tosa; hlivový zánět d-ky, iritis gummosa;
hostcový zánět d-ky, iritis rheumatica; ka-
pavkový zánět d-ky, iritis sympathica; druhotný
zánět d-ky, iritis secundaria inducta; úpla-
vičný zánět d-ky, iritis diabetica; křeč d-ky,
hippus iridis; kolísání d-ky, iridodonosis, iris
tremulans; granulační nádory d-ky, granulo-
mata iridis; epidermoidon d-ky; kysty d-ky;
histoidní nádory d-ky; cizopasníci d-ky. Vz
Ott. VIII. 122.— 126.

Duhový. D. misky (zlaté mince malé,
keltické). Vz NZ. IV. 522. D. barvy: červená,
oranžová, žlutá, zelená, modrá, indichomodrá,
fialová.-

Duch. Cf. Ott. VIII. 128. O pův. slova cf.
Gb. H. ml. I. 86., Jag. Arch. XVI. 3., 4. Heft.
391. Letí, běží, ledva ducha popadá. Nov. Př.
646. — Aby se po té věci ptali tichým du-
chem. Arch. XII. 265. Aby (hospodyni fará-
řovu) tichým duchem (pokojně) z gruntů jeho
odkázali. 1566. L. posíl. II. 9. — D. Sv. Ott,
VIII. 150. Sv. Duch přinesl nám pytel much.
Duť. 244. O sv. Duchu do vody v kožuchu.
Us. — D. = dech. Dobrý d. v ústech. Háj.
Herb. 25. b. a j. Cf. List, fil. 1894. 206.

Ducha, y, f., eufem. = duše. Na mou
duchu! Cch. Leš. k. 63.

Duchař, e, m., os. jm. Cf. násl. Ducho-
slav.

Ducháček, čka, m., os. jm. Cf. násled.
Duchoslav.

Duehálek, lka, m., os. jm. Cf. násled.
Duchosłav.

Duchaň, ě, m., os. jm. Cf. násled. Ducho-
slav.

Duchánek, nka, m., os. jm. Cf. násled.
Duchoslav.

Duchek, chka,, m., os. jm. Cf. násled.
Duchoslav. — D. Vojt., 1824.—1882., lékař,
spis. Vz Ott. VIII. 131. — D. Front., nar.
1840., úřed. a spis. dramatický. Ib. 132.

Duchna, y, m., os. jm. Cf. následuj.
Duchoslav.

Duchník, a, m., os. jm. Cf. následuj.
Duchoslav.

Důchod. Cf. Ott. VIII. 135. nn.

Důchodek, dku, m., das Gefälle. Vz Ott,
VILI. 140.

Důchodkový. D. právo trestní. Vz Ott,
VIII. 137.; d. daň. Ib. 140.

Důchodní písař byl v XVI. stol. reviden-
tem obročí a účetních výkazů vůbec. Vz Muč.
Zás. 6.

Duchojemnosť, i, f. Ztk. 87. (3. vyd.).

Ducholově = dolose, lstně. D. učinil. Z.
kl. 36. b.

Duchoň, ě, m., vz násl. Duchoslav.

Duchoslav, a, m., os. jm.: Duchoň;
Doucha, Douchánek; Duchek, Ducháč, Du-
cháček, Duchálek, Duchaň, Duchánek, Duchna,
Dušek, Duška, Dušan, Dušánek, Dušta; Douša,
Doušan, Doušánek, Douše; Dousek?, Dusík?,
Duchník. Kbrl. Sp. 11., 13., 15. Cf. Ott, VIII.
128., Kotk. 17.

Duchovenství = náboženství. Chč,

Duchovní: knížata, křesťané, lavice, Ott.
VIII. 143., píseň, příbuzenství, řády, 144.,
statky, 146., stav. 147.

Duchovský Václ. Prok., 1717.— 1773., kněz
a histor. spis. Vz Ott. VIII. 150.

Ďuk. Je jako ďuk == tlustý a zdravý.
Kunšt. Brt, D. II. 309.

Dukát. Vz Ott. VIII. 153. nn.

Důkaz rozvedený, progressivní, synthetický,
přímý, nepřímý, kruhem, circulus vitiosus,
v řízení sporném, obviňovací či usvědčovací,
vývodní či obhajovací, úplný a neúplný. Vz
Ott. VIII. 155. nn., Krok 1896. 84.

Důkon, u, m., entelech. J. Durdík.

Duktor, u, m., z lat, = náčiní v knihti-
skařství čerň na válec roztěrací. Nár. list.
1894. č. 88. odp. feuill.

Důl. Vz v Ott.: Hornictví. — V důli =
dole. Tišn. Brt. D. II. 19. f.

Dulcian, u, m. = hudební nástroj v XVI.
stol. Mus. 1894. 235., Zbrt. Tan. 240. — D.,
vz Dolcian (3. dod.).

Dulcin, u, m., příbuzný saceharinu. Světz.
1894. 622.

Dulcit, u, m.: C₆H₁₄O₆ druh cukru bylin-
ného, Ott. VIII. 162., cukr čistě alkoholický.
Vstnk. III. 9.

Důležitě. Toho d. potřebuji. Kat, z Žer.
II. 149.

Důlňák, a, m., les ve Frýdecku. Vz Věst.
op. 1893. 7.

Dulovati. Cože duluješ po cudzích dvo-
roch (slídíš)? Slov. Phľd. XII. 207. (XIII. 485.).

Důložitý v čem. (Zlatnicí) d-tí v svém
řemesle. Kabt. 27.

Dům. Stavba domu (pověrečné obyčeje
při tom). Vz Zbrt, Pov. 155. Vysoký dom,
zle býva v ňom. Slov. Zátur. Co se v dumě
hodí, sôsedovi nepřepóščé. Mor. Čes. 1. V. 418.

Dumbrava, y, f., míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 178.

Dumek Jos., nar. 1844., hospod, spis. čes.
Vz Ott. VIII. 169.

Důmnění. Zlé d. — peklo horoucí. Vz
Čes. 1. V. 28. Malý pán, velké d. Nov. Př. 99.

Dumploch. Arch. XII. 419. (míra).

Důmysl. Cf. Ott. VIII. 174.

Dún, u, m. D. na rámě soukenickém: jedno
pole od sloupce ke sloupci; na rámě je 10
až 12 dúnů. Val. Brt. D. II. 309.

Ďun, a, m., území v Nitře. Phłd. XII. 423.

Duna (ďina) = duna. Phľd. 1893. 557.

Dunaj. Vz Ott. VIII. 174. nn.

Dunajec, jce, m., míst. jm. ve Spiši. Phľd.
XII. 75.

Dunajský Vavř. 1782.—1836. — D. Ladi-
slav, nar. 1822. Oba sochaři slováčtí. Vz Ott.
VIII. 184.

Dunčo. Bhr. Mrt. Z. 43. Z panského psa
stal sa obyčajný d. Slov. Phľd. 1893. 544.

Dunder, vz násl. Dundyr.

Dundr Jos., 1802.—1874., ées. spis. — D.
Vád. Jiří, 1811.—1872., čes. spis. — D. Vád.,
nar. 1817., spis. českopolský. — Vz Ott. VIII.
187. Cf. násl. Dundyr.

Dundyr, a, Dunder, dra, Dundr, a, m.,
báječná bytost lužic. Srbů. Vz Ott, VIII. 188.

Dunit, hornina. Cf. Ott, VIII. 190.

Dunovietr. Gb. H. ml. I. 353.

Dunovský Jan, nar. 1849., čes. spis. Vz
Ott. VIII. 192. b.

Dunúť. Ze by nedunuli za to znamenie.
Chč. Mik. 485.