Halasky = nějaká obuv. Chodit v h-kách.
Cas. 1896. 90. přfl.

Halasný. H. fena. Slad. Zen. 8.

Halas, e, m., vz násl. Havel.

Halaška, y, m., vz násl. Havel.

Halatý. H. šavulka = šátek z ovčí vlny.
Slez. Vest, opav. 1894. č. 4., 9. — H. =
polonahý. N. Město. Brt. D. II. 314.

Halboki = hluboký. Slov. PhPd. 1893. 431.

Halda, y, m., vz násl. Havel.

Haldamáš. Vrane (vrány) pij ó nad nim
(nemocným) h. Tvarožná. Hledík.

Hale oprav v: Háľe. Brt. D. II. 314.

Hálek, lka, m., vz násl. Havel a Kbrl.
Sp. 9. — H. Vítězsl. Vz Ott. X. 765.

Haleluja, rostl., vz Šabla (3. dod.).

Halena z horv. srb. haljina, Vz NZ. III.
403. H. nebo huna, huňka = župice, svrchní
šat valašský. Vek. Val. I. 29. H. hanácká,
slovenská. Vz Brt. D. II. 467. nn.

Haľenica = druh papuče, protože je
z též houně jako halena. Příbor. Brt, I). II.
469.

Haléř. 1528. Snm. I. 278. Na Slov. odpo-
ručovali někteří: ,babka', ale proti tomu psáno
v Phld. XII. 372. a odporučeno halier. Ne-
nechal na něm cti za halíř. Bl. Gr. 297. Cf.
o h. Ott. X. 768.

Haleš, os. jm., vz nasl. Havel.

Halík, Hálik, a, m., vz násl. Havel a
Kbrl. Sp. 9.

Hališ, e, m., vz násl. Havel.

Hálka. Vz Duběnka (3. dod.). II. smrková
(nádor). Vstnk. II. 571. Morfologická tvorba
hálek smrkových. Vz CA. Zrůd. 24. nn. Já
som tiež otvoril oči jako hálky. Phľd. 1895.
426.

Halkýř, e, m. Studánka s h-řem. Mor. Nár.
list. 1896. č. 107. feuill.

Halla, y, m., vz násl. Havel.

Hallucinace. Cf. Ott. X. 804.

Halmáíka na písmo (rychtářská). Chod.
NZ. III. 14.

Hálňa, vz Halná (hluché kamení). Phľd.
1893. 490.

Halogennitroparafin, u, m. Vstnk. III. 7.

Halokat = povykovati. Jevíc, Brt, D. II.
314.

Haloušek, ška, m., vz násl. Havel.

Halouška, y, m., vz násl. Havel.

Haloyati. Co še hasnuje, to še haluje
(dere). Šariš. Phľd. 1895. 186.

Haloxylin, třaskavina. Ott, X. 808.

Halspant, u, m., vz Halže (3. dod.).

Halšpan, u, m. = druh mouky. To je
jako h. proti vejražku. ČT. Tkč. H. = nějaké
obilí. XVIII. stol. NZ. IV. 103.

Haltýř = budka z trámu obyč. u vody.
N. město na Mor. Ces. 1. V. 179,

Haltýřník, a, m. H. při správě rybničně.
1748. NZ. III. 143., IV. 101.

Halupa, y, f. = chalupa. Ve Spiši. Phľd.

1893. 432.

Halušiti. Najprv začne h. Janko. Phľd.

1894. 465.

1. Haluška, y, m., vz násl. Havel.

2. Haluška = knedlík. H-ky na kvasni-
cích (kyslé); h. třené = noky. Příbor. Brt.
D. II. 473. Vie viacej ako h-ky jiesť. Slov.
Nov. Př. 523.

Haluz. Sám si podťal haluz pod sebou.
Nov. Př. 636. H. má toliko strom jehličnatý;
listnatý strom má konáry (val.), koně (sg.
kůň), han. Brt. D. II. 509. Vz Panoha (o.
dod). — Vyšívání na li. V Kunovicku. Vz NZ.
IV. 223.

Haluzice, dle Budějovice, obec na Slov.
Phľd. XII. 653.

Haluzka, vz Haluška (i dod.).

Halže = návěsek, dříve zápona (hrdelná),
halspant, čmuk, hrdelná obruč. Wtr. Krj. I.
540. nn. — H., vz Houžev (3. dod.).

Hamak, u, m. V snětích h-ků chci si
hověť, Vrch. Lingg. 95.

Hamala m. halama. Gb. H. ml. I. 548.

Hamár, a, m. = hubený kůň. Jevíčko.
Brt. D. H. 314.

Hamba m. hanba (n v ní) Gb. H. ml. I.
373.

Hambalek, lku, m. = příční trámec;
h-lka, pl., n. = přepažení nad odrem; prkna
v podkroví na příčných trámcích prostě na-
rovnaná. Chod. NZ. II. 569., IV. 209., III.
398.

Hambar. Dajte mechy (pytle) do môjho
h-ra. Phľd. 1894. 204.

Hambous. Kub. Hol. 99. a j.

Hamerník Jos. dr. 1818.—1887. Cf. Ott.
X. 819.

Hamfešt, vz Handfest, Ott. X. 820.

Hamižnosť. H-stí se chvěla, Vrch. Hol.
XXIII.—XXIX. 18.

Hamlíkov, a, m., ves na Mor. Mtc. 1896.
116.

Hammelhauf, a, m. = jalové ovce. NZ.
III. 412.

Hammerschmied Jan F. Vz Ott. X.

Hamonica, e, f. = lakotná žena. Žďár.
Brt. D. II. 314.

Hamoniti se s kým = hašteřiti se.
U Zleb. NZ. II. 696.; namáhati se. Kunšt.
Brt. D. II. 314.

Hamovati. Mám to víno před dvěma
svědky pro svědectví h. 1735. Mtc. 1893. 341.

Hampaláž, e, f. = ambalage. ČT. Tkč.

Hampasit, hampésovati se = lopotiti se.
Brt. D. II. 3J 4.

Hampéz, u, m. = pole na neúrodné stráni.
Brt. D. II. 314.

Hamplasit se = hampasit. Brt. D. II.
314.

Hampulka, y, f. z ampula, kostelní koflík.
Brt. D. II. 515.

Hamrazit se = potloukati se. Val. Brt.
D. II. 315.

Hamrovice (Gruň), kolonie ve Frýdecku.
Vest, opav. 1893. 7.

Hamršmíd Jos., kaplan v Praze, čes. spis.,
nar. 1850. Vz Ott. X. 832.

Hamulec, z Hemmholz. Cern. Př. 71.

Hamiis, a, m. = bídník. Chč. S. 225.

Han = ano. Mor. Brt.

1. Hana. H. za hanu, rána za ránu. Ces.

1. V. 28.

2. Hana, liána, vz násl. Jan. — H. m.
Anna, li přisuto. Dšk. Jihč. I. 33.

Hanácký. H. nářečí. Vz Brt. D. II. 7. —

II. svaďba = zelí a lirách; každé o sobě se vaří
a jí se lžíci toho a lžíci onoho nebo se to
smíchá. Val. Brt, D. II. 473.