sedlo), cka z dska. Dšk. Jihč. I. 14.; v dc:
přědcě m. před sě, dvadceti m. dvadseti. Gb
H. ml. I. 491.

dsk mění se v dck: deky m. dsky. Gb. H.
ml. I. 480., V. Kal. 45.

Dska. Strč. skloň. Vz Gb. Km. -a. 12.
D. = prkno. Ev. vid. 91. Luc. 5. 19. (Mně.). —
D. zemské shořely 5./12. 1541. 0 jejich obno-
vení cf. Snm. 1. 523. im.

dš smíšeno v č: počev z podsev, pocit z pod-
šiti; raci z radši, felčar z Feldscherer. Gb. H.
ml. I. 407. Počev, svěčí mu, mlačí chlapec.
Dšk. Jihč. I. 14. Chučí z chudší. V Ohromecku.
List. fil. 1894. 278.

Dščivý, nově. deštivý. Krami. 37G. — Gb.
H. ml. I. 169.

Dščový, novč. deštivý. Pror. Jer. 3. 3. —
Gb. H. ml. I. 169.

Dštiavý = deštivý. Den. d. Háj. Herb.
XL b.

ďt, ď odsuto: veto z veďte, biete z hleďte,
pote z poďte. Dšk. Jihč. I. 17. — ďt mění se
na Zábř., Litov., Kon., Jevíc., Dač., Teleč.,
Jemnic, v jt: poďte — pojte, hleďte — hlejte
Ert. D. II. 128., 112., 278., 269. U Drahaii
se nemění: poďte. Ib. 101.

Dual. O d. v Háj. Herb, a V. Kal. vz
List. fil. 1894. 385. O d. ve spisech Husových
vz ib. 1893. 161, nn.

Dualin = třaskavina podobná dynamitu.
Vz Ott. VIII. 65.

Dualismus uznává duši a hmotu za dva
různé podklady. Vz Mus. 1894. 324. D. ve
filosofii, vz Ott. VIII. 65., v theologii, ib. 66.;
d. jako soustava vládní, ib. 67.; d. v hospo-
dářských účtech. Vz ib. 67.
Dualista, Svt, 21.

Dub. Cf. Ott. VIII. 68. nn. 0 pův. cf. Gb.
H. ml. I. 46. Suk, dub, buk (říkej rychle po
sobě). ČT. Tkč. Od dubu nelze chtíti leč po-
leno, (od lidí hrubých nic lepšího). Nár. list.
1894. č. 169. odp. feuill. S duba padlá žaloba =
neočekávaná, Phľd. 1894. 662. — Postavit
duba (postaviť se na hlavu). Phľd. 1894. 550.,
315.

Dubák, u, m. = hřib rostoucí pod duby.
Brt. D. II. 514.

z Dubé Ondř. Vz Vlč. Lit. 45.
Dubec Alex. Jar., 1863.—1888., čes. spis.
Vz Ott. VIII. 78.

Duben. Mokrý d. přináší dobrý rok; Na
mokrý d. přichází suchý červen; Bouřky
v dubnu zahánějí mrazy. Vek. Val. I. 162.
Dubenatý = sedlatý, popelatý (černý a
bílý). D. babuľka. Mor. Brt. I). II. 309.
Dubení, n. I), kůže, Vz Ott. VIII. 79.
Duběnky = druh hálek, jež působí různé
druhy žlabatek na dubových listech. Vz Ott.
VIII. 79.

Ďubkovatý = dolíěkomtý od neštovic.
Krok 1894. 98.

Dubnica, e, f., území v Nitře. Phľd. XII.
249.

Dubodiel, míst. jm. v Gemerskú. Phľd. XII.
249.

Dubosin, u, m. (duboazín) = jedovatý
alkaloid z rostliny duboísia myoporoides. Ott.
VIII. 90.

Dubov, a, m., potok v Nitransku. Phľd.
XII. 249.

Dubová, é, f., míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 178.

Dubovka, y, f. = dubovník, polyporus
ťroudosus. Vz Ott. VIII. 91.

Dubovo, a, n., území v Turci. Phľd. XII.
249.

Dúbrava, y, f., míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 178.

Dúbravina. Rkk. 7. Cf. Gb. Ruk. 566.

Dubravník, rostl. Cť. Ott. VIII. 93. Také
ještě rojovník, madrmačka, melissa off. Brt,
D. II. 505.

Ducák, a, m. = hlupák. Mor.

Ďučka, y, ť. = důlek na bradě, od ne-
štovic. Jevíc. Brt. D. II. 309.

Dud, dudek. Cť. Ott. VIII. 111. b. O pňv.
cf. Krok 1892. 305. Hra na dudka, Vz NZ.
III. 26.

Duda Ant., uar. 1820., učit. a spis. Vz
Ott. VIII. 109. - D. Ladisl., uar. 1856., proť.
a spis. Vz Ott. Vlil. 109.

Dudácká. Vz Zbrt. Tan. 217.
Dudačka, y, f., čes. tanec, Cť. Vz Ott,
Vlil. 110. Orchestr hrát jednu ze starých
d-ček. Neruda. (Krejč. Psych. 61.)
Dudák, a, m., čes. tanec, Cť. Ott. V111.110.
Dudek = drdol vlasů. Duť. 201. Zadní
vlasy v d. točiti. Chrud. NZ. III. 489. —
D. = peníz. Má dudky. Slov. Phľd. XII.
5ß. — D. — starodávný čepec valašský,
různobarvý, s pentlí. Brt. I). II. 465. — D.
pták: dužuč (Radostín), mutek (uh.). Brt, D.
II. 496. — D. = tlusté, zavalité děcko. Brt.
D. II. 309.

Dudík Běda, 1815. —1890., historiograf
mor. Vz Ott, VIII. 110.

Dudka, y, f. = malá šachtice, Duckel, f.
Sterz. I. 708. b.

Dudky, rostl., vz Zajíčky (3. dod.).
Dudlati = chléb v listech žmoliti; 2. =
dundati, z prsu ssáti. Brt. D. II. 309.

Dudy. Cf. Ott. VIII. 112. nn., Zbrt, Tan.
32. Sáně a dudy (výkřik obdivu)! ČT. Tkč. —
D. = národní tanec hanácký. Cf. Ott, VIII.
113. - D. = jisté rukávy ženských košil po-
čátkem tohoto století. NZ. IV. 304.

Dudych Jos., 1819. 1881., kněz a spis.
čes. Vz Ott. VIII. 113.
Duba. Cf. Ott. VIII. 119. nn. Má-li d.
oncc v dolinách, budou pluty (plískanice),
pakli na kopcích, budou časy (pěkné). Vck.
Val. I. 163. — D. = oblouk. Vysoká d.
(u saní z předu voje nad hlavou koně) zachy-
tila se za hradu (v kůlně). Phľd. 1895. 365.
Koník ťažko dýchajúc pod nízkou duhou. Ib.
304. (409.).

Duhoký. Míľa nie je široká, ale je d-ká
(dlouhá). Slov. Phľd. XII. 560.
Důhon. Cť. Ott. VII1. 122.
Duhovka, iris. Nedostatek d-ky, Anirie;
rozeklanosť d-ky, coloboma iridis; různoba-
revnosť d-ky, heterochromia iridis; pestroba-
revnosť d-ky, polychroinia iridis; běláčnosť
d-ky, albinoismus iridis; černěnka d-ky, nigri-
ties iridis; překrvení duhovky, hyperaemia
iridis; zánět syrovátečný d-ky, iritis serosa;
tvořivý zánět d-ky, iritis plastica; zánět ď-ky,
tvořivosyrovátečný, iritis seroplastica; hnisový
ánět d-ky, iritis purulenta s. parenchyma-