Garbírský. G. kalhoty (ze sprosté kůže).
Věst op. 1892. 28. Cf. Garbíř.

Garbovec, vce, m., děd. v abaujské sto-
lici. Phľd. 1895. 383.

Garda, y, f. = čes. národní tanec z r. 1848.
Ott. IX. 917.

Gardovák, a, m. = kůň gardisty. Vrch.
Tryz. 334.

Gargula = hanácký čepec svatební; čepec,
jejž nosí vdané ženy pod šátkem. Brt. D. II.
465.

Garnát. Vz Ott. IX. 923.

Gasa, y, f. = kassa. Mor. Krnml. Brt. D.
II. 209.

Gasometrie, e, f. = měření a určování
plynů. Ott. IX. 936.

Gasopyrion, a, n. (tachypyrion) = elek-
trické rozžehadlo. Ott. IX. 936.

Gastrilogie, e, f. = břichomluvectví. Ott.
IX. 945.

Gastroektomie, e, f., řec. = vyřezávání
části stěn žalúdkových. Vz Ott. IX. 945.

Gastrologie n. gastronomie, e, f.= theorie
umění kuchařského a jedlického. Vz Ott. IX.
946.

Gastropegie, e, f. = obrna žaludku. Ott.
IX. 947.

Gastrorhagie, e, f. = krvácení žaludku.
Ott. IX. 947.

Gastrorhoea, e, f. = dávení tekutiny ze
žaludku pocházející. Ott. IX. 948.

Gastroskopie, e, í. = ohledáni nitra ža-
ludku. Ott. IX. 948.

Gastrotomie, e, f. = řez žaludku. Ott.
IX. 948.

Gaťaľa = kdo chodí v gatích (plátěných).
Val. Brt. D. II. 312.

Gatice, pl., f. = nohavice. Laš. Brt. D.
II. 467. Cf. Gatě (3. dod.).

Gatoň, ě, f., jm. pole ve Spiši. Phľd. XII.
75., 423.

Gauč Jiří, 1733.—1806., čes. zpěvák. Ott,
IX. 955.

Gaudentius. Odvozeniny vz v Kotk. 18.

Gaval = kaval? Brt. D. II. 113.

Gavdžať = pištěti. Slov. Phľd. 1893. 637.

Gavial. Vz Ott. IX. 965.

Gavím v prvních dodatcích chybně, oprav
v: gavún. V druhých dodatcích správně gavún.

Gavotta, y, f. = druh. hudeb, skladby. G.
pro dvoje housle. Dhnl. exc.

Gávran, a, m. = havran. V Lohovci. Mtc.
XVIII. 244.

Gaylussit. Vz Ott. IX. 970.

Gáz = petrolej, si. cizí. Brt. D. II. 515.

Gazda. Mastný n. starý g. = bohatý. Slov.
Phľd. 1894. 440. — G. Vojt. Vz Ott. IX. 971.

Gazdina. Každá g. sama vie, ako jej v hrnci
vrie. Slov. Nov. Př. 275.

Gazdovati. Dobrý gazda pracuje, múdra
žena gazduje. Phľd. 1895. 187. — G-val od
tisíce ku stu. Nov. Př. 600.

Gazdovlivosť, i, f. = spořivost. Na g.
dievčete dáti. Phľd. 1895. 523.

Gazdovstvo, a, n. Pri g-stve aby čtyři
ruky mal. Slov. Phľd. XII. 163.

Gazdův. Od gazdových očí rozmáhá se
statek ovčí. Šariš. Phľd. 1895. 377.

Gázový. G. svetlo = plynové. Slov. Phľd.
1894. 606.

Gbel, z něm. Kübel, střlat. cupellus. Čerň.
Př. 72. — G. = studánka menší. Cf. Bližka
(3. dod.). Strakon. Čes. 1. V. 28.

Gbelezo, gwelico, kbelík, kbelyko, kwelczo.
Eml. Urb. 35., 36.

Gde, gdo, gdy = kde, kdo, kdy, také
v Cech. Dšk. Jihč. I. 29.

Gderý m. který ve střed. Cech. Mus. 1895.
182.

Gdule. Háj. Herb. 86. a, Kdule. Ib. 268. b.

Gebloň, ě, m. = svéhlavec. Jevíc. Brt. D.
II. 312.

Gebuľa = gebule. Slov. Phľd. 1893. 15.,
Brt. D. II. 312!

Gec! Citoslovce, kterým se pobízí tele.
V Chronici na Mor. List. fil. 1894. 75.

Gécal, a, m., vz Chrastěl (3. dod.).

Gecan, a, m., vz Chrastěl (3. dod.).

Geceľa = nedělní sukně. V Honte, Popis
vz Phľd. 1894. 311.

Gecelovce, ves v Gemer. Phľd. 1895. 389.

Gecgál, a, m., vz Chřástal (3. dod.).

Gecnouti = čapnouti. Jevíc. Brt. D. II.
312.

Géganice, e, f. = peřina. Ve šviháčině.
Brt, D. II. 521.

Gégavá = husa. Ve šviháčině. Brt, D. II.
521

Gehlenit, nerost. Vz Ott, IX. 988.

Geisslová Irma, nar. 1855., spis. Vz Ott.
IX. 993.

Geitler Leop. Vác, 1847.—1885. Cf. Vz
Ott. IX. 993.

Gejcal, a, m., vz násl. Chřástal.

Geko. Cf. Ott. IX. 997.

Gelatina = jemný bezbarvý klih. Vz Ott,
IX. 999.

Geleta. Také Slov. Phľd. 1893. 695.

Geltaše, z něm. Geldtasche. Mor. Nár. list.
1896. č. 210. feuill.

Gemba = huba, Podz sem, hleba, g. ho-
tová (nepečlivec). Šariš. Phľd. 1895. 377.

Gemer, a. m. = obec v Gemerskú. Phľd.
XII. 423.

Genec, nce, m. = sud, bečka. U Brezna
na Slov. Phľd. 1893. 304.

General. Uměla poroučeti jako g. a jazyk
měla jako břitvu. Smi. I. 148. — G. = roz-
kaz dávati svědomí. 1568. L. posíl. I. 12., 69.

Generator elektrický = prístroj, který
přivedenou mu energii určitého druhu pře-
měňuje v energii jiného druhu. Vz KP. VIII.
66. nn. G. hlavní = stroj, kterým se elektri-
cký proud vzbuzuje. KP. VIII. 383. Polymorfní
g. clekt. KP. Vlil. 105. nu. G. = pec n. kotel
sloužící k výrobě plynů. Vz Ott. IX. 1021.

Genitiv absolutní. Tehda připravených
všech, kteréž potřebné biechu na cestě, učinil
jest požehnání otci svému, tunc paratis omni-
bus. Té pak noci rozpálených jater rybích
zahnáno bude ďábelství, incenso jecore. Minulé
pak noci třetí přijmeš pannu, transacta nocte
tertia. XV. stol. List. til. 1894.111. — Kdy se
počalo užívati genitivu m. akkusativu u jmen
osob, zvířat (hada m. had). Vz Gb. lluk. 549.
Cf. o gt. Ott. IX. 1022., Brt. D. II. 286., Kla.
Skl. 58.—66. — Gt. m. dativu: Pôjdem ja do-
brých ľudí slúžiť. Dobš. III. 44. Cf. Pastr.
L. 53.

Gentiopikrin je glykosid. Vz Ott. X. 6. a.