Dorozuměti. Ale d-li této řeči. Chc. S.
337. Snad mu d-měl. Mus. 1894. 402.

Doryvátko, a, n., Nachstichel, m. Sterz.
II. 388.

Dos = dost, t odsuto. V Krkonš. Kouble.
52. V již. Ôech. Dšk. .Tihč. I. 20. Na Slov.
Pastr. L. 112., 150. ("ť. násl. Dosráze.

Dosáhnouti. Já přísahu dosáhám, že...
1469. Čel. pr-. m. II. 17.

Dosčipek, pku, ni. = sekaná tříska. Vz
Palacká (řezaná třísku), Brt. D. 11. 360.

Dosedací. D. plocha ve stľojnictví. Yz
Ott. VII. 868.

Doska = deska, prkno. Šiel na dolniu
zeni s doskami (zemřel). Slov. Nov. Př. 593.

Doskočiti nač čím jak. Hrubo mi nás
ni pírem doska k oval. Kutu. šk. 44.

Do skoku. Vz Tanec mor. (3. dod.).

Dosna, y, f. = zadnice. Jevíčko. Brt. D.
II. 306.

Dospěch. Nemohli jsme toho d-chu jmiti.
Arch. XII. 37.

Dospělosť pohlavní, pohledávky. Vz Ott.
VII. 869.

Dospělý k čemu. K mluvení o sněmích
d. Lobk. 95. — v čem. V čarování d. (znalý).
Alx. Nach. 203. Ve všech věcech d. 1487.
Krok 1895. 2. - čím: uměním Tov. (Vlč.
Lit. 205.).

Dospěti. Dospievajíce síti své (parare).
(Muč.) Ev. víd. 109. Mat. 4. 21. D-li jsme.
ho (pojmu) abstrakcí. Mus. 1894. 556.

Dosráze = často. Cf. předcház. Dos. Phľd.

1893. 427.

Dost m. dosť. Vz Gb. H. ml. I. 392. Cf.
Krok 1894, 138. Malý, ale je ho dosť. Phľd.

1894. 194. Má do Boha dost, Slov. Nov. Př.
624. Slibu dosti učiniti. GR. Nov. 13.

Dostal Mart., kněz a spis. slov. Vz Ott.
VII. 870.

Dostál Alois, nar. 1858., spis. a farář ve
Velízi. Vz Ott. VIL 870.

Dostati. Ten dostal (to, co mu patřilo,
náležitou odplatu, naučení atd.)! Mus. hl.
I. 186. — čeho. D-la jsem vašeho psaní.
Kat. Žer. 25., 80. a j.

Dostáti — dostačiti, seč býti. Alx. BM.
81. - 82. (Krok. 1894. 138.).

Postávka, y, ť. = převozka, těžení v ho-
rách. Vz Ott. VII. 870.

Dosti m. dosyti, y odsuto. Gb. II. ml. I.
286. Na tom jestřéci'(rzeczi) dosti. Mus. 1893.
336. v. 40.

Dostičinitedlný. D-ní skutkové (kterými
se za něco dosti činí). Břez. Font. V. 461.

Dostiha = polapení. Na kom d., na tom
vina. Zvolen, Phľd. 1894. 195.

Dostihy. Vz Ott. VII. 870.

Dostiučinění. Vz Ott. VIL 871.

Dostoj. Zásluha a d. (důstojenství), ľhľd.
XII. 723.

Dóstojný, vz Důstojný.

Dostrčiti někoho někam. Lobk. 86.

Dostřelí oka. Vrch. Rol. XVII. XXII.
185.

Dosýpati na koho — dorážeti. Zhurta
naň dosýpal. Vek. Poli. 121., Vek. Val. I. 101.

Dosypek, pku, m. = přidánek mlynářovi
ode mletí na místo mírky (měřičky). Gazdina
prináša na meričku d. Slov. Šd.

Dosytiti se koho. Nemohla se ho d.
(mnoho jedl). Brt, D. II. 307.

Doškální v hudbě. Vz Ott, VIL 875.

Došmatľati co: trávu (podupati). Phľd.
XII. 654.

Došť = déšť. Závadka. Phľd. 1895. 630.

Došulit se někam = zvolna dojíti. N.
Město. Brt. D. II. 307.

Došutrovati koho kam = dopraviti.
Phľd. 1893. 473.

Ďoťa = dítě. Gb. II. ml. I 149.

Dotackat se kam. Medvěd d-kal sa do
pelechu (dobelhal se). Phľd. 1895. 388.

Dotáď = dotud. Slov. Pastr. L. 65.

Dotečník, u, m., deštička při galvan.
batterii. KP. VIII. 50., 148., 169.

Dotek, u, m. Contact. D. = kovový pásek
při galvan. batterii. Vz KP. VIII. 50.

Dotěžovati si nač = stěžovati si. Val.
Brt. D. II. 307.

Dotrandžiti se = opiti se? Slov. NZ.
IV. 509.

Dotrestati koho vězením. Wtr. Živ. c.
I. 113.

Dotrhaný. Bela sem d-ná smíchem. Ba-
bice. Hledík.

Doťúl. Žebronil d., kým mu to nedal.
Slov. Phľd. XII. 697.

Dotušení = potvrzení. Na d. jeho slov.
Ces. 1. V. 118.

Dotýčník, a, m. = koho se něco týče.
Z každého domu věje prapor v barvách spolku,
kterému d. náleží. Nár. list. 1895. č. 252.
fcuill.

Dotýkavě. Chce to míti zjevně, očitě,
d-vě. Chč. Mik. 480.

Dotýkavý. D. páka = pakostroj, jenž
zvětšuje pohyby jednoho z ramen mnohokráte.
Vz Ott. VII. 876.

Dou = dolů. Žďár. Brt. D. II. 260., 248.

Douba Jos., ces. malíř, nar. 1866. Vz Ott,
VII 877. — D. Frant., čes. malíř, nar. 1865.
Vz Ott. VII 877.

Doubrava Fr., dr., nar. 1822., čes. spis.
a hospodář. — D. Jos , nar. 1852., řed. semi-
náře v Praze. — D. Štěp., čes. elektrotechnik
a spis. — D. Frant., nar. 1861., čes. spis.
theolog. — Vz Ott, VIL 879.

Doubravice, zaniklá ves v Blansku na
Mor. Mtc. 1896. 46.

Doubravníček, doubravník, vz Hřib
(3. dod.).

Douda, y, m., vz Dóda (3. dod.).

Doudlík, u, m. = uzlík. Kotk. 45.

Doudlý = vypráchnivělý. D. pařez. Brt.
D. II. 307.

Doufati. O tvarech cf. Gb. H. ml. 1. 264.

Douho = dlouho. U Zelenova, Phľd.

1893. 372.

Doucha z Duchoslav. Kbrl. Sp. 9. - D.
Frant., kněz a spis. f 1884. D. Kar., nar.
1834., gymn. řed., čes. spis. — Vz Ott, VII.
886., 887.

Douchánek, nka, m., vz násl. Duchoslav.

Doule = gdoule. Dšk. Jihč. I. 29.

Doumať sa = dovtípiti se. Slov. Phľd.

1894. 127., 375.

Doupě. O strčes. sklonění cť. Gb. Km.
-a. 24.