111

Horčičná, é, f., vz Rmenec (3. dod.).

Horčík. Výroba horčíku. Cf. KP. VIII. 234.

Hordeola kožní. Vstnk. II. 569.

Hoře. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 80.
Acf mý hoře, mý hoře! Dle BI. Gr. 179. za-
staralá frase starých bab.

Horec, rce, m. = horák. Slov. Phl'd. XII.
533.

Hořec. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 80.
Vz o něm v Ott. X. 5. a. H. v strč. léčení.
Vz Zbrt. Pov. 62.

Horečnatý. H. choroba. Vstnk. III. 473.

Hořejní, j vsuto. Gb. H. ml. I. 534.

Hořekovati. O pův. slova cf. Gb. H. ml.
I. 80.

Horenský. Práva h-ská při městě Bzenci
na Mor. 1558. Vz Mtc. 1893. 335. nn.

Horenos, a, m. = kdo má hore nosom
dierky, kdo je pyšný. To je h. Phl'd. 1894.
257.

Horepácem. H. utíkala. Brt. D. II. 242.

Hořeti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 80. —
od čeho. Horím od hanby. Phl'd. 1892. 590. —
Kde hoří, tam se musí ulévať (říkají pijáci,
kteří kouří). Us. Nár. list. 1894. č. 74. feuill.

Horeviďjek, u, m. Phľd. 1895. 443.

Horeznačky. Prevracal sa h. Phľd. XII.
356., XIV. 375. Vz Horeznak.

Horeznak sa svalil. Phľd. XII. 652.

Hořínek, nka, m. = ryba. ČT. Tkč.

Hořinkajst, u, m. = hořčičný olej. Mor.
Duť. 23.

Horizont, u, m. Nesmíš hned ztratiti h.
(hlavu). Ig. Herrmann.

Hořko, adv. H. zaplakala, Sš. P. 530. H.
přesycen rozkošemi. Lerm. II. 56.

Horko-ťažko. H. (nesnadno) ju roztĺkol.
Slov. Phľd. 1893. 482. Pristavili h. rebrík. Ib.
1896. 260.

Horký. Vz Gb. H. ml. I. 342., 80.

Hořký. Vz Gb. H. ml. I. 343., 80. H.
houba = nejedlá. Tkč. H. sůl, epsomit. Vz
Ott. VIII. 687. a. To je hořký (pálený) ko-
stelník ! Nov. Př. 652.

Horkýže sa ti pristavija (koně) na vyho-
renej tráve (bodejť se ti...). Phľd. 1895. 311.
Však ste pri tých čbánkach len nesúdili? H.
nie. Ib. 309.

Horlitelství. Náboženské h. Arch. XIV.
325.

Hormě = hormo. Št. Mus. 37. Cf. Gb. H.
ml. I. 344.

Hormy. H. milosti. Št. Ř. 225.

Horná Súča, míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 376.

Horňaves, vsi, f., místo v Tekovsku. Phľd.
XIV. 61.

Horné Lovčice, místo na Slov. Phľd. XII.
376.

Hornoměstský. Vek. Val. I. 78.

Hornozemec. Pbľd. XII. 332.

Horologista, y, m., znalec horologia, Wtr.
St, Pŕ. 164.

Horopis. H. Európy. Vz Ott. VIII. 857.

Horská, é, f., trať vo Frýdecku. Vést, op.
1893. 8.

Horský. H. dědek (strašidlo. Krakonoš?).
U Zel. .Brodu. NZ. III. 32. H. brána v Praze
(proti Žižkovu). Cel. Pr. m. I. 431., 743.

Horšila, y, f. = Voršila, v v h, není-li h
přídechem. Dšk. Jihč. I. 25.

Horšiti se v čem na kom. Vyrozuměl
z psaní, v čem se lid na kaplaních horš. 1566.
L. posíl. II. 20.

Horšlivo. Bylo h. se dívati. Wtr. St. nov. 35.

Horúčka, y. f. = horečka, tyfus. Slov.
Phľd. XII. 276. H. = typlms abdominalis.
Léčení ho na Slov. Vz Mtc, XVIII. 208. —
H. = triaška, zimnice. Phľd. 1894. 377.

Horudatý. Phľd. 1893. 496.

Hory Kutny. Na Horách Kutnách. 1614.
Kutn. šk. 141. a všude tam.

Horyl, u, m., honba. Val., laš. Vz Zabina
(3. dod.).

Horymír. V VI. 341. u Horymír má býti
Horův pseudonym H. Vinařovský m. Viua-
řický. Prof. Hora v Plzni.

Horyston, u, m. = potok v Nitře. Phľd.
XII. 423.

Horzúti (obléci) v. horzoblieci. Gemer.
Phľd. 1895. 438.

Hosati = klusati. U Zleb. NZ. II. 696.

Hoscina. Kedz bys posol na h-nu, vom
se šebu tanistrinu. Slov. Phľd. 1895. 377.

Hospánek, nku, m., z něm. Halsband
= stužka do vlasů. Dšk. Jihč. I. 6. H. = čer-
vená sametová pentle za mužským kloboukem.
U Plzně. Škar. 16., NZ. III. 46.

Hospod, hospod. O strč. skloň, vz Gb.
Km. -i. 26.

Hospoda. Kde je co jíst, tam dobře vlízt;
kde je co dělat, tam se schovat a z hospody
nechodit, dokud lirajou. Výkl. Svat, 17.

Hospodář. Kdož u jiného dělá a sám svého
zanedbává, není dobrý h. a škodu vezme;
Když h. doma, hned čeládka pilněji dělá;
Když čeládka nezřízená a hospodářství ne-
poklidné, znamení jest nepilné hospodyně
i li-ře. Bl. Gr. 308., 310., 317.

Hospodářiček = diblík, bůžek. 1554. Vz
Zbrt, Pov. 157., NZ. III. 432. nu.

Hospodařiti. Již tu seď a hospodařuj.
Arch XIV. 71. — jak : z plna do plna (bez
dluhů, s výdělkem), z prázdna do prázdna
(z bídy do nouze). Nár. list, 1895. č. 64 odp.
Ženská musí h. od niti a sirky. Mor. Čes. 1.
V. 419.

Hospodářsky. S něčím h. vůkol jíti (ho-
spodařiti). Arch. XII. 259.

Hospodářský. H. budovy, nářadí na Mor.
Vz Brt, D. II. 436., 442. H. pověry. Vz Vck.
Val. I. 144., Mtc. 1895. 347.

Hospodářství. Vz předcház. Hospodář.
Dobře h. stojí, kde se žena muže bojí. NZ.
IV. 195. — H. = hospitalitas. Dle Bl. Gr.
178. špatně m. ochotnost, prívetivosť a p.

Hospodský. H-ští vypovídají se z Krčmy
přes Hostivít do Hotovic, NZ. III. 229.

Hospodyně. Vz předcház. Hospodář. Ho-
spodyně čini pilne čeledíny; H. čisto hospo-
dářství chysto, robi ale gazda v hnoji, s jeho
stotkem dobře stoji. Slez. Nov. Př. 379., 394.

Hospředovice, zaniklá ves na Mor. Mtc.
1896. 117.

Hosť. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 20.
O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 4., 33. O skloň,
na Chromecku vz List. til. 1894. 273. Na Kro-
měříž, a v okolí. Vz Brt. D. II. 22. Cf. Dob.
Dur. 385., 387. Nězvaní hostě pod pecom se-