112

davaju. Mor. Ces. 1. V. 410. Nevolaných ho-
stí za dvere sádžu. Phľd. XII. 721. II. ne-
zvaný jako hrách nemastný (= je nemilý);
Spadne-li nůž a zabodne se, přijdou hosté.
Tkč. II. = déšť. Večerní h. nerád odchodí.
Phľd. 1894. 196.

Hostajnov m. Hostýn. Gb. Kuk. 566.

Hostec = různé vyraženiny na těle. H.
suchý = podagra. H. mokrý obyč. = scro-
phulosis. H. v očích. Vz Mtc. 1894. 335., Vstnk.
III. 475.

Hostěnice = hostinec. H. u Sladkých
v Praze. Wtr. St. nov. 124. (38.).

Hostina. Raz do roka i v pekle h. bývá,
třebas je dávno doskami zabité. Slov. Zátur.
Cf. Hoscina (3. dod.), Zabíjačka (3. dod.). Ne-
najdeš dědiny, co by v ni nebyly hostiny.
Mor. Cos. 1. V. 419.

Hostinnice. Neb nebieše miesta v h-ci.
Ev. olom. V jiných biblích: v hospodo.

Hostinný = cizí. H. vojsko. Machb. 11. 38.

Hostinský Petr Záboj = Kellner, básník.
List. til. 1894. 421.

Hostiti. Že se mnozí města hostí (zhošťují)
a- prázdny činí (z města se stěhují). 1538.
Čel. Pr. m. I. 376.

Hostně. Rúd. 38. a. (List, fil. 1895. 104.)

Hosťovská (síň = síň pro hosti), Gast-
zimmer. Slov. Phľd. XII. 750., 1895. 115., 405.,
1896. 68.

Hostpříd, a, m., z něm. Gottfried. Čerň.
Př. 28.

Hoščičný = hostcový. H. rány. Vck. Val. I.
115.

Hotař. Zpráva h-řům (bzeneckým), kterak
v svém povolání chovati se mají. 10 článků.
Vz Mtc, 1893. 337.

Hotovati. Království nebeské, jenž jest
vám hotováno. Leg. o 10.000. ryt. Jinde: při-
praviti. Cť. Uhotovati.

Hotově. Dobo se h. stalo, že by ... Brt.
D. II. 285. Debeste h. nějakó škodu měli
= na krásně. Záp. Mor. Brt. D. II. 318.

Hotovo. Chodí na h-vo do Brna (na jisto,
nosí do jistých domů mléko a j.). Brt. D. II.
318.

Hotový peníz. Zavírej měšec, a když budeš
platiti h-mi, budouť lidé víc a spíš věřiti. Bl.
Gr. 306. Jsme živi na hotový peníz. 1631. Kat.
z Zor. 7. Aby (tolik) na h-vých penězích dali.
1530. Snm. I. 405.

Houba. Ze země vyrůstá stopka (hłúbek,
sněť, nožka), na stopce leží klobouk (čepička,
hlavička). Brt. D. II. 510. Houby na Mor.
Vz ib. 510. Ještě´s byl na hubách (pásl jsi
houby). Nov. Př. 638.

Houbařka, y, ť. = žena sbírající a pro-
dávající houby. Us.

Houbory = zakrslé švestky. Dšk. Jihč. I.
34.

Houbovník či podkorník. H-ci, endomy-
chidae, brouci. Vz Ott. VIII. 605.

Houfrkem m. ouprkem. U Kr. Hradce.
Čerň. Př. 93.

Houkálek. Vz Duť. 313.

Houpati. Labutě houply (skočily) do ryb-
níka. Kld. III. 81. Pes houpl (skočil) na obra.
Ib. IV. 509. a j.

Houpává = tanec. Vz Tanec čes. (3. dod.).

Houpavý. H. luňák. Ott. VIII. 477. a.

Houpor, u, m. = Bachor na švestkách.
Dšk. Jihč. I. 34.

Hourezky = ouřezky, uříznuté boty. Dšk.
Jihč. I. 10.

House. O tvarech cf. Gb. ,H. ml. I. 126.

Housenka z: vousenka. Čerň. Př. 52.

Houska. H. másla. Kat. z Žer. 279. a j.

Housko, Huško, Huse, zaniklá ves na Mor.
Mtc. 1896. 117.

Houslák, a, m. == hudec, kdo hraje na
housle. U Plzně. Škar. 30.

Housle. O strč. skloň, vz Gb. Km. -i. 19.
H. v strč. a ve všech slovan. nářečích, jest
tedy zajisté ze strslov. a nikoli z němčiny.
Mus. fil. I. 226. H. původně hudební nástroj
se strunami vůbec. Zbrt, Tan. 25. nn. Bůh
li. jich radosti v pláč obrátil; A tak obráceny
jsou h. pláče v radosť. Břez. Font. V. 361.,
388.

Housti pův. = hráti na strunové nástroje.
Vz Zbrt, Tan. 20. H. místo hráti pokládáno
od M. červenky (ve stredov.) za šeredné a
zavržené. Zbrt, Tan. 23. Aj ten naveky len
svoje hudie; Po tme hudol a po vidné tan-
coval. Slov. Nov. Př. 550., 538.

Houšť. O strč. skloň, vz Gb. Km. -a. 25.

Houština = husté vlasy. Přihladil si še-
divou h-nu. Světz. 1893. 391.

Houvad = ovad, h přisuto. Dšk. Jihč. I.
34. Vz Hovad.

Houvar, u, m. = ouvar, malá lučina, Ji
přisuto. Dšk. Jihč. I. 34.

Houvjetka, y, f. = silná tyč, kterou se
zatahuje řetěz, jímž se ve voze svazují klády
a p. Jemnice. Brt. D. II. 318.

Houžeň, rod palem, desmoncus. Vz Ott.
VIL 383.

Houžev. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I.
46., 82. Húžev (St, Hrozen.), hůžva (val., slov.),
húžba (dol.), hałža (laš.) = železný kruh
u pluhu, do něhož se zřídel navléká. Brt. D.
II. 447. Cf. Hóžba (3. dod.).

Hovad, a, m. = ovad, h přisuto. Gb. II.
ml. I. 464. Cť. předcház. Houvad. Dle List.
fil. 1896. 159. není h přisuto, nýbrž analogické
dle hovado.

Hovadní. Na h. hlavu daň uložiti. Snm.
I. 256.

Hovadný. H. život. Chč. Mik. 461.

Hovado. Vyšla rada z velikého h-da (špat-
ná). Slez. Nov. Př. 570.

Hovedzina = hovězina. Phľd. 1895. 628.

Hověnice. Dále bude uhlířská chatrč s mi-
lířem, nahoře koliba s pajtou a h-cí. NZ. IV.
160.

Hověti = sustinere, někde se držeti. Got.
gaveihan, benedicere. Gb. H. ml. 1.458. O tva-
rech cf. Mus. 1896. 251. Již třmi dny hoví,
ani má co jísti. Ev. seit. 30. Marc. 8. 2. (Muč.).

Hovija, e, f. Dyž si ľehne v nedělu od-
peledňa na pec, to je celá jeho h. (hovění
si). Val. Brt. D. II. 318.

Hovítek, vz Úvitek (3. dod.).

Hovjadina = hovězina. Phľd. 1895. 628.

Hovjazí = hovězí. Slez. NZ. IV. 447.

Hovnivál. H-la darmo ťaháš na růžu. Phľd.
1895 469.

Hovnivár, a, m. Král = pasák, který,
když se z jara dobytek po prvé na pastvu