Dřevec, vce, m. Boží d., artomisia abro-
tanum, rostl. IM, D. II. 499.

Dřevědnej — dřevěný. Gb. H. ml. 1. 375.

Dřeven, vně, ť. = dědina. Ve šviháčině.
Bit. D. II. 520.

Dřevěřiák, u, m., mercurialis perounis.
rostl. hrt. D. II. 505. — D. = odolen, ko-
zelec, valeriána, rostl. Brt. 1). II. 508.

Dřevěník, u, in. = psí jahoda, paris
quadriíblia, rostl. Brt. I). II. 5Ü5.

Dřevěný. D, olej = olivový. Kabt. 15. —
D, lívance === bez kvasnic. Chod. NZ. II.
574. — D. kupec = který s dřívím kupčí.
Phľd. 1893. 129. — D. oheň = živý. Vz Živý.
Zbrt. Pov. 93.

Dřevěrný = dřevěný. Podkrkonš. Sb.
D. 31.

Dřeviaiieť, nce, m. = člověk neohrabaný,
necepocaný. To je d. Slez. Nov. Př. 571.

Drevík hrad = Dřevíc vlíakovn. XV. stol.
Vz Mus. 1893. 434.

Dřevina = stromovími, lesní porost stro-
moví stejného stáří a vzrostu a druhu; rost-
lina drevnatá. Vz Ott. VIL 10.

Dřevitý = lignitový. Lignitové či d-té
uhlí. Mtc. 1896. 237.

Drevko, a, n. Phľd. 1894. 551.

Dřevíkovský Frant,, nar. 1788., čes. bás-
ník, samouk. Vz Ott. VII. 10.

Dřevní, vz Dřevný.

Dřevnice ze staršího Řevnice. Čerň. Př. 32.

Dřevnický, ého, m. = dozorce při dřev-
nici.1748. NŽ. III. 143.

Dřevný = dřívější. Syn dřevnie. GR,
Nov. 2.

Dřevo. O původu slova ď. Gb. H. ml. I.
26., 27., Krok 1894. 98. 0 gt. pl. dřeves vz
Mus. 1896. 248. Druhy, chemické složení
dřeva; tvrdost, pevnost, štěpnosť, sloh, výhřev-
nost, konservování, leštění, zlacení, vady, spra-
covaní dřeva; d. umělé (patentní). Vz Ott.
VIII. 11., 22. Dřevo a drvo. V strěes. sg. dřevo,
pl. drva, dřev. Nyní vládne ve íiexi a deri-
vátech spisovně jen forma dřev- a vytlačuje
formu drv také z komposit: dřevoštěp m. drvo-
štěp; často drva = polena, dřeva = trámy.
Vz více v List. lil. 1894. 469. im. (Fl.) Chce
každý dřevo mít se stromu, jak zří, že je
vichr sráží. Vrch. Rol. XXXVII. 40. — D. =
strom. Jedno drevo není hora, Slov. Nov. Př.
294. Dvacet dřeves. V Rkk. Vz o tom v List.
íil. 1896. 324. — Šťastné d. = větev, na které
roj včel seděl. Mtc. 1895. 157. Vojenské d. =
kopí, oštěp a p. Wtr. Krj. I. 276. Na krivé
drevo kozy skáču (po bídném mnozí šlapou).
Slov. Phľd. 1893. 700.

Dřevohryz, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Dřevolazník, a, m., vz Datel (pták_; 3. dod.).

Dřevoměr, u, m., Dendrometer. Vz Ott.
Vlil. 16.

Dřevomorka, y, f., merulius. Vz Ott.
VIII. 16.

Dřevořezba, y, f. Vz Ott. VIII. 16.

Dřevořezbářství, n. Vz Ott. Vlil. 16.

Dřevorubecký. D. rodina, NZ. III. 13.,
393., sekera. Wtr. Krj. I. 577.

Dřevoryjectví, n. Vz Ott. VIII. 16.

Dřevoryt, u, m. Vz Ott, VIII. 16.

Dřevorytectví, n. Vz Ott. VI11. 16.

Dřevovina, y, f. = dřevina, dřevová drť,

dřevo na nejjemnější vlákna rozmělněné jako
vegetativní náhrada za suroviny papírní. Vz
Ott. VIII. 23. a,

Dřezovec, rostl, luštinatá. Cf. Ott, X. 184.

Drgáňat se kde. Kto by se na voze
drgáůál (tloukl) V Slov. Plil'd. 1893. 150.

Drganec, nce, m. = pohlavek. Myjava,
Phľd. 1895. 447. Cť. Drgaňa. D. do žeber
(šťouchnutí, rýpnuti). Mor. Nár. list, L896.
č. 13«.

Drgati = šťouchati. Dnrajúc loktom prí-
sediacich vrchných. Slov. ľlíľd. 1893. 649.,
1895. 447.

Drhľačka, y, ť. = ženská, která drime
peří; drhnutí perí: choditi na d-ku. Val. Brt.
Hrt. II. 303. Cť. Drapuľena.

Drble, pl. = drhlen. Brt, D. II. 441.

Drhnouti. O pfiv. cf. Gb. H. ml. I. 64.
Už má dva roky (dítě) a ešče sa mu dává d.
(ještě je kojí). Cť. Nadŕdnť, Mlogať. Slov.
Phľd. XII. 559. Zlosťou sa d. (chvěti?). Phľd.

1895. 365. Drhnúť ovce (dáviti; o vlku). Phľd.

1896. 251.

Dľchna = peřina. U Zleb. NZ. II. 614.

Dľiak = dryák. Gb. H. ml. I. 347.

Dí'íč m. Dřítcč, vz násl. Dříteč.

Dříěný. Cf. Gb. H. ml. 1. 40.

Dřidlo, třidlo, a, n., Quadriersäge, f. Sterz.
II. 610.

Dřiečník, u, m. = šat. Orava, NZ. III. 403.

Driečny = prostriedok na dokterej veci
tvoriaci. Nevolný jest d. pokrov (prostřední
částka krovu není už v dobrém stavu). Slov.
Phľd. 1893. 626.

Drielej = dříve, Slov. Phľd. 1893. 145.

Driemavec, vce, m. — narcis (poněvadž
má hlavu skloněnou, jakoby dřímal). Slov.
Nár. list. 1896. č. 105. odp.

Driemota. Tak som ho vyťala, že sa mu
přebraly d-ty. Phľd. XII, 695.

Drienčany, dle Dolany, míst. jm. v Ge-
meru. Phľd. 18.14. 61.

Drieňovo, a, n., míst. jm. v Honte. Phľd.
1894. 61.

Drietoma, y, ť., potok v Trenčín. Phľd.
XII. 423., 74.

Dřiezha a trieska (několik souhlásek v témž
slově změněno). Gb. H. ml. I. 327.

Drichmati = dřímati. Ešte ani nebolo
dobre zvečerené, už sa rozspravil (sobliekal)
a išiel d. Slov. Phľd. XII. 698.

Dřík = hlavní nejvíce válcovitá část ně-
kterých technických předmětů, jako d. nýtu,
šroubu, nebozezu a j., zvi. pak d. (trup) sloupu
na rozdíl od jeho patkv a hlavice. Vz. Ott.
VIII. 25.

Dril, drill, drílich, drillich = cvilink. Cf.
Drcl. Vz Ott. VIII. 952.

Dřín. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 27. D.,
břím, břem (laš.), pinus larix. Brt. D. II. 506.

Dřínek, nku, m. = ilmek, cornus campe-
stris, rostl. Brt. D. II. 501.

Dřínka, vz Dřínkový (3. dod.).

Dřínkový plot = z jedlových dřínek (plo-
chých polenec) mezi kůly zpošika položených.
Val. Brt. D. II. 439.

Dřípatka, soldanella. Vz Ott. VIII. 28.

Dřípovičník, vz Ott. VIII. 28.

Dríst. Kozí d. Vz Žabí (kvítko; 3. dod.).