Douplík, u, m. = nočník. Zábř. Brt. D.
II. 307.

Doiipňák, columba oenas, místy: malý
divoký holub. Vz Ott. VIL 889., Mtc. 1893. 307.

Doupomenouti. Doupomínal so tím listem
dvií stú lír. st. Půli. III. 23.

Douša, dle Bača, od: Dušek. Kbrl. Sp. 10.
Cť. násl. Duchoslav.

Doušan, a, m., os. jm., vz násl. Duchoslav.

Doušánck, nka, m., os. jm., vz násl.
Duchoslav.

Douše, o, m., os. jm., vz násl. Duchoslav.

Douška = hodu společné po ročním ohle-
dání mezníků, po prodeji obecné trávy, po
přijetí nového souseda do obce atd. (podle
svátku svatodušních). Vz Ott. VII. 890. — D.
Mateří douška, vz Mateří, Dúška (3. docl.).

Douti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 46.,
85. U mor. Kruml. říkají démat za douti.
Brt. D. II. 219. Spolu dujú (jsou srozuměni).
Slov. Nov. Pr. 642.

Doutnák. Cf. Ott. VIL 891.

Dova = vdova, /; odsuto. Z Mor. Zbrt.
Pov. 19., Dšk. Jihč. I. 26.

Dovaditi. A s týmž Bilovickým se dovad-
zoval. 1727. Pras. "Kern. 51.

Doved, u, m. = dozvěd. Mark. (Krok
1896. 7.).

Dověděti se. Dovíš se, zač je v Praze
máslo (vyhrůžka). Nov. Př. 620.

Dovedna. Sestrčily hlavy d.; Ja s radosťou
složím ruky Vaše d. Phľd. 1892. 264., 1894. 468.

Dovena = dovedna. V Dačolomě. Phľd.
1893. 427.

Dověrně, dověrný = důvěrné. Mor. Bl.
Gr. 277.

Dovírka, y. ť. = dírka. Klíčová ď.
U Chrasti. NZ. III. 107.

Dovoděni, n. = dovození, Beweisführung¹,
f. Mark. (Krok 1896. 7.).

Dovtedy, lépe než dotedy. Slov. Vz Phľd.
XII. 255.

Dôvtip = mínění. Měli týž d. o velebné
svátosti. Břez. Font. V. 494.

Dovtípiti se. Dovtip se, Havle, kup per-
níku Haně. Slez. Nov. Př. 560.

Dovtipný. D. člověk. Chč. S. 258.

Dozahrabati, dozahrabovati co. Nár. list,
1896. č. 107. ťeuill.

Dozvon. Keď zavznel d. na veľkú omšu
(poslední zvonění). Phľd. 1896. 132.

Dožatá, é, f. Písně o d-tej na Vsacku.
Vz NZ. IV. 15. nn. Cf. Slov. sborník 1885.
334. D. na Val. Vz Včk. Val. I. 85.

Dožď, doždž, e, m. = déěť. Phľd. 1895. 629.

Doždárat. Nemohla se vajcete (v slepici)
d. (dohmatati). Mor. Nár. list, 1896. č, 151.

Doždati čeho. Cf. Dob. Dur. 125.

Dožhrati se na koho. Brt. D. II. 33.

Dožiti co. Ne každý to dožije. Phľd. 1895.
308.

dl" změněno v gr: mázgra (mázdra), nozgry
(nozdry) atd. Vz Gb. H. ml. I. 406. — Ydr
d přisuto: vobdrindky. Dšk. Jihč. 16.

Drabailička, y, f. Ze spálené hranice (na
které se Jidáš pálí) uhlíky nechají se lidu na
d-čku (rozebrati). NZ. II. 611.

Drabantovy. D. olej, o. olivarum. Mor.
Mtc. 1894. 337.

Drabčík, brouk. Cf. Ott, VIL 901.

Drabica, e, f., vz Vodič (3. dod.).

Drabík, Mik,:, 1588.—1671., kněz, blouz-
nivec bratrský. Vz Ott, VIL 902.

Drabina, Phľd. XII. 203.

Drabinovec, vce, m. = řebřinový vůz.
Slov. Phľd. 1894. 146., 386., 1893. 149.

Drabinový = řebřinový D. vůz. Vých.
Slez. Čes. 1. V. 38.

Drábník, vz Brávník (3. dod.).

Dracůvka, y, f — šňůrka upletená ze
drátku žlutých; ozdoba slov. klobouků. Brt,
D. 11. 307. 'Cf. Dracoun.

Dráč včel (zloděj). Dml. List, 16. Přišlo
z dráča (dříče) na marháča (mrhače) a z rnar-
hača na naháča. Slov. Phľd. 1894. 195.

Dračinec. Cť. Ott. VII. 903.

1. Dračka = loupežník. GR, Nov. 122. 10.

2. Dračka peří. Duť. 251.
Dragantový, z dragantu. Dhnl. exc.
Dragai, u, m. = trakař. Zábř. Brt, D.

II. 129., 307., 450.

1. Draha — travnatá cesta za dědinou,
kudy se dobytek na pastvu vyhání a v čas
nepohody i pásavá, Brt. D. II. 307. Cť. Příkon,
Skotníca, Shot ha, Vf/piistek (3. dod.). I). =
průhon, pascua communia, Eml. Ur. 432..
lieg. II. 1470. (r. 1275). Máš ruky (noh})
jako drahý (nečisté). Vek. Val. I. 111.

2. Draha, v, f., vz násl. Drahoslava.
Drahan, a, m. = Drážek, os. jm. Ott,

VIL 948.

Drahná, y, f., vz násl. Drahoslava,

Drahný = veliký. Sepsal knihu drahnou.
Bl. Gr. 162. Pytlík ď. kožený. Arch. XIII. 472.

Draho, a, n., byl rybník v Pardub. NZ.
IV. 100.

Drahokamy. Vz Ott, VIL 910. D. skle-
něné. Vz Mrš. 4L, 44., 47.

Drahokoupil, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Drahoňovský Fr. K., 1812.-1881., čes.
spis. Vz Ott. VIL 913.

Drahorád, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Drahoslava, y, f.: Draha, Drahná, Drážka,
Dražím. Ott. VIL 913.

Drahovzal, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Drahnš, e, f., území v Novohradskú na
Slov. Vz Phľd. XII. 249.

Drahutka, y, f., les u mor. Kamenice.
Kld. IV. 7.

Drahý, dragt. Gb. II. ml. I. 32.

Drachovský D. Jan, 1577.—1644., jesuita,
čes. spis. — D. Ant., nar. 1841., čes. spis.,
učitel v Dobříši. — Vz Ott, VIL 915.

Draisina. Cť. Ott. VIL 917.

Drak. Cť. Vek. Val. 1.104., Čouda (3. dod.).
Má draka = opici, je opilý. Pouštěti draka —
opíjeti se. U Uher. Brodu. Glos.

Drakonošec, šce, m. = nosič praporu,
na kterém byl drak vyobrazen. Kub. Rol. 137.

Drakový = dračí. D. krev. Háj. Herb.
221. a.

Drakyňa = zlá ženská. Us., Phľd. XII. 663.

Drama. Vz Ott. VIL 920. Středověké d.
Vz Vlč. Lit, 35.

Dramatika, y, f. = dramatická poesie,
řeč, Ott, VIL 928.

Dramaturg;, a, m. = dramatický spiso-
vatel; kdo se zabývá naukou o sepisování a
provozování dramat; kdo hercům v divadle



	63

	Douplík, u, m. = nočník. Zábř. Brt. D. II. 307. Doiipňák, columba oenas, místy: malý divoký holub. Vz Ott. VIL 889., Mtc. 1893. 307. Doupomenouti. Doupomínal so tím listem dvií stú lír. st. Půli. III. 23. Douša, dle Bača, od: Dušek. Kbrl. Sp. 10. Cť. násl. Duchoslav. Doušan, a, m., os. jm., vz násl. Duchoslav. Doušánck, nka, m., os. jm., vz násl. Duchoslav. Douše, o, m., os. jm., vz násl. Duchoslav. Douška = hodu společné po ročním ohle- dání mezníků, po prodeji obecné trávy, po přijetí nového souseda do obce atd. (podle svátku svatodušních). Vz Ott. VII. 890. — D. Mateří douška, vz Mateří, Dúška (3. docl.). Douti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 46., 85. U mor. Kruml. říkají démat za douti. Brt. D. II. 219. Spolu dujú (jsou srozuměni). Slov. Nov. Pr. 642. Doutnák. Cf. Ott. VIL 891. Dova = vdova, /; odsuto. Z Mor. Zbrt. Pov. 19., Dšk. Jihč. I. 26. Dovaditi. A s týmž Bilovickým se dovad- zoval. 1727. Pras. "Kern. 51. Doved, u, m. = dozvěd. Mark. (Krok 1896. 7.). Dověděti se. Dovíš se, zač je v Praze máslo (vyhrůžka). Nov. Př. 620. Dovedna. Sestrčily hlavy d.; Ja s radosťou složím ruky Vaše d. Phľd. 1892. 264., 1894. 468. Dovena = dovedna. V Dačolomě. Phľd. 1893. 427. Dověrně, dověrný = důvěrné. Mor. Bl. Gr. 277. Dovírka, y. ť. = dírka. Klíčová ď. U Chrasti. NZ. III. 107. Dovoděni, n. = dovození, Beweisführung¹, f. Mark. (Krok 1896. 7.). Dovtedy, lépe než dotedy. Slov. Vz Phľd. XII. 255. Dôvtip = mínění. Měli týž d. o velebné svátosti. Břez. Font. V. 494. Dovtípiti se. Dovtip se, Havle, kup per- níku Haně. Slez. Nov. Př. 560. Dovtipný. D. člověk. Chč. S. 258. Dozahrabati, dozahrabovati co. Nár. list, 1896. č. 107. ťeuill. Dozvon. Keď zavznel d. na veľkú omšu (poslední zvonění). Phľd. 1896. 132. Dožatá, é, f. Písně o d-tej na Vsacku. Vz NZ. IV. 15. nn. Cf. Slov. sborník 1885. 334. D. na Val. Vz Včk. Val. I. 85. Dožď, doždž, e, m. = déěť. Phľd. 1895. 629. Doždárat. Nemohla se vajcete (v slepici) d. (dohmatati). Mor. Nár. list, 1896. č, 151. Doždati čeho. Cf. Dob. Dur. 125. Dožhrati se na koho. Brt. D. II. 33. Dožiti co. Ne každý to dožije. Phľd. 1895. 308. dl" změněno v gr: mázgra (mázdra), nozgry (nozdry) atd. Vz Gb. H. ml. I. 406. — Ydr d přisuto: vobdrindky. Dšk. Jihč. 16. Drabailička, y, f. Ze spálené hranice (na které se Jidáš pálí) uhlíky nechají se lidu na d-čku (rozebrati). NZ. II. 611. Drabantovy. D. olej, o. olivarum. Mor. Mtc. 1894. 337.	Drabčík, brouk. Cf. Ott, VIL 901. Drabica, e, f., vz Vodič (3. dod.). Drabík, Mik,:, 1588.—1671., kněz, blouz- nivec bratrský. Vz Ott, VIL 902. Drabina, Phľd. XII. 203. Drabinovec, vce, m. = řebřinový vůz. Slov. Phľd. 1894. 146., 386., 1893. 149. Drabinový = řebřinový D. vůz. Vých. Slez. Čes. 1. V. 38. Drábník, vz Brávník (3. dod.). Dracůvka, y, f — šňůrka upletená ze drátku žlutých; ozdoba slov. klobouků. Brt, D. 11. 307. 'Cf. Dracoun. Dráč včel (zloděj). Dml. List, 16. Přišlo z dráča (dříče) na marháča (mrhače) a z rnar- hača na naháča. Slov. Phľd. 1894. 195. Dračinec. Cť. Ott. VII. 903. 1. Dračka = loupežník. GR, Nov. 122. 10. 2. Dračka peří. Duť. 251. Dragantový, z dragantu. Dhnl. exc. Dragai, u, m. = trakař. Zábř. Brt, D. II. 129., 307., 450. 1. Draha — travnatá cesta za dědinou, kudy se dobytek na pastvu vyhání a v čas nepohody i pásavá, Brt. D. II. 307. Cť. Příkon, Skotníca, Shot ha, Vf/piistek (3. dod.). I). = průhon, pascua communia, Eml. Ur. 432.. lieg. II. 1470. (r. 1275). Máš ruky (noh}) jako drahý (nečisté). Vek. Val. I. 111. 2. Draha, v, f., vz násl. Drahoslava. Drahan, a, m. = Drážek, os. jm. Ott, VIL 948. Drahná, y, f., vz násl. Drahoslava, Drahný = veliký. Sepsal knihu drahnou. Bl. Gr. 162. Pytlík ď. kožený. Arch. XIII. 472. Draho, a, n., byl rybník v Pardub. NZ. IV. 100. Drahokamy. Vz Ott, VIL 910. D. skle- něné. Vz Mrš. 4L, 44., 47. Drahokoupil, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22. Drahoňovský Fr. K., 1812.-1881., čes. spis. Vz Ott. VIL 913. Drahorád, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22. Drahoslava, y, f.: Draha, Drahná, Drážka, Dražím. Ott. VIL 913. Drahovzal, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22. Drahnš, e, f., území v Novohradskú na Slov. Vz Phľd. XII. 249. Drahutka, y, f., les u mor. Kamenice. Kld. IV. 7. Drahý, dragt. Gb. II. ml. I. 32. Drachovský D. Jan, 1577.—1644., jesuita, čes. spis. — D. Ant., nar. 1841., čes. spis., učitel v Dobříši. — Vz Ott, VIL 915. Draisina. Cť. Ott. VIL 917. Drak. Cť. Vek. Val. 1.104., Čouda (3. dod.). Má draka = opici, je opilý. Pouštěti draka — opíjeti se. U Uher. Brodu. Glos. Drakonošec, šce, m. = nosič praporu, na kterém byl drak vyobrazen. Kub. Rol. 137. Drakový = dračí. D. krev. Háj. Herb. 221. a. Drakyňa = zlá ženská. Us., Phľd. XII. 663. Drama. Vz Ott. VIL 920. Středověké d. Vz Vlč. Lit, 35. Dramatika, y, f. = dramatická poesie, řeč, Ott, VIL 928. Dramaturg;, a, m. = dramatický spiso- vatel; kdo se zabývá naukou o sepisování a provozování dramat; kdo hercům v divadle