Drtel, drytel (Drittheil) = doba osmiho-
dinné práce v šachte. Arch. XIT. 419.

Drtidlo = drticí stroj. Vz Ott. VIII. 46.

Drtikol, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Drtina Frant, nar. 1861., docent při Čes.
univer., (-es. spis. Vz Ott. VIII. 17.

Drtivě, Pŕíkrosť d. silná. Světz. 1895.
218. b.

Drtivý. Nebezpečí od zadu má sílu d-vou.
Nár. list. 1894. č. 33.

Drtný. D. kotouč. Vz Ott. VIII. 47. a.

Drú, vz Drjeu (3. dod.).

Drůba, y, f = drůbeží mládě. Val. Brt.
D. II. 309.

Drůbeř m. drůbež. Gb. H. ml. L 517. —
D. = drobné ryby. XVIII. stol. NZ. IV. 101.

Drůbežnictví, n. = chování drůbeže. Vz
Ott. VIII. 48.

Drůbňava, y, f., vz Voňavka (3. dod.).

Druha, y, f., potok v Novohradsku na
Slov. Phľd. XII. 75., 423. — D. = hráč
v kuželky v Polikně a Proseči. NZ. IV. 520.
Cf. Koza, Roka (3. dod.).

Druhdy. Vítr květ d. porazí. Bl. Gr. 313.
D. v Rkk. Vz Mus. 1896. 271., List. lil. 1896.
355. D, se lekati a báti (někdy), Rokyc. Post.
D. i káže (kněz). Arch. XIV. 56. Cf. Štír
(3. dod.). To ať není na překážku, nebo já
d. kšafty měním. 1463. Arch. XIV. 135. Doma
se d. (někdy) ani nevaří. Rokyc. (Vlč. Lit. 190.).

Druhohoři, n., obyčejněji druhohory. Krok.
1892. 369.

Druhohory = třetí skupina či epocha
v geologii následující po prahorách a prvo-
horách; jsou to hl. vápenité vrstvy. Vz Ott.
VIII. 48.

Druhoklassák, a, m. = žák druhé klassy
(třídy). Světz. 1893. 244. b.

Druhopis, u, m. = duplikat. Sterz. I. 713.

Druhoslovanský. D. šlechtic. Mark. (Zl.
Jg. 309.).

Druhý má také jmenné tvary. Za půl
druha roka, puol druhem stem zl. Vz List.
fil. 1895. 282.

Druhynosť. Ev. víd. 80. Joh. 21. 2. (Mnč.).
Cf. Dob. Dur. 218., 225., 372.

Drúk = klacek, ktorým naháňajú ryby
do siete. Phľd. 1893. 57.

Drulík m. rulík. List. til. 1895. 433.

Drupa, y, f. = peckovice. Ott. VIII. 50.

Druzgať, praes. družďžu, val. = drtiti.
Brt. D. I. 65.

Druž. D. knížat před sebou máš. Vrch.
Rol. I.—VI. 72. V druži (družině) duchů; D.
od tabule vstala. Vrch. Tryz. 50., 124.

Družba, vz Plampač (3. dod.). — D. =
druž, družina. Stál v čele družby. Vrch. Tryz.
160.

Družbice, e, f. = družice. Slov. Ces. 1.
V. 243.

Družbovský. D. promluvy. Výkl. Svat. 3.

Družbovství. Světz. 1893. 290. b.

Družice = hvězda, která kol oběžnice
krouží, trabant, Satellit. Ott. VIII. 54.

Družička. D-ky a mládenci při pohřbu.
Vz Zbrt. Pov. 18. — D. panská, alisma plan-
tago, rostl. Brt. D. II. 499.

Družinník = člen družiny, druh, nižší
služebník šlechtice. Vz Ott. VIII. 48. a., 55.

Družnosť. O strasť že se d. v bídě ne-
dělí. Zvič. Milt. 28.

Drváč, e, m. = dřevař. D. kácí drva.
CT. Tkč.

Drvar, e, m. = drevař. Na Žďársku. Nár.
list. 1894. č. 36. odp. feuill.

Drvařiti. Slez. NZ. III. 164.

Dřvi, nom., akkus. O pův. a tvarech vz
Gb. H. ml. I. 77., 548., Gb. Km. -i. 18., 20.

Drvistě = paseka (mýť), zastr. Ott. VIII.
55.

Drviti. Drví ho kašel = dusí, moří. Brezno.
Phľd. 1893. 304.

Drvo, vz Dřevo (3. dod.). Drva = dříví;
drera = břevna. Výcli. Mor. Brt, I). II. 309.
Drva se skácijou, ale co bude z nich, esli
kláda nebo polena, to drvaři nevijou (nevědí.
Člověk neví, co se z něho stane). Nár. list.
1894. č. 169. odp. feuill.

Drvodělka, y, f. = drvoděl, rod včel. Vz
Ott, VIII. 55.

Drvopleň, cossus. Cf. Ott, VIII. 56.

Drvoštěpný. D. stroj. Z říše vědy a práce
II. 9.

Drvotár, a, m. = drevař, dřevorubec.
Zvolen.

Drvovoz, a, m. = kdo drva vozí. Štěp-
nička,

Dryf, gt. pl. slova drva. List, fil. 1894. 77.

Drychmat = spáti, Ve šviháčině. Brt. D.
II. 521.

Dryja, dreja = švanda. Han. Brt. D. II.
309.

Drýňati (ze sklenice) = popíjeti. Ve švi-
háčině. Brt. 1). II. 520.

Drzdéř, e, m., Desiderius. Us. u Plzně.
Ott, VIII. 59.

Drzkosť, drzlirosť. 1438. List. fil. 1895.
142.

Drzoun, a, m. = drzý člověk. Lerm. II. 13.

Drzý. O píiv. cť. Gb. H. ml. I. 64.

Drž, e, m., os. jm. Vz Drslav (3. dod.).

Držák, u, m. D. kartáčový na stroji elektr.
KP. VIII. 98.

Držata, y, m., os. jm. Vz Drslav (3. dod.).

Držba. Cf. Ott. VIII. 59.

Držek, žka. m., os. jm. Cf. Drslav (3. dod.).

Drželivě. Jest bytně a d. v svátosti. Chč.
Mik. 488.

Držen, žně, ť. = rukojeť. Oštěp s držní
zlacenou; Meč tasí, má d. z křišťálu. Kub.
Rol. 30., 114., 152.

Držení, possessio. Vz Držba v Ott. VIII. 59.

Držeti. O pův. a přehlas. slova tohoto vz
Gb. H. ml. I. 64., 101. — co: stav, úřad,
zákon. Chč. S. 109. — o čem. Kterak vy
držíte o tielu Krystovu. Chč. Mik. 412. Lidé
o nich drží (myslí). Lobk. 84. — Špatné trase
vz v Phľd. XII. 253.

Držiak, u, m. = držák. Má slabé d-ky
(útory, málo drží). Phľd. 1894. 315. Slov.

Držikraj, e, m., os. jm. u Kosmy. Cf. Ott.
VIII. 45.

Držimír, a, m., os. jm. u Kosmy. Cf. Ott.
VIII. 45.

Držovice. Je v D-cích (lapen v pasti).
Mor. Ces. 1. V. 418.

ds mění se v c: čadský — čacký, podsíň —
pocíň. Uš. Vz Gb. H. ml. L 407. V Sacké m.
v Sadské. V. Kal. 199. Vocaď, pocedlo (pod-