106

Hleděti. Hledí co kotě devátýho dne, co
pečený vrabec. Bl. Gr. 295. Hledí jak hrom
do potoka (do buku, do dubu). Slez. Nov.
Př. 576. Hledí císařovi z kraja (o šilhavém).
Mor. Os. 1. V. 419. Hľedí toho, jako pes
postu. Ib.

Hledíček, čku, m. = humuličky, eufrasia
off., rostl. Brt. D. II. 502.

Hleďnamne, vz Hľaďnamne (3. dod.).

Hlemaždiť = bíti. Slov. Phľd. 1894. 745.

Hlemýžď. Vz Ott. XI. 358.

Hlen. H. potoku = bláto, Schlamm, m.
Phľd. 1893. 609. - O h. (hnisu) cf. Ott. XI.
358.

Hlená, é, f., potok v Zemplíně. Phľd. XII.
249.

Hľep, u, m. = chléb. Phľd. 1895. 629.

Hles. Smutný h. Vrch. Rol. I.—VI. 17.
Tiše jdou, že není slyšet h. Len. 85.

Hlesnouti. O pův. slova cf. Gb. II. ml.
I. 84.

Hlib, u, m. Ležaného hliba nikto nejid.
Šariš. Phľd. 1895. 377. Cf. Zohabiti (3. dod.).

Hlídkovati. Nár. list. 1894. č. 92. odp.

Hliňák, vz Hlinák, a, m. Arch. XII. 441.

Hlíněnáč, e, m. = hliněný hrnec. Duf.
151.

Hliněný. O h. zboží cf. Ott. XI. 363.

1. Hliník. Výroba li-ku. Vz KP. VIII. 234.

2. Hliník, a, m., obec v Tekově. Phľd.
XII. 249. — H., potok ve Frýdecku. Věst.
op. 1893. 7.

Hlinka, y, f., trať ve Frýdecku. Věst. op.
1894. č. 4. 20. - O h. cf. Ott. XI. 364.

Hlinky, údolí ve Frýdecku. Věst, opav.
1893. 7.

Hlinoviště. NZ. III. 569.

Hlínová, é, f., les a trať ve Frýdecku.
Věst. op. 1893. 7.

Hlinožrout, a, m. = člověk pracovitý,
kdo zemi pořád přehrabává, aby ji zúrodnil.
Nár. list. 1894. č. 155. odp. feuill.

Hlinsko. Smutná je cesta do Hlinská nebo
do Písku (do hrobu). Oorn. Př. 21.

Hlíst, Hlístové oblí. Vz Ott. VIII. 630. a,
Zapuzování hlíst (na Slov.). Vz Mtc, XVIII.
211., Phľd. XII. 565., Zbrt, Pov. 95. O h. cf.
Ott. XI. 366. nn. - Hlísty sčijá. Brt, D. II.
487.

Hlísteřný. H. zelina (tanacetum vulgare)
vyhání hlístý. Mtc. 1894. 19.

Hlístek, stka, m. H. řepní, hetorodera,
malý červík. Vz Ott, XI. 243.

Hlistník, a, m., les, potok a trať ve Frý-
decku. Věst. opav. 1893. 7.

Hlistník, n, m. = zeměžluč. Brt, D. II.
502. Léčení h-kem na Val. Vz Vck. Val. I.
155.

Hlístosloví, u., Eingeweidewürmorlelire,
Helminthologie. Sterz. I. 1234.

Hliva, y, f., airaricus ostreatus, houba,
Strážnice, Brt. D. II. 511.

Hlivěti. Obyvatelia hliveli v hrubej neve-
domosti. Slov. Phľd. XII. 513. (547.).

Hlíza. Od hlízy na hrdle den svůj zavřel
(umřel). Břez. Font. V. 481.

Hloouti koho čím. Hlobnul ju pori-
skom (udeřil). Phľd. XII. 686.

Hloboký m. hluboký. Vz Stejnění samo-
hlásek. Gb. II. ml. I. 287.

Hlodnouti = loknouti, uhoditi, d vsuto a
přesmykn. Dšk. Jihč. I. 16., 48.

Hlohovec, vrch v Nitransku. Phľd. 1893.
466.

Hlohový. H. mléč, vz Celigana (3. dod.).

Hlôk, u, m. = místo v zahradě, kam
voda stéká. Brt. D. II. 439.

Hlomoz m. lomoz, h přisuto. Dšk. Jihč.
I. 35.

Hlomozí, n. = vařené sušené ovoce. Hcr-
špice u Slav. Rous.

Hlop = chlap. Slov. Phľd. 1893. 433. Jaký
hlop, taký snop; Nit ten h., co bije, ale ten,
co tríme. Phľd. 1895. 187., 377.

Hlošina, y, f. Cf. Ott, VIII. 474. a,

Hlošinovitý. H. rostliny. Vz Ott. VIII.
474. a.

Hloub. O pův. slova vz Gb. H. ml. I. 46. —
Cf. Hlub.

Hloubě m. hlouběji. Háj. Herb. 157. a,

Hloubkoměr, Bathometer. Sterz. I. 397. b.

Hloubkoměřství,n., Bathometrie, f. Sterz.
I. 397. b.

Hloupátko, a, n. = hlupec. Slow. 91.

Hloupost. H. a lehkověrnosť sedají na
jednom kři; S h-stí a pýchou je těžko chy-
titi se za pasy. Šml. VIL 178., 156.

Hloupý. Vz Mad'an, Maďar (2. dod.). H.
jak Jurovy boty. Mor. Nár. list. 1896. č. 186.
Hloupý jako bulík, jako troup, jako střevo,
jako bota, jako pytel. Nov. Př. 566. Hlupeho
po smichu poznať. Slez. Ib. 215. Jak maju
hlupi penize, to maju kramaři jermok. Slez.
Ib. 216. Co je hlupému po rozumu? Mor. Ces.
1. V. 419. Hloupých lidí netřeba síti, sami se
rodí. Šml. VII. 31.

Hloutati = hltati. Kotk. 98.

Hložina, y, f. = hloží. Phľd. 1895. 4.

Hltati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 63.

Hlúb, vz Hloub. Komu sa ako ľúbi; komu
kapusta, komu hlúby (košťály. Každému se
líbí něco jiného). Slov. Zátur.

Hlubký = hluboký. H. bádání. Slad. Žen.
20. V svém srdci hlubou rýhu ukazuje. Boušk.
79. Hlubým příkopem byl obehnán. Vrch. Rol.
XVII.—XXII. 71.

Hluboce. Doklady z strč. vz v List, fil.
1895. 94.

Hluboklenutý. H. tůně. Zvič. Milt. 17.

Hluboko. Doklady z strč. vz v List. fil.
1895. 94.

Hluboký, ého, m., údolí a potok ve Frý-
decku. Vz Věst, op. 1893. 7.

Hlubomořský. H. výzkum. Mus. 1895.
272.

Hlubotiny, pl., f., les ve Frýdecku. Věst,
op. 1893. 7.

Hlubý = hluboký. H. doly. Kub. Rol. 87.

Hłuchaňa, ě, f. = hluchá nemoc, tyfus
(uh.). Brt. D. II. 487.

Hluchanda, y, f. = hospoda v Litomyšl.,
z, vl. locanda. Sloula dříve: ,U zeleného stro-
mu, locanda al albergo verde. Čern. Př. 49.

Hlucho. Tancovali na h. = bez muziky.
Slov. Phľd. XII. 560.

Hluchota. Léčení h-ty. (na Slov.). Vz Mtc.
XVIII. 213., Duf. 31.

Hluchý. Drží jako h. dvere (kto niečo drží
bez rozumnosti). Phľd. XII. 253. Má hluché
tédeň (neslyší rozkazu). Mor. Čes. 1. V. 419.