105

Hlaholský. Památky h-ho písemnictví.
Naps. Fr. Pastrnek. Vz Mtc. 1894. 1. 93. nn.
Původ h-ho písma. Vz Mus. 1896. 282.

Hlanný m. hladný, d před n v n. Cf.
Chonník. Slov. Pastr. L. 145. Hvízda si jako
h. cigán. Phľd. XII. 559.

Hlapec, pce, m. = chlapec. Slov. Phľd.
1895. 629.

Hlář m. lhář, přesmykn. Chod. Gb. H. ml.
I. 544.

Hlas. O píiv. slova cf. Gb. H. ml. I. 34.,
84., Dob. Dur. 111. Výška Masu. Vz Gb. H.
ml. I. 585. Má h. jako dieravý hrniec. Slov.
Nov. Př. 610. Cf. o h. Ott. XI. 335.

Hlasitě. Doklady ze strč. vz v List. fil.
1895. 99.

Hláska. Trvání hlásek a slabik dle objek-
tivně míry. Vz List. fil. 1893. 257. nn. O h.
cf. Ott. XL 338. nu.

Hláskoslovný. H. a tvaroslovné zvlášt-
nosti Hájkova Herbáře (z r. 1562.) a Vele-
slavínova Kalendáře histor. (z r. 1578.). Vz
List. fil. 1894. 100. nn.

Hlasno. Jde tou cestou a rozpráva si
hlasno. Phľd. XIV. 205.

Hlasný. Ten pokyn hlasný strach mu na-
hual. Vrch. Rol. XXIIL—XXIX. 219.

Hlasovati = z okna do okna volati (ve
vězeních). Us. Nár. list. 1894. č. 30.

Hlava. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 34.
Léčení bolení hlavy. Vz Mtc. 1893. 146.,
XVIII. 211. Od toho má h. nebolí (o to se
nestarám). Phľd. 1894. 443. I pro tři sta do
hlavy (podivení)! ČT. Tkč. Tluč litavum
o šéenu (stěnu), učuješ hned' změnu; ale ni
na šéeně, aľe na kotrbě. Mor. Čes. 1. V. 419.
Hlavy koňské při obřadech. Vz Zbrt. Pov.
95. — H. = sídlo smyslů, paměti, rozumu.
Biednej hlavy i rozum biedny. Phľd. 1S93.
701. Ma hlavu v palirni (opilý). Slez. Nov.
Př. 599. Praviš, že ti v domě straší, ene hlava
se ti plaši. Slez. Ib. 575. Čerti vedia, na čom
hlavu láme (co zamýšlí). Phľd. XII. 705. Čo
hlava, to rozum. Ib. XIV. 442. Kdažto sě
hlava ztrudi, tu zemdlejí všickni údi. Alx.
V. Kdyžto nemáhá hlava, ve všech udiech
statka nenie. Dal C. 17. 30. Kdyžť hlava ne-
duží, ve všechť údech nebývá statka. Št. N.
52. 31. Leteť dakomu k hlave (nedáti mu
pokoje, domŕzať o dačo). Phľd. 1894. 550.
Mať mnoho (koho) na hlave (na starosti). Ib.
549. — H. = člověk. Daň z hlavy platila se
na Poděbradsku již v XVII. stol. NZ. III.
218. — H. řezačky (koryta jejího) = přední
čásť. Brt. D. II. 451. H. štoly. 1469. Čel. Pr.
m. II. 28. — H. v technologii: křížová, ný-
tová, ojniční, v přádelnictví, stěžni, šroubová,
zapuštěná. Cf. Ott. XL 344. nn.

Hłaváč = tuhýk obec. V Lehovci. Mtc.
XVIII. 243. — H. ryba, gobius, Vz Ott. X.
233., XI. 316. — H., scabiosa, rostl. Vz Ott.
XI. 346. — H. = Němec. Ve šviháčině. Brt.
D. II. 520.

Hlaváček, čku, m., adoriis vernalis, rostl.
Léčení jím. Vz Vck. Val. I. 155. Cf. Ohníček
(3. dod.), Ott. XL 347.

Hlavačka, y, ť. = hlavatka (sekera). Ott.
XL 318.

Hlavačky = konope hlavaté. Brt. D. II.
422.

Hlaváň, vz Hlaváč. Phľd. XII. 418.

Hlavatičný. H. semeno. Snm. I. 376., 377.

Hlavatka kroužkovaná. Vz Ott. VII. 591.,
592.

Hlavatý = umíněný, svéhlavý. Phľd. 1894.
577. — H. Václ., katech, a spis. v Praze. Vz
Ott. XL 348.

Hlaveň. O puv. slova cf. Gb. H. ml. I. 34.
O h. cf. Ott. XI. 348.

Hlavěnka, y, f., rostl. Vz Svalník (3. dod.).

Hlavice sedla = čelo. Wtr. Krj. I. 290.

Hlavička = jídlo. Husí krev se rozmíchá
s mlékem, přidají se do ní rozsekaná játra,
koření, česnek, cibule a krupice. To se upeče
a jmenuje h. Na Zďársku. Nár. list. 1894. č.
128. odp. feuill. Cf. Brt. D. II. 478. (nádivka,
velikou, jídlo). — H. houby. Vz Houba
(3. dod.). — H. = podzemní peň révy. Brt.
D. II. 440.

Hlavina. Semeno lněné očistí se od hlaviu
(plev). NZ. II. 562.

Hlavinka Alois, nar. 1852., kněz a spis.
Vz Ott, XL 349.

Hlávka m. lávka, li přisuto. Dšk. Jihč.
I. 35. U Dačic. Brt. D. II. 279. — II. = to-
bolka na lnu. Třebíč. Brt. D. II. 509. — H.
Jos., nar. 1831., stavit, rada, t. č. předseda
České akad. cis. Františka Jos. pro vědy, slo-
vesnosť a umění atd. Vz Ott. XI. 349.

Hlavně = hrdelně, k smrti, capitaliter.
Kterú těmto ludem vinu dáváš, ež je mučíš
h.V Kat. 3060. — List. fil. 1894. 72.

Hlavněný. H. semeno. 1450. Hrš. Nach.
I. 430.

Hlavník, u, m. =- hoblík. Ott. XI. 351.

Hlavnomestský. H. život (v hlavním
městě obvyklý), mládež (lil. města). Slov.
Phľd. 1892. 604., 1894. 650.

Hlavokryt = klobouk (žertem). Nár. list.
1893. č. 293.

Hlavomútny. II. víno. Phľd. 1894. 572.

Hlavonožei (měkkýši). Vz Ott. XI. 352.

Hlavuška, y, f., rostl. Vz Svalník (3. dod.).

Hlavý m. lhavý, přesmykn. Chod. Gb. H.
ml. I. 544.

Hlavybôl, u, m. = bolení hlavy. Slov.
Phľd. XII. 268., 1896. 184.

Hláza a žláza. O pův. obou vz Gb. H.
ml. I. 518.

Hláze kompar. od hladce. Bl. Gr. 82.

Hlazení kůže. Vz KP. VI. 675. — H., vz
Huadění (3. dod.).

Hłb, u, m. = hłúb, košťál. Brt. D. II. 816.

Hlboká, é, f., potok v Gemeri, Phľd. XII.
249., osada tamtéž. Ib. 1895. 351.

Hlbokomysľne sa zadumať. Phľd. 1894.
734.

Hlbokoumný. H. Turzo. Phľd. 1894. 651.

Hlboký = hluboký. Slov. Pastr. L. 6-3.

Hle připojené k zájmenu ten a k příslov-
cím: tak, tu, tam v nár. písních. Vz Kla.
Sklad. 151.

Hlébka, y, f. = hloubka. Meziříč. Brt.
D. II. 205.

Hledač, e, m. = druh dalekohledu. Ott.
XL 357.

Hledati, strč. hladati. Gb. H. ml. I. 105.
Máti jeho a bratři hledali jeho mluviti k němu.
Ev. vid. 48. Mat. 12. 46. (Mnč.)- Čeho kdo
hledá, teho najde. Slez. Nov. Př. 126.



	105

	Hlaholský. Památky h-ho písemnictví. Naps. Fr. Pastrnek. Vz Mtc. 1894. 1. 93. nn. Původ h-ho písma. Vz Mus. 1896. 282. Hlanný m. hladný, d před n v n. Cf. Chonník. Slov. Pastr. L. 145. Hvízda si jako h. cigán. Phľd. XII. 559. Hlapec, pce, m. = chlapec. Slov. Phľd. 1895. 629. Hlář m. lhář, přesmykn. Chod. Gb. H. ml. I. 544. Hlas. O píiv. slova cf. Gb. H. ml. I. 34., 84., Dob. Dur. 111. Výška Masu. Vz Gb. H. ml. I. 585. Má h. jako dieravý hrniec. Slov. Nov. Př. 610. Cf. o h. Ott. XI. 335. Hlasitě. Doklady ze strč. vz v List. fil. 1895. 99. Hláska. Trvání hlásek a slabik dle objek- tivně míry. Vz List. fil. 1893. 257. nn. O h. cf. Ott. XL 338. nu. Hláskoslovný. H. a tvaroslovné zvlášt- nosti Hájkova Herbáře (z r. 1562.) a Vele- slavínova Kalendáře histor. (z r. 1578.). Vz List. fil. 1894. 100. nn. Hlasno. Jde tou cestou a rozpráva si hlasno. Phľd. XIV. 205. Hlasný. Ten pokyn hlasný strach mu na- hual. Vrch. Rol. XXIIL—XXIX. 219. Hlasovati = z okna do okna volati (ve vězeních). Us. Nár. list. 1894. č. 30. Hlava. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 34. Léčení bolení hlavy. Vz Mtc. 1893. 146., XVIII. 211. Od toho má h. nebolí (o to se nestarám). Phľd. 1894. 443. I pro tři sta do hlavy (podivení)! ČT. Tkč. Tluč litavum o šéenu (stěnu), učuješ hned' změnu; ale ni na šéeně, aľe na kotrbě. Mor. Čes. 1. V. 419. Hlavy koňské při obřadech. Vz Zbrt. Pov. 95. — H. = sídlo smyslů, paměti, rozumu. Biednej hlavy i rozum biedny. Phľd. 1S93. 701. Ma hlavu v palirni (opilý). Slez. Nov. Př. 599. Praviš, že ti v domě straší, ene hlava se ti plaši. Slez. Ib. 575. Čerti vedia, na čom hlavu láme (co zamýšlí). Phľd. XII. 705. Čo hlava, to rozum. Ib. XIV. 442. Kdažto sě hlava ztrudi, tu zemdlejí všickni údi. Alx. V. Kdyžto nemáhá hlava, ve všech udiech statka nenie. Dal C. 17. 30. Kdyžť hlava ne- duží, ve všechť údech nebývá statka. Št. N. 52. 31. Leteť dakomu k hlave (nedáti mu pokoje, domŕzať o dačo). Phľd. 1894. 550. Mať mnoho (koho) na hlave (na starosti). Ib. 549. — H. = člověk. Daň z hlavy platila se na Poděbradsku již v XVII. stol. NZ. III. 218. — H. řezačky (koryta jejího) = přední čásť. Brt. D. II. 451. H. štoly. 1469. Čel. Pr. m. II. 28. — H. v technologii: křížová, ný- tová, ojniční, v přádelnictví, stěžni, šroubová, zapuštěná. Cf. Ott. XL 344. nn. Hłaváč = tuhýk obec. V Lehovci. Mtc. XVIII. 243. — H. ryba, gobius, Vz Ott. X. 233., XI. 316. — H., scabiosa, rostl. Vz Ott. XI. 346. — H. = Němec. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520. Hlaváček, čku, m., adoriis vernalis, rostl. Léčení jím. Vz Vck. Val. I. 155. Cf. Ohníček (3. dod.), Ott. XL 347. Hlavačka, y, ť. = hlavatka (sekera). Ott. XL 318. Hlavačky = konope hlavaté. Brt. D. II. 422.	Hlaváň, vz Hlaváč. Phľd. XII. 418. Hlavatičný. H. semeno. Snm. I. 376., 377. Hlavatka kroužkovaná. Vz Ott. VII. 591., 592. Hlavatý = umíněný, svéhlavý. Phľd. 1894. 577. — H. Václ., katech, a spis. v Praze. Vz Ott. XL 348. Hlaveň. O puv. slova cf. Gb. H. ml. I. 34. O h. cf. Ott. XI. 348. Hlavěnka, y, f., rostl. Vz Svalník (3. dod.). Hlavice sedla = čelo. Wtr. Krj. I. 290. Hlavička = jídlo. Husí krev se rozmíchá s mlékem, přidají se do ní rozsekaná játra, koření, česnek, cibule a krupice. To se upeče a jmenuje h. Na Zďársku. Nár. list. 1894. č. 128. odp. feuill. Cf. Brt. D. II. 478. (nádivka, velikou, jídlo). — H. houby. Vz Houba (3. dod.). — H. = podzemní peň révy. Brt. D. II. 440. Hlavina. Semeno lněné očistí se od hlaviu (plev). NZ. II. 562. Hlavinka Alois, nar. 1852., kněz a spis. Vz Ott, XL 349. Hlávka m. lávka, li přisuto. Dšk. Jihč. I. 35. U Dačic. Brt. D. II. 279. — II. = to- bolka na lnu. Třebíč. Brt. D. II. 509. — H. Jos., nar. 1831., stavit, rada, t. č. předseda České akad. cis. Františka Jos. pro vědy, slo- vesnosť a umění atd. Vz Ott. XI. 349. Hlavně = hrdelně, k smrti, capitaliter. Kterú těmto ludem vinu dáváš, ež je mučíš h.V Kat. 3060. — List. fil. 1894. 72. Hlavněný. H. semeno. 1450. Hrš. Nach. I. 430. Hlavník, u, m. =- hoblík. Ott. XI. 351. Hlavnomestský. H. život (v hlavním městě obvyklý), mládež (lil. města). Slov. Phľd. 1892. 604., 1894. 650. Hlavokryt = klobouk (žertem). Nár. list. 1893. č. 293. Hlavomútny. II. víno. Phľd. 1894. 572. Hlavonožei (měkkýši). Vz Ott. XI. 352. Hlavuška, y, f., rostl. Vz Svalník (3. dod.). Hlavý m. lhavý, přesmykn. Chod. Gb. H. ml. I. 544. Hlavybôl, u, m. = bolení hlavy. Slov. Phľd. XII. 268., 1896. 184. Hláza a žláza. O pův. obou vz Gb. H. ml. I. 518. Hláze kompar. od hladce. Bl. Gr. 82. Hlazení kůže. Vz KP. VI. 675. — H., vz Huadění (3. dod.). Hłb, u, m. = hłúb, košťál. Brt. D. II. 816. Hlboká, é, f., potok v Gemeri, Phľd. XII. 249., osada tamtéž. Ib. 1895. 351. Hlbokomysľne sa zadumať. Phľd. 1894. 734. Hlbokoumný. H. Turzo. Phľd. 1894. 651. Hlboký = hluboký. Slov. Pastr. L. 6-3. Hle připojené k zájmenu ten a k příslov- cím: tak, tu, tam v nár. písních. Vz Kla. Sklad. 151. Hlébka, y, f. = hloubka. Meziříč. Brt. D. II. 205. Hledač, e, m. = druh dalekohledu. Ott. XL 357. Hledati, strč. hladati. Gb. H. ml. I. 105. Máti jeho a bratři hledali jeho mluviti k němu. Ev. vid. 48. Mat. 12. 46. (Mnč.)- Čeho kdo hledá, teho najde. Slez. Nov. Př. 126.