Předchozí (72)  Strana:73  Další (74)
73
Dvůr. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 77.
Popis dvoru. Vz Brt. I). II. 436. Nemá na
dvoře, čím by psa uhodil (nic). Mor. Ces. 1.
V. 422.
, chyb. m. daj. Gb. H. ml. I. 138.
Dyavant, a, ni. = žirafa. Kabt. 35.
Dyby. Us. hl. na Mor., lépe: kdyby. Bl.
Gr. 264. Také v již. Čech. Vz Dšk. Jihč. I.
31., List. til. 1895. 433.
Dycko = dycky, vždycky. Dšk. Jihč. I. 28.
Dyeky. Poščal mu na d. Slez. Nov. Př. 637.
Dyckyn = dycky, vždycky. Dšk. Jihč. I.11.
Dyčky = dycky, vždy. U čes. Kruml., Zdar.
Brt. D. II. 210., 250.
Dyeukona, y, f. = panna (ve zvěrokruhu).
1440. List, fil. 1893. 391.
Dyhovka, y, f. = dyhová pila. Ott. VIII.
294.
Dýhový. D. list = tenký furnýr. Ott.
VIII. 294.
1.  Dych, u, m., o pův. slova cf. Gb. H.
ml. I. 76.
2.  Dych = dybych. U mor. Kruml. Brt.
D. II. 207., 251.
Dýchací přístroj, spirometr. Ott. VIII. 295.
Dychadlo, a, n. Cf. Ott. VIII. 295.
Dychánek = ozdoby krční pro paní
(křížky, srdíčka, jablíčka atd.). XVI. stol. Vz
Mus. Í893. 60., Wtr. Krj. I. 533. - D. = sví-
tek (pečivo velikonoční: uvaří se krupice, do
ní se natluče půl kopy vajec, přidá slaniny,
uzeného i telecího masa, koření a pak se to
upeče). Brn. Brt. D. II. 473.
Dýchání, n. Cf. Ott VIII. 296. nn.
Dýchati. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I.
86., 76.
Dychoľit = trochu dýchati. Brt. D. II. 310.
Dyje, e, f. = furnýr. Ott, VIII. 291.
Dykva, y, f. m. tykva. Gb. H. ml. I. 392.,
Brt. D. II. 64.
3.  Dýl = trámec otesaný. Brt. D. II. 432.
Dým. O pův. slova cf. Gb. H. ml. 1.18., 38.
Dým musí se snésti pro teplo. Bl. Gr. 313.
Co sa v dýme narodilo, len čmudom razí
(o nevzdělaném). Slov. Phľd. 1893. 699. Hned
byl v dýmě = ten tam. Brt. D. II. 310. Více
ohně, více dýmu, více lidí, více hříchů. Němc. -
D. = mech. Jemnice. Kovář má dejmy. Brt.
D. II. 267.
Dýmá, y, m., Dýmač, e, ni. = ohnivý muž,
obyč. bezhlavý, přebývá v lesích na bažinách
nebo v roklích. Ott,' VIII. 307. — D. = na-
vádět, popicliovač.
Nechoď k svv'in d-čuom a
šeptákuom. Arch. XIV. 336.
Dymadlo, a, n., vz Dmychadlo.
Dýmák, a, m., holubí "jm. ČT. Tkc. —
D., u, m., vz Tanec mor. (3. dod.).
Dýmařka, y, ť. = vlčák, Wolfsofen, m.
=-= nízká šachtová pec Vz Ott. VIII. 307.
Dýmati. 0 piv. slova cť. Gb. H. ml. I. 8 x
Dýmiti sa. Tam d-lo sa z aulov (kouřilo
se). Slov. Phľd. XII. 532.
Dýmní. Pro ti. páru něco udělati. Bl. Gr.
354.
Dymník. Príprava dymníkov stávala sa
nasledujúcim spôsobom: Na vrchoch a kop-
coch lesnatých vovolilo sa otvorené miesto,
ak možno na samom chlume kopca; tam na-
nosili kopu suchého raždia, s čerstvou čečinou
(jedlovými halúzkami) premiešaného; na vrch
kopy ale umiestili nabitý mažiar. Keď pod-
večer zotmilo sa dostatočným spôsobom, na
dané znamenie podpálil}' sa všetky k jednej
doline prislúchajúce dymníky. Z prvú pravda
nebolo nič iného videť, jako veliké dymové,
do povetria vystupujúce oblaky — z čoho po-
vstalo i meno dymníka — preto že čerstvá,
k raždine primiešaná čečina výbuch plameňa
zamedzovala, Keď ale ratolestky jedlové ho-
riacim raždím trochu preschly: vybúšil z kopy
všeobecný plameň a svietil široko ďaleko tak
dlho, dokým nerozpálil sa železný, na vrchu
kopy umiestený mažiar. Keď ale rozpálenie
kovu zasiahlo do ňútra: chytil sa pušný prach,
mažiar vybúšil a rozhodil ohnivú kopu, ktorý
buchot ozýval sa po vrchoch, jako jednotlivé
dvmníky doháraly a vystrelúvaly. (V Liptov,
stolici na Slov.) LObz. XVIII. 163. Šd.
Dymnivka, rostl. Cf. Ott. IX. 768.
Dymokury. Odkud mají jm. dle lidové
pověsti. Vz Čerň. Př. 29.
Dyn = den, lašsky. Gb. II. ml. I. 187.
Dynametr, u, m. = měritel síly. Ott. VIII.
309.
Dynamism-us, u, m. Cf. Ott, VIII. 309.
Dynamistika, y. f., Dynamistik, f. Sterz.
I. 733.
Dynamit, u, m. Cf. Ott. VIII. 310.
Dynamo, a, n. = dynamoelektrický stroj.
KP. VIII. 72. Parní stroj pohybuje d.; Energie
mechanická mění se dynamem v energii elek-
trickou. Ib. 19.
Dynamoelektrický stroj (dynamo). KP.
VIIL 83., 175., 67.
Dynamograf, u, m. = dynamometr. Ott.
VIII. 310.
Dynamologie, e, ť. — nauka o síle. Ott.
VIII. 310.
Dyndování, n. Na varhany budení a zpí-
vání v kostele praví daremné uší lektání a
d. kvatochvilné býti. Brož. Font. V. 462. Cf.
Dyndati.
Dynduše = jídlo z těsta a brambor pe-
čené. Mor. Hledík.
Dynch, u, m. = bílení. Pref. (Mus. 1894.
520.).
Dynovačka = pomlázka. Oestr. Mou.
(Böhm.) I. 442. (Sbtk.).
Dynovat někde = nečinně státi. Zďár. Brt.
D. II. 310.
Dýnový, Dünen-. D. písek (z místa na
místo přeťukovaný). Mtc. 1896. 233. Cf. Duny.
Dyrrhachium za Dyskrasie polož před
Dysenterie.
Dysaesthesis, řec. — nepříjemný pocit
chvění, který se šíří střídavě vzhůru a dolu
po končetinách. Vz Ott. VIII. 3L5.
Dysarthrie, e, f., řec, = dyslalie, porucha
mluvy. Vz Ott. VIII. 315.
Dysbulie, e, f., řec. — chorobní vada vale.
Vz Ott. VIII. 315.
Dysenterie. Cť. Ott. VIII. 315.
Dysfagie, e, f., řec, — stížené polykáni.
Ott. VIII. 317.
Dysfasie, e, f., řec. = stížené mluvení.
Ott. VIII. 317.
Dysfoilie, e, f., řec. = nečistý hlas. Ott.
VIII. 317.
Dysfrasie, e, f., řec. = dyslogie. Ott. VIII.
317.
Předchozí (72)  Strana:73  Další (74)