Dmutí dříku, Schwellung, moře (příliv a
odliv, skipy). Vz Ott. VIII. 25.. VII. 090.

Dmychadlo, dmuchadlo, duradlo, dyma-
dlo = stroj k vyrábění zhuštěného vzduchu,
Gebläse, n. D. měchové, dřevěné, písťové, zá-
vitové, odstředivé, parotryskové, ruční, s vod-
ním kolom, turbinové. Vz Ott. VII. 092. -098.

Dmychavka, vz Ott, VII. (598.

Dmýchavý či aspirativuí šelest. Vstnk.
III. 470.

dn vyslovuje se jako ďň, ná sleduj e-li i, í
n. pra ej otova n á samohláska: padni (paďni),
chodník (chodník), snadně. Vz Gb. II. ml. 1.
402. — dn změněno v nn v Trenčansku:
hlanný (hladný), ve-nne (ve dne). Pastr., (lb.
II. ml. I. 4CG. Z dn ort sni o d: lilenúti m.
hlednúti, panúti m. padnuti; hony m. liodjiý,
dial. G b. H. ml. I. 410. Sence m. sednice,
j ono m. jedno atd. Vz Dšk. Jih č. I. 10. Místo
dn v Liburči na Slov. slyší se pouhé n: nu
(dnu), núka (dnuka), ena (jedna), enať (jed-
nati)? Phľd. 1893. 300. 3Ö7. — V d n a nd
je d vsuto: kalafunda, lilodnout atd. Vz Dšk.
Jihč. I. 16.

Dna, y, ť., dna, pi. n. Cf. List, íil. 1894.
385. I), prudká, zánétlivá, chronická či a to-
nická n. aesthonická, útrobná či viseeralní.
Vz Ott. VII. 099. Tak bídná, dna počína se
mi ozývati; Na dna nemocná ležím. Kat.
z Žer. I. 80., 83. Dna mi překážejí. 1401.
Arch. XIV. 106.

Dnebohy ze staršího Nebohý. Com. ľr. 32.

Dliek, dioľulii (dníček). 1438.'List, íil. 1895.
142.

Dneska. Co môžeš d. urobiť, neodkládej
na zajira. Slov. Nov. Př. 134.

Dneskyin = dnes. Jemnice. Brt, D. II. 275.

Dnespeka, y, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Dnespeky, dříve Nespeky. Corn. Př. 32.

-dník z -dlník: mučedlník — mučedník,
učedlník učedník. Gb. II. ml. I. 308.

Dno. O pův. slova cf. Krok. 1894. 98. Vy-
pij všecko a polib dno. ľhľd. 1892. 015. Nieto
v ňom dna, (nenasyta). Slov. Nov. Př. 5'J7.

Dmikajší = vnitřní. Phľd. 1890. 130.

1. Do. .Je s ním do přízně. 1-5rt. I). II. 287.

2. Do m. hlo, dial. Hrt, I). I. 30. aj., Dšk.
Jihč. I. 31.

Doba. O strč. sklonění cf. Gb. Km. -a. 12.
O pův. cf. Krok. 1895. 177. Jest d. proud,
jenž plavce unáší neb metá v hloub, směr
plavec neřídí; Velkými jež zove kronika, jsou
ti, již pochopili dobu svou. Brah. 88. Jiná d.,
jiní pláci. Nár. list, 1890. č. 170. Ta doby
kraloval Alexandr — těch časů. Zastaralé dle
Bl. Gr. 170. — D. = vezdejší život. Znal-lis
krále Kosta v Oyprskej zemi v době == za
jeho živobytí. Kat, 1208. K tož ctie otce ama-
téry, dává jim Bůh dvoje dary: prvý, že jest
v duši spasen, druhý, že jest v době šťasten.
Hrad. 99. a. - List. til. 1891, 01.

Dobávati. Toho všeho poha.no dobávají.
Ev. vid. 103. Mat, 0. 32. vyd. Moučík. Má
býti asi: dobývají. List. til. 1894. 477.

Dobek, bka, ni., vz násl. Tobiáš.

Doberářik, u, ni., domin, od doberák.
Dievčatá, boly sbierať borovnice; nasbieraly
s plné hrnčeky, i d-čiky boly do poly plny.
Slov. ľhľd. 1894, 107.

Doběrná, é, f., Abtragefrucht, f. = ho-

spodářská rostlina pěstovaná na pozemcích
už dlouho nelinojených, tak že poslední síly
země z hnojení nabylo vyčerpává, jako oves.
Vz Ott. VII. 703.

Dobeslav, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 10.

Dobeš, e, ni. Gb. II. ml. I. 103., Mus. 1891.
117. Vz Tobiáš (dole). — D. Jan, čes. kreslíř,
nár. 1815. Vz Ott. VII. 704.

Dobiáš, e, ni., vz násl. Tobiáš.

Dobiedzať do koho = naléhati. U Lip-
tova-. Phľd. 1894. 254.

Dobírka, y, f. Poštovní d. Vz Ott. VIL 705.

Dobka, y, ť. = Dobislaca, žen. jm. Ott.
VII. 705.

Ďobka = ďubka. Phľd. 1894. 720.

Dobner, a, m. D. J. Gel. 1719.—1790., otec
kritické historie české. Vz Ott. VIL 700.

Dobný. Krok 1895. 177.

Dobotvorný, formativus. Mark. (Krok
1890. 7.).

Dobře. Má se d. zip = velmi zle. Bl. Gr.
250. Posud ve střed. Cech. Mus. 1895. 183.

Dobředěl, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Dobředěla, y, f., os. jin. Kbrl. Dmžl. 22.

Dobřemil, a, m., os. jm. u Kosmy.

Dobříš m. a f. List. til. 1895. 320.

Dobro. Zřídka, d. bývá bez odměny. Vrch.
Rol. XXIII.—XXIX. 5.

Dobrobyt. ľhľd. 1892. 515., 1893. 087.,
1894. 270., 051.

Dobrocit, u, m. Ztk. 70. (3. vyd.).

Dobroč, e, f., obec v Novohradskú na Slov.
Phľd. XII. 249.

Dobrodení, lépe psáti dobrodienie, z toho
dobrodiní a nč, dobrodiní. List. til. 1895. 475.

Dobroděnka, y, f., patrona, 1418. List.
til. 1890. 115. Oť. Dobrodinka.

Dobrodénstvie. Krev jeho přijímajíce a
jiná d. Chč. S. 218.

Dobrodiní. Strč. bylo by dobrodienie, do-
brodijenije, Št. Ř. 5., z toho by mělo býti
novočes. dobrodiní a je dobrodiní, skrácením
starým bylo by dobrodení. Gb. H. ml. I. 193.
Stáva jíť se d. v duších ničemných jen jedem.
Krs. 147.

Dobrogost, os. jm. u Kosmy.

Dobľohruška, y, m., os. jm. Kbrl. Dmžl.
22.

Dobróchatí. Co se budem domrzať, pime
rač, dobróchale stréc, Brt. D. II. 01.

Dobrolíbezný. D. vůle (boží). Kat, z Zer.
II. 218.

Dobroměrnosť = dobré rozvržení něčeho.
Ott. VII. 720.

Dobromyslník, a, m. Ztk. 77. (3. vyd.).

Dobroniva, y, ť., obec na, Zvolenskú, ľhľd.
XII. 249.

Dobľoruka, y, m., os. jm. Kbrl. Dnizl. 22.

Dobroslav, a, m., os. jm. u Kosmy.

Dobrota. Pro d-tu nebyl bit. Šml. VIII. 14.

Dobrověda — véda o dobrém. Vz Ott,
VIL 728.

Dobrovský Jos. C ť. Ott. VII. 729. nn.
Durich (zde). Jos. D-ho liter, působení. Seps.
dr. L J. Hanuš. Pojedu. Učené společn. 1807.
Počátky literární činnosti Jos. D-ho. Naps.
Dr. V. Flajšhans. Vo zprávě vinohrad, gymna-
sia; za r. 1895.