104

hospod, spis. Vz ib. — II. Adolf, nar. 1835.,
prof. v Písku a básník. Vz ib. 264.

Hězda m. hvězda, v odsuto. Gb. H. ml.
I. 437.

Hezinka, y, f., vrch v Hontě. Phľd. XII.
423.

Hezky = honem. Jak pak se h. menoval
(když si někdo nemůže zpomněti). Brt. D. II.
316.

Hezký. Je hezká jako mák, jako z máku
květ. Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill. H-ká
je jak lusk a po lusku jako hrachovina
(prázdná, bez peněz n. i hloupá). Ib. č. 219.
odp. feuill. — H. = hodný. Brt. D. II. 515.

Hi m. i. Vz Dob. Dur. 149., 152. Hory by
skály, tobě hi všem. Gb. H. ml. I. 464.

hi-, hy-, ni. i-: híva (íva, jíva). Gb. II.
ml. I. 464.

Hiat, vz Ott. XI. 270. H. v chromečském
podřečí na Mor. Vz List. fil. 1894. 99. II. na
Slov. Cf. Pastr. L. 113.

Hidre, ete, n., vz Idre (3. dod.).

Hidro, a, n., vz Idre (3. dod.).

Hierarchie, e, f., strč. skloň, vz Gb. Km.
-a. 38. Vz o ní v Ott, XI. 275.

Hieroglyfy, vz Ott. XI. 276.

Híkanie, n. = divení-se: hi! Bude to h.
a ochkanie! Phľd. 1895. 154.

Hilarius litoměřický. Cf. Vlč. Lit. 227.,
277.

Hille Ferd., nar. 1841., čes. agronom a
spis. Vz Ott. XI. 292.

Hilmar Frant., 1803.— 1881., učit., lnul.
a spis. Vz Ott. XI. 293.

Hinác. Kompar. se opisuje positivem s pří-
slovcem hináč. Ten je h. hodné. Tišn. Brt.
D. II. 192.

Hinadema = jinde? Brn. Brt. D. II. 176.

Hinclík, a, m. = ras. Slov. Phľd. 1895.
256.

Hinde = hnidy, přesmýknutím. Drahany.
Brt. D. II. 102.

Hinduvá = jindy. Tišn. Brt. D. II. 198.

Hinedva = jindy. Tišn. Brt. D. II. 198.

Hint = niť, prosmýknutím. Drahany. Brt.
D. II. 102.

Hiný m. iný (jiný). Gb. II. ml. I. 464.

Hippograf, a, m., pták. Vrch. Hol. I. —VI.
147.

Hippurový. H. kyselina. Vz Ott. XI. 312.

Hippuryfenylfurzylen, u, m., v lučbě.
Vstnk. III. 13.

Hirnovce či Chyrnovce, obce v Gemeri.
Vz Phľd. XII. 156.

Hispanec, nce, m. = Hispan. Kub. Rol. 87.

Histoidní = proliferací povstalý. Vstnk.
III. 272.

Histologický, bistologisch. H. obraz. Vz
Vstnk. II. 572.

Histologie, e, f., z řec. = nauka o těles-
ných tkaních a jejich anatomických prvcích.
Vz Ott. XI. 323.

Historickoarchaeologický. H. stránka
věci. Mus. 1894. 526. a j.

Historickoprávní. H. stanovisko. Vlč.
Lit. 104.

Historism-us, u, m. = princip historičtý.
Hlasy z vých. Cech. 29./9. 1894.

Hišče = ještě. Tišn. Brt, D. II. 180., 198.

Hiščera = ještěrka, slov. iščerka, Tišn.
Brt. D. II. 180.

Hit = jíti. Tišn. O tvarech vz Brt. D. II.
195.

Híva, y, f. místo íva (jíva). Gb. H. ml. I.
464.

Hívia = jívové ratolesti. Chod. NZ. III. 398.

hk (chh) mění se v vlc (fk): lehký — levký.
Šb. D. 17. (domažl.), křehký — křevký (zlín-
sky). Brt, D. I. 15. — Gb. H. ml. I. 462.

hl; h přisuto: hlomoz m. lomoz, hlasička
m. lasička, Gb. H. ml. I. 465., hlávka m.
lávka, Dšk. Jihč. I. 35. — Z hl se h odsouvá:
tenle, lele m. hlehle, loch m. hloh, Gb. H.
ml. I. 466., luchej m. hluchý, mla m. mbla.
Dšk. Jihč. I. 32.

Hľa = hle, místy ľa. Gemer. Pastr. L. 149.

Hláč, ryba. Phľd. 1893. 540.

Hlad. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 34.,
80. — V hlade i pes psa jie. Slov. Zátur. A hla-
dem chutná suchý chléb. Vrch. Hol. XXXI.
37. Mám h., že bych cvrčky polykal; Len
tak omdlieva od hladu; ani nevidím od hladu.
Nov. Př. 569. O b. cf. Ott. XL 329.- H. =
lad, h přisuto. Pole leží hladem. ČT. Tkč.,
Dšk. Jihč. I. 35.

Hlaď = hladina. Nad ním h. se zavřela.
Krs. Moor. 98.

Hladák, u, m. = pluh, jehož kleče a splaz
byly samorostlé z jednoho kusu; dlabák, jehož
kleče byly ve spia zu zadlabané. Brt, D. II. 449.

Hładení, n. = ústroj hlavy nevěstiny a
družiček (hedvábné kytky). Brt, D. II. 465.

Hladík Kar., železniční spis. a odborník,
Ib31.—1895. Vz Ott. XI. 329. — H. Václ.,
nar. 1868., spis. Ib. 330.

Hladiti. K pravdě králi radil a nevěru
jemu hladil (zahlazoval, zavrhoval). XV. stol.
Mus. til. 1896. 184.

Hladkolící, glattwangitr. Čch. Otr. 23.

Hladký. Pes v srsti h. NZ. III. 522.

Hladňák, a, m., přítok Ostravice. A^rěst,
op. 1893. 7.

Hľaďnamne, hleďnamne, antirrhinum oron-
tium, rošt. Brt. D. II. 499., listera ovata. Mtc.
1895. 155.

Hladno. Vz Hladný. Jednému h., druhému
chladno. Phľd. 1895. 187.

Hladný. Hladný i chory (= černý, špatný)
chľieb chvaľi; Su-li hladný, nic po mně, su-li
sytý, enom ľežet. Mor. Čes. 1. V. 419., 421.
Hladný mo vždycky chlib na mysli; Hladný
se tři razy do roka naji: v krmaš, na štědrý
din a kěj se sviňa bije. Slez. Nov. Př. 192.,
194.

Hladověnka, y, f., rostl. Vz Bída (3. dod.).

Hladověti. H-la po lásce. Šml. VII 152.

Hladovíte něčeho žádati. Krist, 38. a,

Hladovitý = hubený; opak krmný. H.
svině. Sum. I. 377. Krmné i h-té kozy. Ib.
378., Arch. XIII. 257.

Hladový. H-ví vypovídají se z Nesyté přes
Lačnov do Obědovic. NZ. III. 228. H. jen
když se nají. Brt. D. II. 275.

Hladýš, laserpitium. Cf. Ott. XL 330.

Hlahol. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 34. —
H. = zpěvácký spolek v Praze. Vz Ott. XI.
330.

Hlaholice, vz Cyrillice (3. dod.), Ott. XL
332. nn.