113

vyhání, první na pastvu dobytek vyhnal; kdo
poslední, byl h-rem. U Náchoda. NZ. III. 8.

Hovorja, e, m., os. jm. u Kosmy.

Hózky. Záp. Mor. Vz Pekélko (3. dod).

Hôznica, e, f., území v Trenčínsku. Vz
Phľd. XII. 423.

Hóžba, y, f. = houžev. V Morkovicích. Brt.
D. II. 64. Vz nahoře Houžev.

hp m. p: hpanna m. panna. Gb. H. ml. I.
465.

Hpanna = panna. AlxB. M. 6. 19. a j.
Vz předcház. hp.

hr. Z hr se h odsouvá: rtan m. hrtan, rách
m hrách, Gb. H. ml. I. 466., rouda m. hrou-
da, rana m. hrana atd. Dšk. Jihč. I. 32. Cť.
List. fil. 1895. 430. K r se h přisouvá: hrzáti
m. rzáti, hrys m. rys atd. Gb. H. nd. I. 464. —
Z hř se h odsouvá: řmot, řeblo, říbě m. hřmot,
hřeblo, hříbě, Gb. H. ml. I. 466., pořeb, řešit
m. pohřeb, hřešit. Dšk. Jihč. I. 32. K ř se
h přisouvá: hřemen, hřešato m. řemen, řešato.
Gb. H. ml. I. 464.

Hr! Dělá všecko jenom hr, hr (= nakvap,
leda bylo)! Us. Šd.

Hra. H. pohanská na oslavu mrtvých u sta-
rých Čechů. Vz Zbrt. Poy. 17. Hry při pro-
sebních průvodech, na oslavu svatých. Vz ib.
135., 42. Co dostaneš při hře, to ti čert zas
vydře. Mor. Čes. 1 V. 419.

Hrab, a, m., území v Novohradsku na Slov.
Phľd. XII. 250.

Hrabati. O původu slova cf. Gb. H. ml.
I. 83. Kura hřebe, hřebala. Brušp. Hledíková.
Hrabaj vtedy, koj schně. Slez. Nov. Př. 263.

Hrabě. On je h., žena hrabice a děti hra-
bišťata (o sprostém). ČT. Tkč.

Hrábě, střhněm. grâvis. Gb. II. ml. I. 441.
Holka jako h. suchá. Na Žďársku. Nár. list.
1894. č. 219. odp. feuill.

Hraběcí studánka n Opatova na Mor. Mtc.
1893. 265.

Hrabelňák, u, m., vz Hřib (3. dod.).

Hraběnka, druh hrušky. ČT. Tkč.

Hrabí. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 44.
nn. H. hradecké (hrabě). Půh. III. 415. —
H. = lesík u Zámrsk na Mor. Mtc. 1895. 25.

Hrabice. Popis h-ce. Vz Brt. D. II. 452.
H. = rohatina na šaty. Ib. 436.

Hrabička, y, f. = štírovník, květina. ČT.
Tkč.

Hrabičov, a, m., míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 376.

Hrabina, y, f., trať u Dobré ve Frýdecku.
Věst. op. 1893. 8. — H., clematis vitalba,
rostl. Mtc, 1895. 350.

Hrabinka, y, f. = hraběnka. V. Kal. 20.,
Arch. XIII. 163.

Hrabiny, pl., f., míst, jm. na Slov. Phľd.
XII. 376.

Hrabkati = hrabati. Phľd. 1895. 2.

Hrable. Přišly naň husté h. (špatně po-
chodil). Slov. Nov. Př. 635.

Hřablo, a, n. = hřeblo. Šb. D. 21.

Hrabovec, vce, m. = voják. Ve šviháčině.
Brt. D. II. 521.

Hráč. Hráči se vypovídají z Kratochvíl
přes Pohranov do Ztratova. NZ. III. 229.

Hračák, a, m., rybník ve Frýdecku. Věst.
op. 1893. 8.

Hračala, louka ve Frýdecku. Věst. op.
1893. 8.

Hračany m. Hradčany (dč v č). Gb. II.
ml. 1. 407.

Hračka-plačka; Z hračky bývají plačky.
Nov. Př. 145.

Hračkový. II. nápad, název (= hračkou
vzniklý). Phľd. XII. 371.

Hrad. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 32.
Cť. Budovati (3. dod.). Staré hrady, hrádky
a hradiska na mor. Slov. Vz NZ. 111. 555. nn.

Hrada = hrada. Slov. Kapustná h. (= zá-
hon). Phľd. XII. 709.

Hřada. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 53.
O strč. skloň, a přehlasovaných tvarech vz
ib. 105. a Gb. Kin. -a. 10. H. = ro.št, respa
(laš.) = podélní trám podpírající příční trámy.
Brt. D. 11. 434. — H. v kurníku posud slov.
a val., jinde říkají: řad: jíti na řady, seděti
řadem. Brt. D. II. 512.

Hradba, y, ť. Na Chod. slova plot nemřijí,
užívají slova hradba. NZ. IV. 319.

Hrádek, castellum. Ev. vid. 68., seit. 34.
a j. Cf. předcház. Hrad. — H., přítok Ostra-
vice. Věst, op. 1893. 8.

Hradiště. O Hradištích cf. NZ. III. 472.,
Phľd. XII. 250.

Hradná, é, f., obec v Nitře. Phľd. XII. 250.

Hradník, a, m., při zámku. 1748. NZ. III.
143.

Hrádok, dku, m., vrch ve Zvolenskú. Phľd.
XII. 250.

Hradová (lid říká Radová), kopec ve Frý-
decku. Věst, op. 1893. 8.

Hradský. Pod hradský soud náleželi lidé
z dědin knížecích. Pras. Těš. 79. Žáci hrad-
ští = studenti při škole zámecké na Hradě
pražském. Wtr. Krj. I. 69.

Hradzjel (St. Hrozen.), plužisko == hřídel
pluhu. Brt, D. II. 448.

Hrách, stslov. grachb.. Gb. II. ml. I. 32.
Kdy h. síti a co činiti, aby ho mušky neka-
zily. Vz NZ. III. 526. Prase hrachem do
chlívka se vodí (házením, ukazováním mu
hrachu). Cf. Bl. Gr. 303. Vlčí h., astragalus.
Brt. D. II. 500. — H. = broky. Tvrdý h. za-
jícům do srsti házeti. Kld. 111. 71. — H. a
kroupy = tanec, Zbrt. Tan. 191.

Hrachová Týníce = Hrochův Týnec, Cern.
Př. 32.

Hrachovičný, ého, m., přítok Ostravice.
Vést. op. 1893. 8.

Hrachovinka = druh prolamovaných vý-
šivek, čes. 1. V. 227. Vyšívání na h-ky. Vz
NZ. IV. 227., II. 737.

Hrachovinkovati = dělati hrachovlnky.
Vz předcház. Čes. 1. V. 227., 225.

Hrachoviště = poloha v Poděbr. NZ. III.
520.

Hrachovkovitý. 11. mlžové. Mtc. 1895.91.

Hrachovo, a, n., míst. jm. v Gemersku.
Phľd. 1894. 61.

Hrachůvka, vz Hrachovka.

Hrajsemnou, os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Hranec m. ranec. Dšk. Jihč. I. 35.

Hranice, mě. na Mor. Je z Hranic, no-
stojí za nic. Nov. Př. 489.

Hraničná, é, f., trať ve Frýdecku. Věst,
opav. 1894. č. 4. 20.