Dokosek - první n, druhá otava luk.
Ott, VII. 772.

Dokotiti = dokutáleti. Kúlí d. Chč. S. 315.

Dokoupil Ant., nar. 1851. v Tučapech
na Mor., učit. na hospod, škole v Chrud.,
spis. Vz Ott. VII. 772.-D. Vil., nar. 1852.
v Boskovicích, spis., řod. sochař, a kamenickéškoly v Hořicích. Vz ib.

Dokrčený. List celý d. (/mačkaný), Phľd.
1896. 184.

Doktor. Vok. doktore m. doktore odchyl-
kou, analogií podle iiom. doktor. Grb. II. ml.
I. 388.

Doktorand, a, m. — kdo se podrobuje
přísným zkouškám k dosažení doktorátu. Us.
z lat.

Doktorkyne, ě, ť. = doktorka. Stel car
Zeletav.

Doktrinářiti. Dráb. 132.

Doktrmárství. Vz Ott. VII. 775.

Dokujniti železo, garťrischen. Ott. VII.
775.

Dokument. Ona praví, že je to d. pravda
(věrná pravda). Jírt. D. II. iJCMÍ.

Dokumentní papír. Ott. VII. 775.

Dokupčiti. Ten, jenž se jest toho lidu
nešlechetně d-čil (jej koupil). (Jlič. S. 286.

Dokvetlý. D. um. Lerm. II. 22.

Dol— dolů. Žďár. Brt, D. II. 260.

Doláci ve vých. Čech. Oestr. Mon. (Böhm.)
I. 493.

Dolan, a, m., al. zeman, inťcrus. 1418.
List. til. 1895. 214.

Dolanský Jan Jiří. Vz Ott. VII. 777.

Dolciail či dulcian, u, ni. = jazýčkov//
hlas varhanní. Ott. VII. 162.

Dolčit — mluviti po dolsku říkaje bél, dé
atd. Hrt. D. II. 306.

Dolec, lce, ni. = malý důl. V liorn. Arch.
XII. 447.

Dolejní m. dolení. Gb. II. ml. I. 534.

Dolenský Jan, nar. 1859. v Jeseném, spis.,
učit. v Praze. Vz Ott, VII. 781.

Doležal Kar., čes. gramniatikář. XVIII. stol.
Ott. Vil. 781. — D. Augustin, 1737.—1802.,
kaz. a spis. Ott, VIL 782. - - D. Jan, lesnický
spis., nar. 1847. Ott. VII. 782.

Doležálek, lka, m. D. Jan Em., čes. bud.,
1780. -1858. Vz Ott. VII. 782. — D. Ant.,
spis. paeihigogický, 1799.—1849. Vz ib.

Doležaněc, ňče, m.= pošta. St. Hrozenk.
Brt. D. II. 306. Z ťranc.

Doležeti se čeho. (To) muže se někdy
d. času svého. 111. Gr. 876.

Dolichoidní tvar lebky. NZ. III. 356.

Dolichokefalie, e, f., řec. =-= dlouholebosť.
Vz Ott. VIL 785.

Doliman, u, m., vz Dolomím (3. dod.).

Dolina, y, f., dvůr v Tekově. ľhľd. XII.
249.

Dolinářský. D. řemeslo = zlodějské. Nur.
list, 1894. č. 163. str. 4.

Dolinka, y, f., potok na Slov. Phľd. 1894.
201. — D. — důlek nad žaludkem, Hrt. D. II.
48K., Vek. Val. I. 154.

Dolípati i dolipati, dolipovati. Muchy do-
lipajú = dojedajú, dožiorajú. Slov. ľhľd. XII.
173.

Dolipavý = dotíravíi. D. jako mucha. Phľd.
1892. 173.

Dolíšek, šku, m. — dolíček. Dšk. Jihč.
I. 45.

Dolívka, y, ť., byl rybník v Poděbrd. NZ.
IV. 100.

Doliza, y, m. = doleza. Světz. 1895. 486.

Dolkový. D. forma (na vdolky). Phľd.
1895. 75.

Dollar. Vz Ott, Vil. 788.

Dolnoměstský. Vck. Val. I. 78.

Doloman — nejdelší kožich rukávu krát-
kých n. dlouhých, ale vždy ošňůrovaný, jinak:
da Union, doliman, daluman, dalamánek, do-
laman, uber. dolmány, chorv. dolama, doliman
= dlouhá sukně slovanská, po vzoru orient-
ském pořízená. AVtr. Krj. I. 332., 465.

Dolomit, n, m. = uhličitan vápenatoho-
rečnatý. Vz Ott. VIL 792. — D-ty či dolomi-
tové Alpy. Vz Ott. VIL 792.

Dolou = dolů. Dačic. Brt. D. II. 277.

Dolovatý. D. kameni = rokle, 1487. Krok
1895. 285.

Dolový. D. úředník. Arch. XII. 455. D.
registra. Ib. 415.

Doložiti. Ten si na to doložil = dal zá-
ležeti. Han. Brt, I). II, 306.

Doložka exekuční. Vz Ott. VII. 793.

Dolů. Kam vodě dolu, tam teče. 111. Gr. 295.

Dolym = dolem, Brt, I). I, 102.—103.

Dom = dům. Dary na doni, idenie na doni
(při slov. svatbě). Vz Phľd. 1896. 120.

Doma. Doma plačú deti, doma mrú ľudia
(vymlouvá se tulák); Kto doma sedí, toho
v krčme nenabijú. Slov. Phľd. 1893. 700. a
1894. 194. Vyzývá-li se kdo, aby šel domů,
odpovídá: Doma mřó, pod lavicu hážó. Her-
špice u Slav. lious. Kdo doma sedí, o příhodě
neví (o ničem neví); Kdo doma radosti nemá,
v hospodě ji marně hledá; Kdo doma radosti
němá, darmo ji po svěće Méda. Mor. a slez.
Čes. 1. V. 418. U dvora dvorně a doma vý-
borně; Ať důma sedi, kdo nimo (nemá) mědi
(peněz; slez.). Nov. Př. 228., 290.

Domabyl, a, m., os. jm. Kbrl. Drnžl. 22.

Domacati se čeho = domakati se. Mor.
Bl. Gr. 316.

Domácník, a, m., domesticus, ineptavox.
Bl. Gr. 170.

Domalíp, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22. —
D. Kar., nar. 1846., čes. fysik a proť. při čes.
technice v Praze. Vz Ott. VIL 737.

Domaša, dle Bača, os. jm. u Kosmy.

Domáščina, y, f. = domácí řeč. Slov.
Phľd. 1893. 427.

Domásný = domácí. Phľd. 1893. 286.,

1894. 276.

Domatičkovat se = opiti se na matěru.
Jevíčko. Brt, D. II. 306.

Domažlice. O pův. cf. Čerň. Př. 28., 29.

Domečky, ého_; m. — hlídač rybníků, 1748.
NZ. III. 143., IV. 101.

Doměřiti nač. Arch. XII. 427.

Dometat komu = domlouvati. Val. Brt.
D. II. 306.

Domicell, a, in. = domicellár. Trunkatňm
a domicellům odkázal po jednom gr. 1520.
Kutn. šk. XVI.

Domikát. Ct. Demikát. Brt, I). II. 473.

Domínění, n., Wahn, m. Mark. (Krok.

1895. 7.).

Dominik, a, m. Odvozeniny vz Kotk. 16.