116

z hrobu. Vz Zbrt. Pov. 89. H. lačný je a žravý.
J. Goll v Handel. 58. — H. = hrobka. Hrš.
Nách. I. 674.

Hrobeť. Tam je h., pod kterou byl po-
chován. Phľd. 1895. 23. Cf. Hrobel.

Hrobka, vz předcház. Hřbitov. II. ka-
menná = hrob. üs. Mus. 1895. 4G8.

Hrobkovati brambory. Výkl. Svat. 75.

Hrobovina, y, f. = umrlčina. Sterz. I.
1129.

Hroděj, e, m., vz násl. Hroznata.

Hrodek, dka, m., vz násl. Hroznata.

Hrob, u, m., místo roh, h přisuto. Gb. II.
ml. 1. 464.

Hroch m. roch (v šachu). Zbrt. Hry. 179. —
H., vz násl. Hroznata.

Hrochnouti. Hrochl na srnce (bouchl,
střelil). Kld. IV. 106.

Hrochovec, vce, m., vz násl. Hroznata.

Hrom. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 81.
Hádání z hromu. Vz Zbrt. Pov. 78., Mtc. 1895.
250. Čím vyšší strom, tým bližší h. Mor. Čes.

l. V. 418. H. tě (škopkem) po poli hoň! Nov.
Př. 621.

Hromada. Nepodezřelé právo či veliká
h. (druh delegovaného soudu). Věst. op. 1892.
3. Obecní h-dy. Vz Duf. 329.

Hromadilky, pl. f., vz Baranica (3. dod.).

Hromadisko, a, n. = hromada. Vést. op.
1893. 19.

Hromadnice, e, f. = hromada kamení na
poli posbíraného. Zábř. Brt. D. II. 319. —
H., vz Baranica, rost. (3. dod.).

Hromadllík, u, m. = hromady věcí obsa-
hující; vox inusitata. Bl. Gr. 169. Utvořil B.
M. Červenka. — H., sorites. Slovo zaniklé.
Krok. 1896. 8.

Hromazditi = hromaditi. Št. Ř. 191. b.
Odtud: hromažďovati. Gb. H. ml. I. 496.

Hromnice. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a.
22. Jak mnoho sněhu do hromnic, tolik po
h-cích; Napije-li se skřivan na h. z koleje,
bude žíznivý rok; Na h. půl píce, půl kra-
jíce. Tkč. Na H. půl zimnice, půl kravnice,
půl krajíce, půl sanice. Slez. Nov. Př. 448.
Na h. — o dvě svíce (je delší den); Jak
dlouho před h-cemi skřivánek zpívá, tak dlouho
po nich mlčí. Duf. 242. Napije-li se pták na
h. z bařiny, bude neúrodný rok; Na h. ka-
lůžky, ukážka na jabka, na hrušky (budou j.
a h.); Na h. kopalinky (kopno = sucho po
sněhu), uschovávejte obědinky (píci); Na h.
chumelice, netrvá pak zima více; Tmavé h.
dělají ze sedláka panice; II. teplé a jetele, je
sníh svatodušní neděle. Vck. Val. I. 162. Oby-
čeje o h-cích. Vz Oestr. Mon. (Böhm.) I. 440.
O pověrách k h. se táhnoucích vz Světz. 1894.
195. b.

Hromnickáles v VI. 375. oprav v: hrom-
ničkáles a polož za: Hromnička.

Hromničky = svíčky na hromnice svě-
cené. Us.

Hromobitný. II. srážka (bouře). Fait. 31.

Hromopraný = zlý. H. profous. 1640.
Mus. 1894. 134.

Hromostřech, u, m.= netřesk. Brt. D.

II. 507.

Hromotřesk == třesk hromu. Vrch. F. II.
308. - H. = netřesk, také ve Slez. NZ. III.
195., Vck. Val. I. 155.

Hromovják, hromovník, u, m. = vysoký
klobouk bez střechy. Nosili jej v Hontě. NZ.
III. 399.

Hromovládce. Vrch. Rol. XXX. 21.

Hromovnik, vz předcház. Hromovják.

Hromženi = kletí Slov. Phľd. 1894. 537.

Hromžiť = klíti. Slov. Phľd. 1894. 388.,
1892. 193.

Hron, u, m. = hluk? Ten je h. a šum
(riavy). Slov. Hviezdoslav I. 28. — H., a, in.,
rieka vo Zvolene. Phľd. XII. 423. — H. = po-
tok. Kačka niesla sa (plovala) na hrone. Slov.
Phľd. XII. 722. — H., vz násl. Hroznata.

Hronek, nka, Hroněk, ňka, m., vz násl.
Hroznatá.

Hroník, a, m., vz násl. Hroznata.

Hrot. Býti na hroty. Roudn. Mus. 1896.
261.

Hrotky (v Hrotkách), úžlabí ve Frýdecku.
Vést. op. 1893. 8.

Hrotnobrodec, cice, m., patrobus, brouk.
Vz Klim. 26., 27.

Hrotnoclenec, nce, m., acupalpus, brouk.
H. červenoštítý, dlouhorohý, hnědonohý_; malý,
osedlaný, polední, skvrněný, světlohřbetý, vý-
značný, vzhledný, žlutohrdlý, žlutý. Vz Klim.
65.-68.

Hroubný = lněný. H. plátno. V Humpol.
N Z. II. 566.

Hrouzek, zka, m., vz, násl. Hroznatá, a
Rezek.

Hrozdný = z hroznů, uvae, d vsuto. Ž.
kl. Deut. 24. V bibli z r. 1417.: krev hroznovú
pil.

Hrozek, zka, m., vz násl. Hroznatá.

Hrozinek, nku, m. = hrozinka. 1554.
Kosinogr. List, fil. 1893. 457.

Hrozinka v. rozinka, z něm. Rosine, ne
z: hrozen. Gb. H. ml I. 465.

Hrozil = hrozen. Ž. wit. Deut. 32.

Hroznánský = hrozitánský. H. kus cesty.
Kld. IV. 81.

Hroznatá, y, m., os. jm., Odtud: Hrozek,
Hrůza, Hrouzek; Hroněk, Hronek, Hroník,
Hron; Hroch, Hrochorec, Hrůša; Honek, Ko-
ník, Ronec, Ron; Roch?, Hroděj?, Hrodek?
Kbrl. Sp. 15., Kotk. 19.

Hrský = herský, hezký. Koj et. Brt. D.
II. 46.

Hrsť z gtrst. Cf. Gb. H. ml. I. 61., 62.,
67., Jag. Arch. XVI. 3. 4. Heft, 393. O strč.
skloň, vz Gb. Km. -i. 34. Milosti ani do hrsti
= nic. Phľd. 1894. 551. Tajně se tomu do
hrsti směje (ins Fäustchen). 1594. Zbrt. Tan.
152.

Hrstkovati = požaté obilí v hrsti sklá-
dati. Světz. 1895. 451.

Hrstkový. H. polévka = v níž se vaří
kaše (krup, čočky, každého s hrstku). Han.
Brt. D. II. 474.

Hrtan, chřtán z gъrt. Gb. H. ml. I. 62.

Hrubiancit komu. Phľd. 1895. 358.

Hrubianka, y, f. = hrubá ženská. Nár.
list. 1895. č. 346. ned. příl.

Hrubizný = silný. H. zeď. Phľd. XII. 691.

Hrubo. Nediv se, že sobě tak h. (hrubě)
činím (naříkám). Tkadl. I. 27.

Hrubohlasý. H. barbora (basa). Phľd.
1894. 571.

Hrubosnedý. H. země. Zbrt, Tan. 284.