Předchozí (65)  Strana:66  Další (67)
66
Dříšťál, dřistal, dřestěl, berberis. Ott
VIII. 28.
Dříšťálka, plod dříšťálu. Ott. VIII. 28.
Dříteč, těe, n. Dříče, dat. Dříči, odtud
i chybný nom. Dříč. Gb. II. ml. I. 394., 163
Dříti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 28., 77.
Dřív m. dříve. Gb. H. ml. I. 152., 143.
Dřiválovice, pustá ves v Blansku na Mor
Mtc. 1896. 46.
Dříví. Dokavadž cesta dobrá, jetiť jest
pro d. Bl. Gr. 312.
Dřívko = sirka. Jeinn., mor. Buděj. Brt
D. II. 308. — D. == bečička, Fässchen. Mělo
se jim dávati (za služby) jedno d. piva. 1678.
Vést. op. 1893. 36.
Dřižeti = držeti. Z. wit. 106. 9. — Gb.
H. ml. I. 391.
Drjeu = drú = dříve, Phľd. 1895. 57.
Drkolka, oscillaria. Vz Ott. VIII. 28.
Drkotá, y, m. = rychle mluvící. Dol. Brtch.
Drlavý = pichlavý. Aby se (drlavá ko-
runa) vhnětla jeho (Kristově) hlavé, t. j. vtla-
čila, Exe. Seyk. Ruk. 251., Gb. H. ml. 1.64.
Drľe, vz Třaslavice (3. dod.).
Drmek. Cf. Ott. VIII. 28.
Drmol'it = spěšné mluviti. Brt. D. II. 308.
Drn. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 64. I).
u statku = lúka. U Plzně. Škar. 4h. Člověk
přičinlivý i na zeleném drnu se uživí. Nár.
list. 18i4. č. 169. odp. feuill.
Drnák, quercus sessiliflora. Ott. VIII. 29.
Drnavec, parietaria ofťic. Ott. VIII. 29.
Drnčák, u, m. = vozík nízký s košatinou
místo kočáru. U Žleb. NZ. II. 694. — D. elek-
trický (zvonek). Vz KP. VII1. 275. nn.
Drnkati. Hudba pěkně hraje, až nohy
drnkají. Kld. III. 23.
Drnodrap, a, m. = sedlák. NZ. III. 512.
Drnoviště, ě, n. = drnišťe. Sterz. I. 5J1.
-dro. Subst. utvořená v -ilro nepřijímala
z pravidla v gt. pl. pohybného e. Vz Gb. H.
ml. I. 165.
Droba = pískovec hrubšího n. jemnějšího
zrna. Vz Ott. VIII. 30.
Drobení pozemků, dismembrace. Vz Ott.
VIII. 36. nn.
Drobený. D. polévka — se strouhánkem,
záp. Mor.; drobkovica. Zlín. Brt. D. II. 473.
Drobetek. Muč. Ev. Tam má býti drobiek.
List. fil. Ib94. 477.
Drobez (drobiez), fragmentům. Bibl. (Dob.
Dur. 409.).
Drobilka, y, f. = stroj na drobení ka-
mene, lil. štěrku, Backenquetsche, f. Vz Dro-
bidlo. Ott. VIII. 31.
Drobkat drobným krokem jíti. Jevíc.
Brt. D. II. 3C8.
Drobkovica, e, f., vz Drobený (3. dod.).
Drobky = strouhánek hrubší. Zlín. Brt.
D. II. 47b.
Drobněti. Světe. 1895. 483. a.
Drobnokvět, corrigiola litoralis. Ott. VIII.
o2.
Drobnomalba, miniatura. Vz Ott. V1II.
32., Nár. list. 1894. č. 241. odp. feuill.
Drobnomalebný. D. obraz. Stč. Konec. 10.
Drobnomer, u, m., mikrometr. Vz Ott.
VIII. 32.
Drobnoočky, capsidae. Vz Ott. VIII. 32.
Drobnozvuk, u, m. = mikrofon. Vz KP.
VIII. 330.
Drobt v dod. oprav v: drobet, btu.
Drobtovitý. D. zrnka. Hlav. 7.
Drobýšek, rostl. Cf. Ott. VIII. 32.
Dródomský z druhodomský. Mus. 1864.
54., Gb. H. ml. I. 565. V Podkrkonš.
Droget (cltagrin, satinet, groguet, drug-
get) =
vzorkovaná tkanina hedvábná. Vz Ott.
Vlll. 32.
Drogista, y, m. = obchodník s drogy.
Ott. Vlll. 33.
Drogy, z holi. = suroviny z říše živočíšstva,
rostlinstva a nerostů, které slouží za léky n.
z nichž léčivé praeparaty se vyrábějí. Ott.
VIII. 33.
Drochytko, a, n. = odrobinko, drobek
chleba.
Vz Drochytka. Brt. D. II. 308.
Dromoskop, u, m. = nástroj, jímž se běh
lodi udává. Vz Ott, VIII. 36.
Drop pták. Vz Ott. VIII. 37.
Drotovacka, y, f. Chodí po d-čke (drá-
tovat). Slov. Phľd. XII. 429.
Droužit s kým = kamaráditi. Han. Brt.
D. II. 308. Cf. Druh.
Drozd pták. I), vedle drozden. Vz Gb. II.
ml. I. 406. D. skalní, monticola saxatilis,
místy na Mor. vrabec (také v Cech.), na Kun-
štátsku též americký vrabec. Mtc. 1893. 305.
Cf. Ott. VIII. 43. Drozd, drozda (pl. drozdi,
Bitov), plavý drozd (Březová uh.), smečuřár
(St. Hrozenk.), turdus musicus. Brt. I). II.
496. D. černý = kos. Slov. Mtc. 1893. 305.
Pozdě, milý drozde! Phľd. XII. 658. Strežie,
jako d. na haluzi (o náruživé žádosti). Slov.
Zátur. — D. Jan, nar. 1837., prof. a čes.
spis. v Praze. Vz Ott. VIII. 43.
1.  Drozda, m. a f., pl. drozdi. Vz Drozd
(3. dod.).
2.  Drozda, y, m. D. Jos., nar. 1850, čes.
spis. Vz Ott. VIII. 43.
Drozdec, dce, ni. = bulbul, bylbyl, pták.
Vz Ott. VIII. 43.
Droždí čisté, obilné atd. Vz Ott, VIII. 44.
Drožka, y, f. vz Dúška (3. dod.).
Drsati. Jásavě na kázáních drsajíce; Jako
bujný kůň plesá a drsá pro vysycení přílišné
nevěda jak sobě počínati. Bl. Gr. 344., 228.
Drsavě. D, řeč ozdobovati. Bl. Gr. 276.
Drslav, a, m., os. jm., z Držislav. Zkratky:
Drž, Držek, Držata. Vz Ott, VIII. 45.
Drsňáky, pl., m. = cední sor, Dörner, pl.
Sterz. I. 6K3.
Drsnohlasý, rauhstimmig. D. ruch. Čch.
Otr. 18.
Drsnolistý. D, rostliny, borragineae. Vz
Ott. VIII. 447. a., 716. b.
Drstiiý m. drsný. Št. - Gb. H. ml. I. 396.
Drstáček, čka, m., zdrobn. dršták. D. na
hrách. Hrš. Nach. 50.
Drštička = svítek. Polívka s d-kou. Mor.
Duf. 38.
Drštky. Již si mi d. spařil. Arch. XIV.
359. Psa na držky uviazať (cf. Slaninu psu
sverit). Slov. Phľd. 1894. 314. — Cf. Ščukat
(3. dod.).
Drštkářka, y, f., Kuttlerin, f. Sterz. II.
151.
Drštkárna, y, f. D. v pražských jatkách.
Nár. list. 1893. č. 310.
Předchozí (65)  Strana:66  Další (67)