114

Hraničilík, a, m., potok ve Frýdecku.
Vest. op. 1893. 8

Hraničný. H-čnú vodu svedl (po hranici
tekoucí), Pňh. IV. 267.

Hranitkář, e, ni. = hranitel kamenů, Fa-
cettensclmeider, m. Sterz. I. 870.

Hranka. Na malej hranke veľa prehral.
Phľd. 1894. 442.

Hranostaj. O pův. slova cf. Gh. II. ml. I. 32.

Hranostajník. Cf. Ott. X. 902.

Hranostý m. hranostaj, -stej. Lact. 287.
(Gb.).

Hraný. H. dluh (ze hry). 1469. Cel. Pr.
m. II. 1105.

Hratec. Mtc. 1895. 157.

Hráti, hraji, imper. hraj; hrám, imper. hrej.
Vz Gb. H. iní. I. 1B5. Ilraj — vyhraj, hraj —
přehraj (taká je hra). Slov. Phľd. 1894. 442.—
komu. Ten jí hrál = nadával. Us. — co
(kdy). Při svatebních hostinách přední místo
hraje kalym (dary a výbava. Chybně m.: přední
věcí bývá k. a p.). Fait. 84. Plyny hrály dů-
ležitou úlohu (m. byly důležity, nabyly veliké
důležitosti a p.). Ib. 25. — jak. Hrálo to do
hněda. Kojet. a j. Brt. D. II. 57. — sa, ihrať
sa = baviti se. Phľd. 1893. 58.

Hřáti, hříti. O tvarech cf. Gb. H. ml. I.
40., 100.

Hrátka. Jíti na hrátku. Ces. 1. V. 30. Vz
Hrátky.

Hráz, hrázka = bidlo. Napíchnou ji (smrť)
na velkou hráz. U Náchoda. Čes. 1. V. 185.

Hráza, y, f. = chebzík, křenka (Měřín),
syringa vulg., rostl. Brt. D. II. 507.

Hrazba, y, f. (záp. Mor.), meslo (val, han.)
= šraňk okolo luk n. trávníků (sloupce a na
nich přibité laty). Krt. D. II. 439.

Hrazdík, u, m. = hrazda, rýgl, Fachwand-
riegel, m. Sterz. I. 871.

Hrazditi m. hradili. Pref. 8. (Gb.). Brt.
D. II. 148.

Hrazdovina, y, f., Stangenholz, n. Sterz.
I. 470. b.

Hrazíček, čka, m., pták. Vz Střízlíček
(3. dod.).

Hrázka, vz Hráz.

Hrb z gbrbb. Gb. H. ml. I. 62., 85.

Hŕba. Ústa na hŕbe držať. Phľd. 1894. 315.
Malá h. pýta, viac. Phľd. 1893. 701.

Hrbáč, e, m., zabrus, brouk. Cf. Klim.
51.-53.

Hrbatý. Bársi h-tá, lensi je bohatá. Phľd.
1895. 583.

Hřbelec = špikovaný zajíc. Hrš. Nach. I.
312.

Hrběna, y, f. = hrbatá ženská. Han. Brt.
D. II. 318.

Hřbet, chřbet. O tvarech cf. Gb. H. ml. I.
171., 66. Jiným kacířům hřbet držal, aliis
hereticis favebat (přál, naháněl). Enns. 32. B.

Hřbetoštítník. Vz Ott. IX. 844.

Hřbieti. O pův. slova (z grbbêti) cf. Gb.
H. ml. I. 66., 83., 340. (Tělo) v hrobě hrbělo.
Mst. 352. Tu jeho tělo hřbi. Pass. 376. Vezma
jeho tělo schoval je ctně, aby hrbělo (po-
hřbeno bylo). XV. stol. Mus. 1896. 187.

Hrbiti co kde. Pokorně před námi hrbí
záda. KM. Puš. 10. — se nad čím: nad
listinou (shrbeně sedě psáti). Phľd. 1895. 225.

Hřbíti z grbbiti = pochovávati. H. prvo-

rozené. 01. Num. 23. 4. (Gb. H. ml. I. 340.).
Vz Hřbieti.

Hřbitov, hrobka, říkávali starší, obsoleta
vocabula. Bl. Gr. 175. A nyní se jich užívá
všeobecně. O pův. cf. Kotk. 182.

Hrbka, y, f., vz Hŕba. Prečítal hŕbky
(ovsa). Slov. Phl'd. XII. 131.

Hrbol, e, m. Háj. Herb. 243. b. Nyní
v gt. -u.

Hrboluška. Cf. Ott. XI. 190.

Hrbounek, nka, m. = hrbáček. Vrch. Rol.
XLIII. 50.

Hrč, e, f. = suk v skále. Brt. D. II. 326.

Hrčala, y, m. = kdo mnoho nahrčí, na-
povídá, křikloun. Dol. Brtch. Cf. násl. Hrč-
loun. Brt, D. II. 319.

Hrče = boule. Hojení jich na Mor. Vz Mtc,
1894. 332. — H. = zemák. Dá mu aspoň
hrčí. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520.

Hrčka, y, f. = boule, vřed; sešlá věc, ra-
chota. U Zieh. NZ. II. 696. Cf. Hrče. — Hrčky
másla se srážely (v máselnici, kousky). Phľd.
1896. 215.

Hľčlouil, a, m. = hrčala, křikloun. Nár.
list. 189 L č. 219. odp. feuill.

Hrdelný. To je h-né — těžká robota, Brušp.
Hledíková.

Hrditi se čím — namáhati se, hrdlili se.
Slov. Phľd. XII. 137.

Hrdivý. Cf. Gb. Iluk. 568.

Hrdlíce z grtlica. Gb. II. ml. I. 62.

Hrdličátko, a, n., pullus columbarum. FiV.
vid. 111. Luc. 2. 24.

Hrdlili = rdousiti. Brt. D. II. 318. Vz
Hrdlovati.

Hrdlo = z gradlo. Gb. H. ml. I. 62., 61.
Jak se léčí bolení hrdla na Slov. Vz Phľd.
XII. 56i. Podrezala si s ním h. (je s ním
v manželství nespokojena). Phľd. XII. 560. H.
má malú dierku, ale sa moc preleje ces ňu
(o opilci). Slov. Zátur. Křičel na celé h. Nár.
list. 1896. č. 134. odp. feuill.

Hrdlovati = těžce pracovati. Výše 22 ro-
kóv hrdloval. Slov. Phľd. XII. 695.

Hrdopyšný. H.zámek. Vrch. Rol. XXXVII.
37.

Hrdosť = výboj, útok na dům. Vz Cel.
Pr. m. I. 8 2. a Útok.

Hrdý z grbrdb,. Gb. II. ml. I. 62. — nač.
Hrd byl na výrok dámy své. Vrch. Rol. XXX.
11. — čeho. Příbuznou Annu vynímá z dě-
dictví, prý ho hrdá byla, v nemoci ho ne-
navštívila, 1547. Wtr. Živ. c. 670. Aby ne-
byla jeho hrdá. Wtr. St. nov. 18. — H. =
skvostný. H. obed = hostina. Phľd. 1896.70. —
H. Jan, učit. a spis. v Praze, † 6./5. 1896.
maje 56 let, Vz Nár. list. 1896. č. 126.

Hrdzavet = zrzavěti. Slov. Phľd. 1893.
643. Keď vedomosti tvoje hrdzavejú. Phľd.
1893. 5C9.

Hrdzavý = zrzavý, rezavý. H. klin. Phľd.
1893. 740.

Hřebčák, a, m. = vojín z hřebčince. Dol.
Brtch.

Hřebenář = biskup. U Táborů. Wtr. Živ.
c. I. 12.

Hřebí, sors, slov. žreb (h za ž). Vz Gb.
H. ml. I. 518., 27.

Hřebice (kůň). NZ. IV. 194.

Hřebíček, čku, m., rostl. Vz Slzička (3. dod.).