Fachtverd, u, m., dlouhý meč, z nem.
Fechtschwert. Hrš. Nach. I. 79.

Fait Eman., íiar. 1854., proť. a čes. spis.
Vz Ott. VIII. 1014.

Fajčiar. Cf. Fajčár, Phľd. 1898. 117.

Fajfka,. Fajfku a ženu je těžko vybrat.
Us. Ňár. list. 1894. č. 74. odp. feuill.

Fajka čertová, vz Tabák čertí, houba
(3. dod.).

Fajkoš, e, m. Phľd. 1895. 709.

Fajtka, y, f., jm. hrušky. ČT. Tkč.

Fak, u, m. = vak. VaťBrt. D. I. 63.

Fakan = usrané dítě, od fákati. Kotk. 63.

Faklada, y, f., Fackelzug, m. Dal mu
f-du. Slov. Phľd. 1894. 645.

Fakle = třísky, jimiž so v huti podpalo-
valo. Arch. XII. 430'.

Faktor = tlampač při stínání kohouta po
svatbě. Vykl. Svat. 120. = F. Front., nar.
1861., čes. chemik a spis. Vz Ott, VIII. 1016.

Fakultas, -tátu, m. = fakulta. ZI. Jg.
160. Cf. Universitär.

Falcovka, y, f. = druh cihly, tašky. Vz
Ott. VIII. 1026.

Fald. Ať těm (děvčatům) proženete faldy
(při tanci). Světz. 1893. 307. a,

Faldice, e, f. = faldová sukně. 1550.
Wtr. Krj. I. 551.

Falerování. Uhři dali se v utíkání, jim
v zvyklé f. (klamání). Lomn. (1620.).

Falilldiš, e, m. = nějaká látka. Sukna
f-šom obrúbená. Na Zvolen. Phľd. 1894. 254.

Falšéř mincí. XV. stol. Čel. Pr. m. II. 75.

Falšování. Vz Ott. VIII. 1038.

Faltis, a, m. F. Em., nar. 1847., čes. sklad.
Ott. IX. 4.

Faltys (Faltis) Jan, 1796.—1874., čes.
průmyslník. — F. Václ., nar. 1826., prof. a
spis. — Vz Ott. IX. 4.

Famejja, e, f. = familije, rodina. Slov.
Phľd. 1896. 129.

Famfír, u, m. = tenký španělský rapír. i
Dač. Prostopr. v 17. stol.

Famfrněti, m přisuto = ověsiti se fafr-
nochy, blázniti. Dšk. Jihč. I. 24.

Familija = vzdorovitost. Já z teba tu f-j u
vyženu! Rožnov. Brt. D. II. 514.

Famul-us, a, m. = universitní posluchač
ustanovený k posluze professora, Mtc. 1895.13.

Faň, adj. nesklonné a adv. z něm. fein.
To je faň člověk (hodný, spořádaný); Faň ti
to svedčí. Brt. D. II. 514.

Faňácký = výborný. F. chlapík, víno;
z něm. fein. Brt, D. II. 514.

Fanderlík Jos., nar. 1839. v Olom., po-
litik a advokát. Vz Ott. IX. 7.

Fanderštat, u, m. = hedvábná látka.
XV. stol. Wtr. Krj. I. 116.

Fanfarónsky. Vrabec vyzeral chvastúnsky,
f. Slov. Phľd. XII. 363.

Fanfrnoska, y, ť. Nár. list. 1894. č. 32.
odp.

Fanta Kašp., čes. lékař a spis. Vz Ott.
IX. 10.

Fantasie. Vz Ott. IX. 10.
Fantovní šašek. Bl., Wtr. Živ. c. 885.
Faradayin, u, m., v lučbě. Vz Ott. IX. 15.
Farář. Vz Ott. IX. 17. Farár straší peklom
a richtár palicou. Slov. Nov. Př. 339.

Farársky. Tvář f. přemýšlivá. Světz. 1895.
163.

Farhof, u, m., z Pfarrhof. Břez. Font. V.
405.

Farizeus (farisej), dle Bl. Gr. 183. lépe
než zákonník. Je prý to slovo židovské a uží-
vají ho i Řiekové i Latiníci; zákonník zna-
mená prý spíše v zákone učeného, yqauua-
teús.

Farkati = frkati, frčeti, schnurren. Kotk.
68.

Farmacet, u, m. z permacet, lék. Gern.
Př. 60.

Farmazen, u, m., z fr. francmac.on = svo-
bodný zednář. Cern.Př. 81.

Farnhab, u, m. Šat, nábytek, dobytek a
všelijaký jiný ť. 1672. Vést. opav. 1892. 9.

Farovati = farářovati (od fara). Wtr. Živ.
c. I. 264., 280., Wtr. St, nov. 227.

Farský Jos., 1826.—1889., čes. lithograf. —
F. Frant. nar. 1846., čes. chemik a řed. hospod,
školy.

Faska = podlouhlá bečice na sýr, sůl a p.,
vrchem otevřená. Brt. D. II. 514. Z něm. Fass.
Cf. Špižek (3. dod.).

Fasonovati, faconioren. Sterz. I. 872.

Fasonový, Fagon-. F. litina. Sterz. I. 872.

Fasse, c, f. = výkaz důchodu. Mtc. 1896.
223.

Fasuněk. Popis f-ňku vz v Brt. D. II. 445.

Faška. Pošli mi nějakou ťašku másla, Kat.
z Žer. 212. a j.

Fašnivý = vášnivý, lekavý, v v f. F. ko-
byla, Dšk. Jihč. I. 25.

Fáťal, u, m. = krov? Sňah padá, zem
bielym kryja f-lom. Slov. Phľd. 1895. 92.

Fatinkovať komu = lichotiti. Slov. Phľd.
XII. 392.

Fatkovat = odbývati. Práci f. Brt. D. II.
310.

Fatra, pohoří na Slov. Vz Pokr. Mrt. z. 8.,
Ott. IX. 41.

Faustus. Dá si sloužit jako F. na moři.
Ces. 1. V. 427.

Fayalit, u, m., minerál. Vz Ott. IX. 54.

Fazol. Vz Ott. IX. 55.

Fazolovica, e, f. = polévka z fazolí (bobů).
V. Klob. J. Hloušek.

Fazón. To vám je jeden f. (superlatív
zlého). U Čáčova, Phľd. 1894. 190.

Fazulka, y, f. Vyšívání na f-ku. NZ. IV.
225.

Fčela, y, f. = včela, v v f. Také mor. Brt,
D. I. 13., 63.

Fedrhonz, e, m. = laneknecht, poněvadž
nosili ohromné birety s valným peřím. XVI.
stol. Wtr. Krj. I. 597.

Fedro, a, n. = ozdoba skládající se z bo-
hatě vyšívaného, obyč. hedvábného šátku, který
jest na hůlce navěšený jednou stranou jako
prapor. Slov. Nár. list. 1896. č. 12. feuill.,
Mtc. 1896. 248.

Fedrovať sa, vz Přefedrovať sa (B. dod.).

Fedrovník. Dle BI. Gr. 323. vox inepta.

Féerie (téri, fr.) = druh hry výpravní,
jejíž námět vzat jest ze světa nadpřirozeného
í a fantastického. Vz Ott. IX. 63.

Féfara, vz Féfarka,
Féfka, vz Fajfka. Zábr. Brt. D. II. 310.