Gradl = keprovaná látka lněná nebo ba-
vlnená, hustá, prostředně silná. Ott. X. 391.

Gradual, u, m. = zpírvník obsahující
v sobe mešní zpěvy. Wtr. Ziv. c. 98ô.

Grafikon - znázorněný jízdný rád želez-
ničný. Ott. X. 398.

Grafofon, u, m. = druh fonografu. Ott,
X. 398., KP. VIII. 382.

Grafochemie, e, f. Vz Ott. X. 398.

Grafologie, c, f. Vz Ott. X. 398.

Grafomanie, c, f., řec, Schreibsucht, ť.
N ár. list. 1895. č. 9. feuill.

Grafometr, u, m. Vz Ott. X. 399.

Grafotypie, e, f. = hotovení desk tiska-
cích. Ott, X. 400.

Grajciar, u, in. = krejcar. Lepší častý
g., ako neskorý zlatý. Slov. Nov. Př. 442.

Gramloň, ě, m. = kdo má gramle, nemo-
torné rucc. Dol. Brtch., Brt. D. II. 313. Vz
Gramľa,

Gramm = '/_l000 kilogrammu. Ott. X. 408.

Grammatický m. chromatický. G. harmo-
nika, Us. List. íi'l. 1894. 187.

Grammatikové. Vz Ott. X. 109.

Grammofon, u, m. = apparat zvukopisný.
Vz Ott, X. 410.

Gramotný, ľsaný jazyk není toliko pro
několik vyvolených, ale pro každého g-ho.
Mus. 1894. 1(50.

Gran, a, m. = chlapík? Slov. Nár. list.
1895. č. 330. odp. feuill.

Granalie, lií, f. = kousky stříbra, které
se z roztopeného stříbra litím ho do studené
vody utvořily. Z granum, zrno. Phľd. XII. 561.

Granát. Vz Ott. X. 417. Jeho oči jiskřily
se jako g-ty. Nár. list. 1894. č. 182. odp.
íeuill. — G. = druh -piva tmavého. Us.

Grandomania, e, f. = slavomam. Phľd.
1893. 577.

Graneček, čku, m., dříve = police na
mísy, talíře, nyní na knihy a jiné drobnosti.
ČT. Tkč.

Granulace, e, f. = zrnění. Slov. zdrav.
427.

Granulační tkáň. Vstnk. II. 503.

Granulom, u, m. Schb. Nád. 14.

Granulovaný. G. látka. Schb. Nád. 5.

Granulovati = stíženu býti granulací.
Cas. čes. lék. 1888. 53.

Graptolithický, řec. G. zrna. Vstnk. III.
387., II. 493. Vz Graptolithový.

Graptolitholog, a, m. Vstnk. III. 388.

Grasovka, y, ť. = vojenská ručnice. Vz
Ott, X. 434. a.

Gravura = rytina; každá bezbarvá re-
produkce vůbec. Ott. X. 442.

Grbál, u, m. = schnoucí strom. Brn. Brt.
D. II. 313.

Grbiansky = hrubě. (Tu literu) g. pro-
nuntiant, Bl. Gr. 350.

Gŕcati. Také slov. Mtc. XVIII. 205.

Gre m. kde, d v r. Třebíč. Brt. D. II. 224.

Gréda, y, f. = země, která před povodní
více méně jsouc chráněna na pole se vzdě-
lává, nebo pastvištěm bývá. Slov. Phľd. XII.
468.

Gréfina, y, f. = rýfa, gryfa (Brn.), žrď
(Kyj.) = spodní a svrchní čásť žebřin, podél
vozu; g. spodní a vrchní. Zlín. Brt. D. II. 443.

Grefka, y, f. Cf. Greta. Hotař nemá do

vinohradu jen na tři grefky jíti (leč by se
tam dále škoda nějaká stala). 1735. Mtc.

1893. 343.

Grefta, y, f., vz Greft. Brt, I). II. 440.

Gregariny == cizopasníci hl. členovcův a
červů. Vz Hlav. Obr/. 8. G. = jednobuněční
ústrojenci, zvi. třída mezi prvoky. Vz Ott. X.
452.

Gregor Frant. Ign., 1698.--1773., spis. Vz
Ott. X. 455.

Gregora Frant. Vz Ott. X. 455.

Gregoriades Domin., farář a spis., f 1770.
Vz Mus. 1895. 318.

Gregoriales = školní plat. 1597. Kutn.
šk, 62.

Gregorová Frant., spis., nar. 1850. Ott.
X. 1027.

Gregr Ed. a Jul. Vz Ott. X. 459. nn.

Grenadilový. G. dřevo (krásné, tvrdé,
velmi těžké a pevné, černé a červeně žilko-
vané z Madagaskaru atd., hodí se k truhlář-
ským pracím). Dhnl. exc.

Grendúš, Grendíš, e, m., vrch v Hon to.
Phľd. XII. 423.

Grenec, uce, m., z Gränzaufselier. Phľd.

XIII. 524.

Greneš = druh révy. Brt, D. II. 440.

Grešl Fr., gymn. řed. v Praze, spis. Vz
Ott. X. 472.

Grézl, pľacák (han.), obr.šiák (slov.) —
řasnatý límec rukávců, vyšívaný. Brt. D. II.
463.

Grgule = váleček z konopného plátna
sešitý, vycpaný koudelí, do čepce. Slov. Čes.

l. V. 65.

Griecpal, u, m., z něm. Griffpfahl. Phľd.

XIV. 615.

Grisna, y, ť. = griška, Phľd. 1895. 708.

Grison či huron, galietis, šelma kunovitá.
Ott. IX. 847.

Grmol, a, m. = kdo má temný hlas. Je-
víčko. Brt, D. II. 313.

Grna, ě, f. = kořalka. Brt, D. II. 486. —
G. = žena sedlákova. Ve šviháčině. Brt, D.

II. 520.

Gro m. kdo, d v r. Třebíč. Brt. D. II. 224.

Grobgrün, growgrin, u, m. = látka vlněná.
Wtr. Krj. I. 364.

Grof. Přechodí sa ako chudobný g. Slov.
Nov. Př. 553.

Groguet, vz předcház. Droget (3. dod.).

Grok, u, m. = krok. V Hontě. Phľd. 1895.
254.

Grolia, vz Gerľa (3. dod.).

Groš. G. český = 3 kr. n. 18 malých
peněz; g. tolský = 70 kr. či kopě míšen.;
g. polský (dudek, traer) = 7 kr. 1544. Sum.
I. 589. G. český původně asi 35 kr., počátkem
XVII. stol. 6 kr. G. český v XVII. stol. =
2 gr. míšen., kopa gr. míš. = 70 kr. rýnským
čili 1 zl. 10 kr. rýn. V XVIII. stol. měla
kopa gr. čes. cenu 2 zl. 20 kr. či 140 kr.
rýn. Cť. NZ. III. 144., 145. Pražské groše a
jejich díly (1300.—1547.). Naps. Jos. Smolík.

1894. Joachymsthalský groš = 22'/₂ gr. čes.
1530. Snm. I. 350. Cf. Vstnk. III. 489. nn.,
Ott. X. 521. nn. Dělati na jeden groš (spo-
lečně o zisk se děliti). Arch. XIV. 482. Ak
bol pri groši (jak měl g.). Phľd. 1895. 66.
Pět groši. Na Mor., místo grošů. Bl. Gr. 339.