předčítá dramata: člen divadelní artistické
správy, který posuzuje zadané spisy, sestavuje
repertoir, obsazuje rolle, poučuje při zkouškách,
sleduje repertoir cizích divadel, bývá rádcem
mladším spisovatelům, kteří zadávají kusy,
dává jim pokyny hlavně týkající se techniky
dramatu (to je jeho hlavní úlohou při Českém
divadle). Ott. VII. 928.

Dramaturgie, e, f., řec. = spisování
dramat. Ott. VII. 928.

Drámka, druh cigár, Drama. Tvarožná.
Hledík.

Drancovník. Vz Ott. VII. 930.

Dránět = hledati něco ukrytého na mlsání,
zpouzeti. Bit. D. II. 307.

Dranžír, u, m. = mělký dřevěný talíř.
Chod. NZ. III. 19.

Drap, u, m. = tónina barvi/ podobná
přízi lněné nebílené n. lnu. Vz Ott. VIL 930.

Drapač, e, m., vz Břest (3. dod.).

Drapák = staré, ometené, ostré koště. Duí'.
213., 45.

Drápati. Drapl ho za vlasy (chytil). Nár.
list. 1895. č. 341. odp. feuill.

Drapcovať sa = drápati se. Slov. Phľd.
XII. 206.

Draperie = textilní látky k uměleckému
vyzdobení; roucho na lidské postavy děl ma-
lířských a sochařských. Vz Ott. VII. 931.

Drapiště, ě, n. = drapák koště. U Ná-
chocla.

Drápkatý. D. noha veverčí. Světz. 1893. 66.

Drápoľit se = drápati. Vých. Mor. Brt,
D. II. 307.

Drapuľena, y, f., vz Drapulienka (2. dod.).

Drásati. Když cizí zloba drásá podlé
spoluotroky. Cch. Otr. 30.

Draselná, NZ. IV. 199.

Draselnatý. Vz Ott. VIL 933. nn.

Draský Tom., kněz, spis., 1791.—1843.
Ott. VIL 932.

Draslářství = vyrábění drasla, Ott. VIL
932.

Draslavee, helminthia echioides. Ott. VII.
932., XL 82.

Draslík a jeho sloučeniny. Vz Ott. VIL 932.

Drastika, y, f., z řec. Massivní d. Vlč.
Lit. 195.

Drástva, y, f. A z d-vy aby nebylo dřevo.
Wtr. Živ. c. 774. Cť. Drásta.

Drát železný, mosazný, aluminový atd.
Vz Ott. VIL 939. Sukně naškrobené, jako
dráty (ztuha). Čejč. Hledík.

Drátěnka, y, f. = osníř n. drátěná ko-
šile. Vz Ott. VIL 940.

Drátěný. D, červ, agriotes. Ott. VIL 940.

Dráti. O pův. cť. Gb. H. ml. I. 77. 0 dru
m. deru v Ekk. vz Mus. 1896. 253., List. til.
1896. 330.

Dravca, e, f., obec ve Spiši. Phľd. XII.
423., 75.

Dravec = pták a ssavec masožravý. Vz
Ott. VIL 941.

Draze. Doklady ze strč. vzList. lil. 1895. 92.

Dražbovec, vce, m., Licitant, m., lépe:
dražitel, Phľd. XII. 116.

Drážďany z dre/ga silva. Gb. H. ml. I.
53., 105.

Dráždidlo, remedium excitans. Vz Ott.
VIL 947.

Dráždivosť psychická. Vz Ott. VIL 947.

Draždžat = neodbytně škemrati. Brt. I).
II. 308.

Dražiti = drážditi, d odsuto. Nedraž bo-
lesť drbáním. Tkadl. 7. b. — Gb. LI. ml. I. 409.
Dšk. Jilič. I. 17.

Drážka, y, f., vz Drahoslava.

Drážka, draž. 1). poloviční, celá, lištová.
Vz Ott. VIL 949.

Drážkounek, nku, m., lépe: drážkovník,
dražník, hoblík, Falz-, Nuthhobel, Aushöhler,
m., na drážky. Vz Ott, VIL 950.

Drážkovník, u, rn., vz předcház Dráž-
kounek.

Dražna, y, f., vz Drahoslava.

Drážní personal, Eisenbahn-. Nár. list.
1893. č. 257.

Dražník, u, m., vz předcház. Drážkounek.

Dražnula, y, f., louka ve Frýdecku. Vést.
op. 1893. 7.

Drba. To bude d. jako vrba (říkají děti hra-
jíce v kaménky, drápky). Heršpice u Slavk.
Rous.

Drbácnout = vraziti (do čeho). Val. Brt,
D. II. 308.

Drbalovice. _v Pojede do D-vic (kdo má
mnoho dluhů). Gern. Př. 21.

Drbanec, nce, m. = drbaný člorěk. Velký
d. světa. Jan Váňa. Pláč. 19.

Drbati. Někdy se ve výslovnosti té litery
j aneb jejího hlaholil drbne (vysloví se) ,ne-
jsem'. Bl. Gr. 262.

Drbiti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 67.

Drbka, y, f. = dětská hra pěti kaménky,
drábky. Brt. D. II. 308.

Drbohlav, a, m., os. jm. Kbrl. Sp. 22. —
D. Jan, kněz, spis., 1811.-1877. Vz Ott,
VIL 950.

Drcana, y, f. = žinčica s iirdou (smeta-
nou). Val. Brt. D. II. 308.

Drcátko, a, n. = vypravené chybné místo
ve střeše novými došky n. novým šindelem.
Chod. NZ. IV. 321.

Drdlati. Drdle jedno a to samé (drmolí
a p.). Phľd. 1893. 570.

Drdol = kokrhel, druh čepce. 15. stol.
Wtr. Krj. I. 82.

Drdosit kým = potřásati? Val. Brt. D.
II. 308.

Dřehnu, dřezati. V druhých dodatcích
chybně, oprav v: dřežeti. Vz Dřežeti a Dře-
zati v prvních dod.

Drei, drill, dril, drillich, drilich == cvi-
link, lněná vzorkovaná tkanina. Vz Ott.
VIL 952.

Dřemeno m. břemeno, b v d. Zábř. Brt.
II. 129.

Dřemlík, a, m., falco aesalon, malý sokol.
Vz Ott. VIL 953.

Dreň. Cf. Ott. VIL 953.

Dreniee ledu m. třenice. Dšk. Jihč. I. 18.

Drenka, y, f., pastinaca, rostl. Vz Ott. VIL
954. Také pastrňák. Brt. D. II. 505.

Dřepčík brouk. Cf. Ott. VIL 954.

Dresser, a, m. D. Jos., 1693.—1749., kněz
a spis. čes. Vz Ott. VIL 955.

Dřeštěl, vz násl. Dřišťál.

Dřeti = držeti, rž v ř. Řeholi d. Mart.
48. b. a j. — Gb. H. ml. L 349.

Dřevané. Vz Ott. VIL 956. nn.