Feíiík rozletitý. Mus. 1894. 142. Brunátný
f. Arch. XIII. 482.

Féfra, y, f. = parádnice. Han. Brt. D. II.
310.

Feifar, a, m., os. jm., z Pfeifer. G-b. H.
ml. I. 150.

Feistmantel, tla, ni. F. Frant. — F. Karel,
1819.—1885., čes. geolog, hutní správce. —
F. Otakar, 1848.—1891., proť. a čes. geolog. —
Vz Ott. IX. 69. im.

Fejéar, a, m. = felčar. Sever. vých. Cech.
Oestr. Mon. (Böhm.). V. 495.

Feiknouti = fáknouti. Kotk. 90.

Feksirovat koho = týrati. Us. Cizí si.
Brt. D. II. 514.

Felba. Mantlík felbou podšitý. XVII. stol.
Wtr. Krj. I. 412.

Felbáb, a, m., z Feldwebel. Brt. D. II. 514.

Felbový. F. čepice. Wtr. Krj. I. 418. Vz
Felba.

Felin (Felinus) Adam, 1560.—1598., čes.
bratr a spis. — F. Jan, okolo 1600.—1662.,
čes. bratr a spis. Cf. Jir. Iiuk.

Felix. Odvozeniny vz v Kotk. 17.

Felláh, a, m. = aegyptský rolník. Vz Ott.
IX. 80.

Felsit. Cf. Ott. IX. 84.

Femberk. Hrnčířští tovariši pracovali na
f. Arch. XIV. 485.

Femoral, u, m., vz Stehenní (3. dod.).

Fena = žena. Fenám jsú vzali loktuše a
šlojíře. Půh. III. 561. — F., vz Brzda (3. dod.).

Fenacetin, u, m. = léčivý prostředek. Vz
Ott. IX. 87. b.

Fenakit, u, m., v luěbě. Vstnk. III. 326.

Fenanthren, u, m. = uhlovodík z dehtu
kamenouhelného. Vz Ott. IX. 87. b., Vstnk.
IV. 1.

Fenazin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. IV. 16.

Fendrich, d vsuto. Gb. H. ml. I. 408.

Fenchon, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. IV. 4.

Fenchylamin, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 4.

Fenolat, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 466.

Fenolftaleinanhydridanilin, u, m., v lu-
čbě. Vstnk. IV. 10.

Fenosa, y, ť., v lučbě. Vstnk. III. 467.

Fenykl. Vz Ott. IX. 329.

Fenylglyceran, u, m., v lučbě. Vstnk.
III. 456.

Fenylglykosid, u, m., v lučbě. Vstnk. IV.
22.

Fenylhydroxylamin, u, m., v luěbě.
Vstnk. IV. 15., III. 461.

Fenylhypersulfid, u, m., v lučbě. Vstnk.

III. 409.

Fenylnitramin, u, m., v lučbě. Vstnk.

IV. 3.

Fenylosírový. F. kyselina, Vstnk. III. 466.

Fenylurethan, v lučbě. Vz Ott. VIII. 819.

Feraxolin, u, m. = prostředek k čištění
skvrn. Nár. list. 1896. č. 175.

Ferialní. F. osady. Vz Ott. IX. 117.

Ferjenčík Sam. 1793.—1855., slov. spis. —
F. Mik. Štef., 1825.—1881., slov. spis. — Ott.
IX. 118.

Ferkule, e, f., z lat. fercula, původně ně-
jaký dar knězi při svatbě dávaný, později
vůbec jídlo, podnos. XVI. stol. Wtr. Živ. c.
562.

Ferman = sultánův rozkaz týkající se
i provincií. Vz Ott. IX. 119.

Fermeže či líčidla v XVI. stol. Wtr. Kri.
I. 368.

Ferratin, u, m., v luěbě. Exc.

Ferrikyanid. Vz Ott. IX. 133. (sloučenina
ferrikyanu s kovy).

Ferrikyanovodík, u, m. = kyselina ferri-
kyanovodíková. Ott. IX. 133.

Ferrokyanid, u, m. = sloučenina ferro-
kyanu s kovy. Vz Ott. IX. 134.

Ferrokyanovodík, u,m. = kyselina ferro-
kyanovodíková. Vz Ott. IX. 134.

Ferrotypie, e, f. = fotografování na ple-
chových deskách.

Feršman Václ., nar. 1853., prof. na hospod,
škole, spis. v oboru polního hospodářství. Vz
Ott. IX. 138.

Ferštat, forštat, firštat, u, m. = polou-
hedvábí, lat. friscalum, fritsalum. Wtr. Krj. I.
364. Cf. Fěrták (2. dod.).

Feřtat, u, m. = ferštat.

Feřtatový = ferštatový. Světz. 1893.

Fěrtoch, fěrtúšek (slov., dol.), fěrtóšek
(han.) = sváteční zástěra, Brt. D. II. 464.,
514. Kasanka do konce XV. stol., potom vy-
skytuje se více slovo fěrtuch. Wtr. Krj. I.
171. Fěrtoch = sukně (han.); obnošený dal se
do barvy a slul šorec; z tenkého plátna, vy-
leštěný slul sklehák, liščák, bliščák, šusťák
fěrtuch (lak). Brt. D. II. 464.

Ferule = žila, regiment rychtářský, právo
rychtářské. Vz Ott. IX. 140. a,

Ferus Jiří (Plachý). Cf. Mus. 1895. 318.

Ferzuchar, a, m. F. v huti, Probirer,
z něm. Versucher. XVI. stol. Cel. Pr. m. II.
1097. Vz násl. Frsuchar.

Fesl Mich. Jos., 1788.—1863., kněz a spis.
čes., prof. cír. dějepisu a kanou, práva. Vz
Ott. IX. 142.

Feš = švarný, švihácky. Mus. 1894. 160.

Fetišism-us, u, m. = ctění všech před-
mětů světa vnějšího živých i neživých, které
dříve oduševnený byly. Ott. IX. 147. a.

Feudalismus. Cf. Ott. IX. 148. nn.

Feuilleton (fejtón) = lístek. Vz Ott. IX.
153

Fiakr. Vz Ott. IX. 156.

Fiala. Kvetla jako Hala za jarního slu-
níčka. Šml. VII. 59. — Fialka psí = pod-
1éščka (uh.), podléška (val.), viola canina. Brt.
D. II. 508. — Fiala Jos., 1751.—1816., sklad.
čes. Vz Ott. IX. 156. b. — F. Jos., 1817.—1884.,
čes. zahrad, a spis. Vz Ott. IX. 157. a., Světz.
1869. — F. Eduard, čes. numism., spis. a za-
hradní inženýr. Ott. IX. 157. a. — F. Hubert,
nar. 1855., čes. filol. a prof. v Brně. Ib. 157. b.

Fialka Moric, šlechtic, rak. plukovník, čes.
spis., 1809.—1869. — F. Jindř., architekt a
inženýr, nar. 1855. — Vz Ott. IX. 157.—158. —
F. = hruška. CT. Tkč.

Fialovati = předpovídati (snad od Fialy,
předzvěstovatelepovětrnosti). Fialuje své straně
budoucnost. Nar. list. 1894. č. 55.

Fiasko udělati (od křehkosti láhví, flašek;
flaška, it. fiasco). Cf. Ott. IX. 158. b.

Fibich Zdeněk, nar. 1850., čes. sklad. Ott.
IX. 159. a.

Fibichova Betty, nar. 1846., čes. operní
zpěvačka, Vz Ott. IX. 162. a.