Slovo špatně složené dle
laiigöd. Gb. Ruk. 566. I), v Rkk. vz Mus.
1896. 271.

Dluž (luž), dluže, dlužej = pryskyřičná
hmota, literou včely sbírají a jíž k ucpávání
štěrbin, k hlazení drsných stěn atd. užívají.
Vz Ott, VII 688. — Dluže (zastávky) = po-
souvá telné deštičky, z nichž skládá se strana
kbelii k rybníku obrácená. Vz Ott. VII. 688.

Dlužně. Jichžto jména d. nosí v svém
srdci. Rúd. 40. b.

Dlužník. D-ci se vypovídají z Nouzova
přes Odranec do Hadrová. NZ. III. 229.

Dlužný. D, oběť bohóm. V VI. 65. a, oprav
LS. v Rkk. Čest.

Dlužť = deska z práchna na zadělání úłe
od zadu (Zábř.). Brt. D. II. 305.

dm. Z dm odsuto d: přímluva m. před-
mluva, (nejisto). Vz Gb. H. ml. I. 410.

Dmitr, a, m., z Demetrius. Ott. VII. 688.

Dmouti. O pův. cf. Gb. H. ml. I 85.

Dmuchavka, vz Dmychavka.



	57

	Dłabák (pluh), vz Hłaďák (3. dod.). Dlábco. Phľd. XII. 56. Dłabovka, y, f. = levá kleč pluhu (ruko- věť). Brt.D. II. 448. (val.). Dlagoň, ě, ni., nadávka klukům. Již. Mor. Nár. list. 1896. č. 151. odp. lenili. Dlaň. O strč. sklonění vz Cxi). Km. -i. 23. Na holej dlani ostal; Bude radšie vši pásť a holú dlaň lízať, jako by měl robiť. Slov. Phľd. 1894. 440. Dlask, coccothraustes vulgaris, místy na Mor.: ďtesk, dlesek, lesek, glezg, střešňdk, iřeshák, košíkář. VzMtc. 1893. 306., Ott. VIL 676. — D. Ant., čes. spis., nar. 1818.1b. 677. Dláto, vz Ott. VII. 677. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 77., 34. Dláviti. Dláviac do seba (hltaje). Phľd. XII. 353. Dlažba. Vz Ott. VIL 678. im. — D. = slabší stavební dříví. NZ. II. 646. Dlaždice, dlažice = desky k dláždění. Vz Ott. VIL 681. Dlažebné = poplatek za užívání dlažby povozy. Vz Ott. VII. 681. Dláživo, a, n. Pfiastermaterial, a. Petrl. 19. Dlažka = podlalia. D. hliněná, cihlová. Slez. NZ. III. 197. Dle z dblja, gt. dle. Cf. Gb. II. ml. I. 169. Dle = propter, vedle, podlé = secundum. List. fil. 1894. 155. (Gb.), Gb. Ruk. 561., Mus. 1896. 228. I řečechu toho dle jemu; Toho dle ony sudce budú vaši; Toho dle po jich plodu po- znáte je. Ev. seit. 4. Joh. 1. 22., 18. Luc. 11. 19., 81. Mat. 7. 20. Bděte toho dle. Ev. vid. 134. Mat. 25. 13. Cf. Dob. Dur. 408. Dle člo- věka bůh člověk rodí se, hominis causa. 1418. Hyrnn. (List. fil. 1895. 214.). Psal mu dle bytu = o byt; Šel tam dle němčiny = aby se na- učil němčině. N. Město. Brt. D. II. 287. Diech. Nebť sě na dlech TMti dobře to bude hoditi (pošleš-li jim zvěřinu). Arch. XIV. 146. Dlesek, ska, ni., vz předcház. Dlask. Dlesk, a, m., vz předcház. Dlask. Dlhá Lúka, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 376. Dlho = dlouho. Pastr. li. 85. Dlhokaputník, a, m. Phľd. 1896. 247. Dlí. Na d. tresť črnú položichu = po délce, ne napříč (v Rkk.). Mus. 1896. 275. Dlijana. Trunk na sv. D-nu (od dlíti) —prí- pitok na rozchodnou. NZ. III. 236. Dlíti čím. Aby jeho smrtí nedlila. GR. Nov. 51. -dliv- m. -liv-: mlčedlivý. Gb. H. ml. I. 409. -dlko, z toho odsutím l : -dleo a z toho -tko: zrcadlko, zrcádko, zrcátko. Gb. H. ml. L 367. -dlný, l vsuto. Tato příp. se ujala: vra- žedlný, spravedlný. Gb. H. ml. I. 366. -dlo. Subst, v -dlo mívají slabiku kořeunou zkrácenu. Vz Gb. H. ml. L 594. Dlóhajzilý = velmi dlouhý. Brt. D. II. 78. Dlopa. Proschlé seno dává se v kabince, klapince n. v lapu, čapu, dlopu, dlopku t. j. kopu. Val. Vek. Val. I. 20. Dlopka, y, f., vz předcház. dlopa. Dloubati. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65., 77. Dlouhohřívý kůň. Lerm. II. 52. Dlouhokrácení, n. D, slabik. Vz List, fil. 1894, 20.	Dlouholebost. Vz NZ. III. 356. Dlouholebý. D. lid. NZ. III. 356. Dlouhonosec Vz Ott, VIL 683. Dloiihopřáný. D. vláda. Zvič. Milt. 17. Dlouhorepý rak. Vz Ott. IX. 923. Dlouhoretka. Vz Ott. VII. 683. Dlouhorohý skot, Vz Ott. VIL 683. Dlouhorožka, eucera, z druhu včel. Vz Ott. VIII. 794. Dlouhososákovitý hmyz. Nár. list. 1893. Vz násl. Dlouhososka. Vz Ott. VII. (583. Dlouhošijka. Vz Ott. VII. 683. Dlouhožitný = dlouho žijící. D. stromy (cypřiš a, j.). J. Goll v Baudei. 78: Dlouhý. Velmi si dluh. Brig. F. 74. a j. — D. jako bidlo, jako habán, jako kolohnát, jako slonbidlo. Nov. Př. 605. — D. Jan, čes. lékař, 1808.—1888. Vz Ott, VII. v doplňcích.— D. Frant., čes. spis., nar. 1852. Vz Ott. VII 685. Dlouze = dlouho. A tak dlúzě budú zpie- vat, doněvadž . . . Sp. Kar. 84. Dloužanácký = velice dlouhíj. Brt. D. II. 305. Dloužení. O d. slabik vz lil. Gr. 260. D. hlásek v Kosinografii (1554.). Vz List, til. 1893. 454. I), samohlásek v Gb. H. ml. I. 86. nu. D, způsobem starým: b v i, b v y, e v é n. a. Cf. Stupňování. D, způsobem novým: e v é, o v ó, a v á atd. Vz ib. Dloužka slabiky = trvající dvě doby; polodloužka trvající 1 '/₂ doby. Hnčvkovský. List. fil. 1894. 190. Dlška, y, ť. = délka. Slov. Phľd. 1894. 86. Senohrady. Dlugomil, a, m., os. jm. u Kosmy. Dluh. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65. D. smrti zaplatil. 1426. Sum. I. 99. Nestaraj sa, ženo má, už som dluhy splácil, od kmotra som vy- poščal, židovi som vrácil. Slov. Phľd. XII. 56. Kdo se dluží, dluhy plať. NZ. IV. 391. Za- plať dluhy, budeš jako druhy; Na díuhy _viie- teče (těší se lehkomyslný dlužník). Mor. Ces. 1. V. 418. Zena má muži dluh platiti a muž ženě (tělesně s ní obcovati). Břez. Font. V. 458. Dluhopis. Cf. Ott. VIL 687. Dlúhopustý. Slovo špatně složené dle laiigöd. Gb. Ruk. 566. I), v Rkk. vz Mus. 1896. 271. Dluž (luž), dluže, dlužej = pryskyřičná hmota, literou včely sbírají a jíž k ucpávání štěrbin, k hlazení drsných stěn atd. užívají. Vz Ott, VII 688. — Dluže (zastávky) = po- souvá telné deštičky, z nichž skládá se strana kbelii k rybníku obrácená. Vz Ott. VII. 688. Dlužně. Jichžto jména d. nosí v svém srdci. Rúd. 40. b. Dlužník. D-ci se vypovídají z Nouzova přes Odranec do Hadrová. NZ. III. 229. Dlužný. D, oběť bohóm. V VI. 65. a, oprav LS. v Rkk. Čest. Dlužť = deska z práchna na zadělání úłe od zadu (Zábř.). Brt. D. II. 305. dm. Z dm odsuto d: přímluva m. před- mluva, (nejisto). Vz Gb. H. ml. I. 410. Dmitr, a, m., z Demetrius. Ott. VII. 688. Dmouti. O pův. cf. Gb. H. ml. I 85. Dmuchavka, vz Dmychavka.